O magisterské studium na FSS mají zájem i absolventi jiných škol

Studovat navazující magisterský obor na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity mají možnost nejen její bakalářští absolventi, ale také uchazeči z jiných fakult a univerzit.

13. 6. 2016 Zuzana Brandová

Uchazeči o studium se potřebné informace o jednotlivých oborech mohou dozvědět na dni otevřených dveří. Foto: archiv fakulty sociálních studií

Studovat navazující magisterský obor na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity mají možnost nejen její bakalářští absolventi, ale také uchazeči z jiných fakult a univerzit. A právě ti mají o studium na fakultě sociálních studií velký zájem – přes dvě třetiny přihlášek podaných do magisterského studia pro příští akademický rok pochází právě od absolventů jiných fakult nebo univerzit.

Přijímací zkoušky na navazující magisterské studium fakulty sociálních studií se pomalu blíží. Největší zájem je letos o sociální práci a veřejnou politiku a lidské zdroje, kam zájemci podali více než pět set přihlášek, což je téměř polovina všech přihlášek do navazujícího magisterského studia. Oba obory jako jediné nabízí kromě prezenční formy studia i kombinovanou.

Veřejnou politiku a lidské zdroje se zaměřením na personální management a organizační rozvoj si pro svoje magisterské studium vybrala například Anna Borůvková, absolventka bakalářského oboru Informační studia a knihovnictví na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity. „Na stáži jsem zjistila, že mě více než knihovnictví baví personalistika. Šla jsem proto studovat obor se zaměřením na personalistiku, abych měla to správné vzdělání a potřebné znalosti,“ vysvětluje Borůvková. A protože měla na katedru sociální politiky a sociální práce dobré reference od současných studentů a absolventů a chtěla zůstat v Brně, zvolila právě fakultu sociálních studií.

Studium je podle Borůvkové poměrně náročné. Spoustu času jí zabere průběžná příprava a úkoly a navíc se ještě snaží získat praxi v oboru – pracuje jako asistentka na personálním oddělení. „Na studiu oceňuju týmové projekty, které jsou užitečné pro budoucí praxi. Ráda bych se zaměřila na personalistiku ve firmách, kde nemají adaptační programy pro uchazeče a nové zaměstnance,“ dodává Borůvková.

 

Největší zájem je letos o sociální práci a veřejnou politiku a lidské zdroje. Graf: Zuzana Brandová

Mezi studenty, kteří na fakultu sociálních studií přišli z jiné univerzity, patří i Aneta Kozáková. Na univerzitě v Ostravě vystudovala bakalářský obor francouzština ve sféře podnikání. „Zjistila jsem ale, že pouze jazyk mi práci nezaručí a chce to ještě nějaké další zaměření. Nejdříve jsem zkusila mezinárodní vztahy, ale protože to úplně nebyl můj šálek kávy, rozhodla jsem se nakonec pro environmentální studia,“ říká Kozáková. Studium environmentálních studií splňuje její očekávání, jen by místo důrazu na teorii uvítala více praktického zaměření.

Obě studentky byly stejně jako většina magisterských studentů přijaté na základě úspěšně absolvovaného písemného testu. Přijímací zkoušky na navazující magisterské studium na fakultu sociálních studií však mohou mít i jinou formu – ústní pohovor. Úspěšně jím prošel například Peter Ligas, absolvent bakalářské žurnalistiky na Univerzitě Komenského v Bratislavě. „Brno jsem si vybral, protože jsem potřeboval změnu a věděl jsem o možnostech, které fakulta sociálních studií nabízí. Oceňuju zejména to, že si na katedře můžeme půjčit audiovizuální techniku. Líbí se mi také velké množství povinně volitelných a volitelných předmětů,“ pochvaluje si student žurnalistiky Ligas.

Uchazeči o studium magisterské žurnalistiky musí při pohovoru prokázat nejen potřebné znalosti, ale překládají také návrh projektu zamýšlené diplomové práce. „Domníváme se, že právě osobní pohovor řekne o uchazeči a jeho znalostech a předpokladech mnohem víc než sebelepší písemný test. A to je pro nás důležitější než čas, který tomu musíme obětovat, protože chceme, aby u nás studovali schopní studenti,“ uvedl vedoucí katedry mediálních studií a žurnalistiky Rudolf Burgr. Znalosti a schopnosti uchazečů testuje komise složená z několika členů různého odborného zaměření, což zaručuje co nejobjektivnější a komplexní posouzení.

Ústní přijímací pohovory však tvoří spíše výjimku. Kromě žurnalistiky tuto formu zvolila ještě katedra sociologie. „Pojetí přijímacích zkoušek do magisterského navazujícího studia je individualizované. Na jednotlivých oborech se podle uvážení prověřují schopnosti a motivace uchazečů o studium v takovém poměru, který nejlépe odráží oborová specifika,“ vysvětlil proděkan pro studium Roman Chytilek. Katedry ale musí stanovit jasná kritéria, podle kterých uchazeče přijímají.

Přes dvě třetiny přihlášek na magisterské studium podali absolventi z jiných fakult nebo univerzit. Graf: Zuzana Brandová
Uchazeči o navazující magisterské studium na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity podali 1 277 přihlášek pro akademický rok 2016/2017.
 
Počet přihlášek od uchazečů z jiných fakult a univerzit je dvojnásobný oproti uchazečům, kteří absolvovali studium na fakultě sociálních studií.
 
Největší zájem je o obory sociální práce a veřejná politika a lidské zdroje, na které zájemci podali více než pět set přihlášek.
 
Nejvíce bakalářských absolventů z fakulty sociálních studií si letos podalo přihlášku na magisterský obor mediální studia a žurnalistika.

Více článků

Přehled všech článků