Opisování i nezaplacené školné. Takové případy řeší disciplinární komise

Shrnutí disciplinárních přestupků najdou studenti v disciplinárním řádu Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Patří mezi ně například poškození majetku fakulty, agresivní a narušující chování vůči zaměstnancům univerzity, nebo taky neupozornění na chyby v evidenci studia. „Například před třemi lety studentka magisterského studijního oboru European Politics nezaplatila 1 500 eur za semestr,“ řekl Jiří Baroš, který od roku 2015 zastává funkci předsedy disciplinární komise. Studentka byla za nezaplacení školného nepodmínečně vyloučená. Baroš ale doplnil, že takové prohřešky jsou výjimečné a 99 procent případů se týká plagiátorství.

Podle socioložky Ivy Šmídové, která je zároveň členkou disciplinární komise, je lepší přiznat pravdu hned, než ji pak dodatečně vysvětlovat před komisí. „Někdy se studenti bojí obrátit na vyučující a svěřit se jim, že zadanou práci v termínu nestíhají dokončit. Potom se uchylují k prohřeškům, které se ale řeší mnohem přísnějšími postupy, než kdyby šli s pravdou ven na začátku. Podle mě je nesplnění úkolu, nebo neukončený předmět mnohem menší ostuda než se dostat před disciplinární komisi,“ vysvětluje svůj pohled Šmídová.

Jako vejce vejci

Že student nepostupoval při psaní svého textu čestně, nejčastěji vyučující odhalí pomocí speciální aplikace jako vejce vejci, která je dostupná v Informačním systému Masarykovy univerzity. Systém dokáže k nahranému dokumentu najít obsahově podobné práce. „V posledních dvou případech, které jsme řešili, studenti přeložili texty z angličtiny do češtiny a slovenštiny, aniž by uvedli zdroj. Kopírování z cizího jazyka přitom aplikace neodhalí,“ popisuje Baroš, jak se někteří studenti snaží aplikaci jako vejce vejci obejít. I tak se ale někdy vyučujícím podaří plagiátorství odhalit. Například Baroš je obezřetný ve chvíli, kdy mu studentská práce připadá až podezřele dobrá, nebo když si vzpomene, že podobný text už někde četl.

Komise musí o trestu, který studentovi udělí, rozhodnout hned po jeho obhajobě. Nejčastěji udělovaným trestem je podmínečné vyloučení. V takovém případě student nesmí znovu porušit disciplinární řád, přitom na něj dohlíží pracovník studijního oddělení, který potom o chování studenta podává zprávu děkanovi. Děkan pak posoudí, jestli se student osvědčil. Jestli dojde k závěru, že ne, je student vyloučený nadobro.

Mírnějším postihem je napomenutí, student ale taky nemusí být potrestaný vůbec. „Většinou se tak rozhodneme, když se jedná o problémy v menší práci, což je například position paper, tedy názorový esej. Odpuštění trestu zní možná mírně, ale na studentech je vidět, že už jen to, že se před komisi dostali, je pro ně dost stresující a dá se to považovat za trest sám o sobě,“ dodala Šmídová. Naopak nejpřísnějším trestem je nepodmínečné ukončení studia. K takovému řešení komise přistupuje, například pokud student podvádí při psaní magisterské práce. „Pokud se jedná o plagiátorství na úrovni magisterského studia v diplomové práci, tak přesvědčit nás o tom, že šlo o chybu a nedopatření, jde opravdu těžko,“ uvedla Šmídová. Zatímco totiž student prvního ročníku bakalářského studia ještě může udělat chybu nevědomě, studenti, kteří zpracovávají bakalářskou nebo magisterskou práci, už by měli dobře znát citační normy. Vina studenta se ale během řízení nemusí prokázat, potom komise řízení zastaví.

Zastoupení z celé fakulty

V disciplinární komisi fakulty sociálních studií zasedá šest členů, složení je pestré. Členy jsou vyučující a studenti z různých oborů. Schvaluje je akademický senát a jmenuje děkan. Zástupce z řad studentů do komise většinou navrhují vedoucí kateder. „Působím jako pomocná vědecká síla na katedře mediálních studií a žurnalistiky. Možná proto mě vedení katedry navrhlo na místo komisařky, jelikož mám díky této zkušenosti možná lepší vhled do akademického prostředí na fakultě než většina mých spolužáků,“ řekla studentka magisterského oboru mediálních studií a žurnalistiky Anna Svobodová.

Předseda komise Jiří Baroš dodal, že různí členové přinášejí odlišné pohledy a liší se i v přísnosti. Ještě se mu nestalo, že by komise hlasovala nerozhodně. Nejde podle něj ani říct, že by například členové z řad studentů byli na své kolegy mírnější.„Každou situaci se vždy snažím vztáhnout na sebe samu. Například při mé první seminární práci by mě myšlenka na možnost disciplinárního přestupku vůbec nenapadla, při posuzování těchto případů jsem proto shovívavější. Naproti tomu při psaní bakalářské a diplomové práce už by měl být student řádně obeznámený s disciplinárním řádem, v těchto případech proto bývám přísnější,“ vysvětluje Svobodová, jak jako členka komise hodnotí přestupky svých kolegů studentů. „Já například oceňuju schopnost studentů projevit sebereflexi, když proti nim předkládáme nezvratné důkazy,“ uvedl doktorand na katedře psychologie Vít Gabrhel, který je v komisi od roku 2016.

Šmídová zase zdůraznila, že každý případ je nutné posuzovat jednotlivě. „Zajímá mě, proč k plagiátorství či jiným chybám dojde. Nikdo nejsme dokonalí a je nutno zmínit, že různé případy plagiátorství se odehrávají i na straně vyučujících,“ přiznala Šmídová. I pracovníci univerzity totiž musí dodržovat pravidla, která jsou daná etickým kodexem. Jejich případné porušení posuzuje Etická komise Masarykovy univerzity. Nedávno se zabývala případem bývalého děkana fakulty sportovních studií Martina Zvonaře. Potvrdila pochybení při vykazování publikací v jeho habilitačním a profesorském řízení a Zvonaře, který byl děkanem od roku 2018, potom z funkce odvolal rektor Masarykovy univerzity Martin Bareš.