Do začátku nového semestru zbývá ještě nějaký ten týden, přesto je už teď čas promyslet si jarní rozvrh – v pondělí 2. ledna od 17 hodin totiž začíná registrace. Kromě tradiční nabídky pro studenty mateřských oborů nabízí Fakulta sociálních studií také předměty otevřené studentům z jiných fakult Masarykovy univerzity. Zájemci si mohou předměty registrovat do konce ledna.
I v jarním semestru otevře Fakulta sociálních studií několik předmětů pro studenty z jiných fakult Masarykovy univerzity. Vybrat si mohou z pestrého záběru kateder politologie, environmentálních studií nebo katedry mediálních studií a žurnalistiky. Kurzy nechají studenty nahlédnout i do jim zcela neznámých problémů a mohou tak zájemcům rozšířit obzory.
Nejvíce otevřených předmětů nabízí posluchačům katedra environmentalistiky. Například Zbyněk Ulčák už téměř dvacet let vede kurz Hospodaření v krajině, který se nachází na pomezí sociálních a přírodních věd. „Předmět má tři hlavní části – poskytuje informace o půdě a jejím ohrožení, o přínosech ekologického zemědělství a o politicko-ekonomických nástrojích péče o krajinu. Studenti se v době semestru seznámí s některými horninami a semeny vybraných rostlin, zblízka si prohlédnou kompost nebo krávu či prase,“ vypočítává vyučující.
Ulčák předmět učí už od roku 1998 a má na něj soustavně kladnou zpětnou vazbu. „Studenti oceňují praktickou orientaci předmětu a zároveň jeho teoretické ukotvení. Kurz je přínosný především pro studenty s humanitním zaměřením, kterým chybí přírodovědné souvislosti – kurz se pro ně stává průnikovým předmětem,“ dodává Ulčák.
Přírodní vědy na FSS
Na přírodu je zaměřený také předmět Estetické vnímání přírody nabízející bližší pohled na proměny vztahu člověka k přírodě. „Studenti si z předmětu odnesou kromě znalostí historie také uvědomění si kulturní podmíněnosti toho, co vlastně za přírodu považujeme a co na ní oceňujeme. Cílem předmětu je také naučit studenty oceňovat přírodu samotnou z různých pohledů,“ popisuje Karel Stibral, který začal předmět před patnácti lety učit na přírodovědecké fakultě a o něco později výuku přenesl i na fakultu sociálních studií.
Stibral vede také další kurz Dějiny přírodních věd oblíbený u studentů přírodovědecké fakulty. Předmět pomáhá studentům zorientovat se hlavně v evoluční teorii jako hlavním výkladovém rámci současné biologie. „V širším kontextu by se studenti měli naučit přemýšlet o vědě, o přírodě a o tom, že věda je součástí naší kultury a častý nárok na to, aby sdělovala, jak věci objektivně jsou, je poměrně naivní. Také probíráme podněty přírodovědy pro zdůvodnění ochrany přírody a zabýváme se nejdůležitějšími mezníky ve vývoji geologie, fyziky a chemie,“ vypočítává Stibral.
Oba předměty jsou u studentů oblíbené, do kurzu Estetické vnímání přírody se dokonce před lety přihlásilo přes dvě stě zájemců, vyučující tedy musel zavést kapacitní omezení a kurz také o něco ztížit. „Od začátku výuky předmětu jsem jeho náplň kompletně změnil a pro potřeby studentů jsem už vydal dvě knihy. V posledních čtyřech letech už je ale sylabus stabilní,“ dodává učitel.
Propojení s dalšími vědami
Poměrně náročné podmínky musí studenti splnit v kurzu Životní způsob a environmentální problémy, odměnou jim za to ale je osm kreditů. Předmět vychází ze všeobecně přijatého předpokladu, že životní způsob má zásadní důsledky pro přírodu a studenti postupně hledají a interpretují ekologicky příznivé způsoby života. „Studenti musejí v semestru číst zadanou literaturu, být o ní schopní diskutovat, zpracovat seminární práci a posudek na seminární práci jednoho kolegy, přednést prezentaci a účastnit se povinných seminářů,“ vyjmenovává Hana Librová, která předmět učí.
Kurz Ekonomie a životní prostředí II sice navazuje na stejnojmenný předmět s číslicí I, je ale možné si ho zapsat i bez předchozího absolvování prvního předmětu. „Kurz je určen hlavně studentům se zájmem o současnou alternativní ekonomickou scénu a zejména o její sociálně-ekologickou větev. Výuka je kombinací přednášek a diskusí a na hodinách se věnujeme hlavně konkrétním alternativám středoproudého ekonomického myšlení,“ popisuje hlavní vyučující předmětu Naděžda Johanisová.
Pokud si chce student udělat představu o příčinách, průběhu a řešení ozbrojených konfliktů v posledních čtyřiceti letech, je tady pro něj předmět Soudobé ozbrojené konflikty. Za posledních deset let, kdy jej vede Tomáš Šmíd, prošel mnoha změnami. „Jako cvičící se vystřídali mnozí doktorandi a jejich specializace vždy měnila jednotlivé případové studie. Jedinými stálicemi jsou ozbrojené konflikty na Kavkaze, na Balkáně a v Afghánistánu,“ říká Šmíd.
Oblíbenost předmětu podle něj záleží hlavně na motivaci, s jakou si ho zájemci zapsali. „Pokud mají studenti opravdu zájem seznámit se s problematikou a rozšířit si obzory, je jejich zpětná vazba vždy pozitivní. Negativní zpětná vazba občas přichází od studentů očekávajících, že získají laciné kredity, které by na domovských fakultách nikdy nezískali. Takoví posluchači jsou pak často nespokojení, protože se jim kredity získat nepodaří,“ vysvětluje vyučující.
Podobný názor má i student Martin Šípek, který kurz absolvoval. „Předmět je velice zajímavý, ale studenti k probírané problematice musejí mít určitý vztah, jinak jim nejspíš nic moc nedá,“ myslí si student.
Kultura a dějiny médií
Z úplně jiného soudku čerpá kurz katedry mediálních studií a žurnalistiky Úvod do studia kultury, který vyučuje Jiří Pavelka. „Kurz poskytne studentům základní informace o kultuře jako produktu a o její gramatice. Značnou část kurzu věnujeme periodizaci dějin kultury a výkladu jednotlivých epoch,“ přibližuje Pavelka.
Studenti kurzu musí odevzdat čtyři menší písemné práce, napsat jednu větší seminární práci a absolvovat test – ten kromě znalostí ověřuje také rozpoznání klíčových uměleckých děl podle obrázků.
Dalším nabízeným předmětem katedry mediálních studií a žurnalistiky je také kurz Úvod do studia dějin médií. Pavel Večeřa jej učí od roku 2006, před dvěma lety prošel kurz zásadní obměnou. „Předmět je tematicky strukturovaným přehledem o vývoji médií od nejstarších dob až po současnost, v zásadě od nástupu knihtisku po přelom dvacátého a jednadvacátého století. Po jeho absolvování by studenti měli v základních obrysech chápat klíčové vývojové tendence médií,“ popisuje Večeřa.
Kurzů, které jsou otevřené i studentům mimo mateřské obory, je na fakultě sociálních studií celá řada. Za zmínku určitě stojí také Krizový management, Islámský radikalismus, Úvod do metodologie, Politika ve filmu, Psychologie leadershipu, Internetové poradenství, Antropologie migrace, Sociologie rodiny, Sociální práce s uprchlíky, Sociální práce s lidmi s psychózou nebo Public Relations. Celý seznam předmětů otevřených v jarním semestru všem studentům lze najít v Informačním systému Masarykovy univerzity v sekci Student > Předměty > Výpis seznamu předmětů dle zadaných parametrů.