Po nové akreditaci si studenti budou vybírat z více podob a kombinací studia

Fakulta připravuje novou akreditaci. Některé katedry zvýší počet povinných kurzů, jiné nabídnou budoucím studentům více volnosti.

30. 4. 2018 Helena Havranová

Budoucí studenti budou vybírat z více různorodých studijních plánů. Foto: Eva Bartáková

Mediální studia a žurnalistiku i environmentální studia si zájemci zapíšou i jako samostatný obor, genderová studia se stanou specializací sociologie. V přespříštím akademickém roce začnou na Masarykově univerzitě platit změny vyplývající z nové akreditace studijních oborů. Některé katedry fakulty sociálních studií velké inovace neplánují, jiné přistoupí k zásadním krokům. Budoucí studenti budou mít větší možnost výběru podoby studia i kombinace programů, těch současných se změny výrazně nedotknou.

Masarykova univerzita bude mít nově více svobody, ale také více odpovědnosti. V květnu totiž získá takzvanou institucionální akreditací, která univerzitní radě pro vnitřní hodnocení dovoluje činit některá rozhodnutí o studijních programech bez zásahu zvenčí. „Národní akreditační úřad deleguje některé kompetence v procesu schvalování akreditací na univerzitu, což proces zkrátí zhruba o půl roku,” řekl proděkan pro studium Fakulty sociálních studií Roman Chytilek, který na reakreditaci dohlíží.

Hlavní terminologická změna, která se týká všech kateder, spočívá v tom, že se studijní obory nově budou nazývat studijní programy. Studenty i akademiky však ovlivní hlavně přeměna typů studia. V současnosti se studium dělí na jednooborové a dvouoborové, v budoucnu se však zavedou hlavní a vedlejší obory. „Jednooborové studium se nezmění skoro vůbec. Dvouoborové studium začne být asymetrické a bude rozdělené na hlavní a vedlejší obor. Hlavní obor (maior) bude student už na bakaláři studovat více, zatímco z vedlejšího (minor) získá ty nejdůležitější základy,“ vysvětlil proděkan. Počet potřebných sto osmdesáti kreditů se pak bude skládat ze sto dvaceti kreditů pro hlavní studijní plán a šedesáti pro vedlejší.

Kromě jednooborového studia a sdruženého studia sestávajícího z maior a minor programu přibude po reakreditaci také plán na dostudování a jednooborový studijní plán se specializací.  „Plány se specializací jsou vlastně jednooborové studium zaměřené na určitou část oboru. Student se vzdá variability ve studiu a na oplátku na diplomu získá potvrzení o tom, že se specializoval a je expertem na danou část oboru. Plány pro sdružené studium počítají naopak s tím, že se budou kombinovat dva různé obory. Kredity by ale měly být ve vedlejším plánu i specializaci zastoupené zhruba stejně,” objasnil Chytilek rozdíl mezi studijními plány.

Studenti sdruženého studijního plánu si nejspíš budou moct vybrat, zda chtějí začít studovat oba programy současně už od prvního semestru, nebo zda začnou nejprve hlavním a až po roce studia si přiberou vedlejší. „Aktuálně o tom jednáme, nicméně bychom chtěli, aby se studenti mohli rozhodnout. Buď si zvolí hned, což má nevýhodu, že si musí vybrat rychle, ale zase můžou vedlejší studijní plán studovat šest semestrů ve standardní délce studia. Druhá možnost je, že si vedlejší plán vyberou po prvním roce studia, což jim dává prostor si volbu více promyslet, ale na studium jim poté zůstanou jen čtyři semestry,” vysvětlil Chytilek.

Které obory bude možné studovat ve všech studijních plánech a které pouze v některých, bude záležet především na rozhodnutí vedení kateder a jejich domluvě. „Řekl bych, že se oproti současnému stavu rozšíří nabídka. Chystají se například jednooborová mediální studia a žurnalistika, ale úplně všechny obory možnost jednooborového studia nenabídnou. Stejně tak specializace budou častější v magisterském než bakalářském studiu, protože specializovat se dává větší smysl právě tam,” řekl proděkan.

Větší části dnešních studentů se bude týkat studijní plán na dostudování. „Zákon zatím předpokládá, že všechny stávající obory zaniknou v momentě, kdy se převedou na nové programy. Snažíme se, aby to pro studenty neznamenalo vůbec nic negativního. Pokud se na tom představitelé všech fakult shodnou, současní studenti přejdou do nových studijních programů se stejným nebo velmi blízkým názvem a budou přiřazeni ke studijním plánům „na dostudování”, které se budou jmenovat stejně jako obory, které teď studují. Absolvují stejné předměty, neztratí žádné kredity a na diplomu budou mít zapsaný název svého původního oboru,” slíbil Chytilek.

Některé katedry plánují velké změny, jiných se nová akreditace téměř nedotkne

Velkou neznámou zůstává, jaký budou mít studenti zájem o jednotlivé typy studijních plánů a zejména pak o méně kreditovaný vedlejší studijní plán. Vedoucí katedry psychologie Lenka Lacinová očekává, že o rozšiřující vzdělání a poznatky z oboru psychologie, který je dlouhodobě pro uchazeče velmi atraktivní, bude velký zájem. „Studenti jiných hlavních studijních plánů se seznámí se základními poznatky z kognitivní psychologie, psychologie emocí a motivace, vývojové a sociální psychologie a psychologie osobnosti. U hlavního studijního plánu budou posílené metodologické předměty jako je psychometrika, které ve stávající dvouoborové podobě studentům směřujícím výzkumným směrem chyběly,“ přiblížila Lacinová rozdíl mezi vedlejším a hlavním studijním plánem psychologie.

Ke změně nabídky povinných předmětů a zvýšení porce metodologických kurzů se chystá i katedra mezinárodních vztahů a evropských studií. „Poměr kreditů, jež studenti budou muset získat za povinné předměty, bude vyšší. Na magisterském programu mezinárodních vztahů zavedeme další povinné předměty zaměřené na výuku metod výzkumu mezinárodních vztahů,” řekl vedoucí katedry Petr Suchý.

Největších změn dozná katedra sociologie, kde se počet povinných předmětů naopak sníží. Bývalý vedoucí katedry sociologie Csaba Szaló se domnívá, že studenti by tak měli mít větší volnost při sestavování rozvrhů. Největší novinkou však bude přeměna oboru genderová studia na specializaci sociologie. „Genderová studia ale nekončí, lidé s nimi spojení na fakultě sociálních studií zůstávají. Dokonce jsme posílili jejich vliv na sociologii,” řekl Csaba Szaló.

Na vzniku specializace se podílela současná vedoucí oboru genderová studia a garantka nového programu sociologie Iva Šmídová. „Studijní plán specializace je poměrně přísně nastavený. Vedle povinných předmětů sociologie musí studenti absolvovat také povinné specializační předměty, čímž jim zůstane menší prostor pro zapsání volitelných předmětů podle vlastního výběru. Na druhou stranu bude řada předmětů na fakultě sdílená, takže i studenti, kteří si specializaci nezvolí, si budou moci mnoho předmětů specializace zapsat. Obory, které spolu na katedře souvisí, se tak více provážou,“ shrnula klady a zápory Šmídová.

Výraznější změny plánuje rovněž katedra mediálních studií a žurnalistiky. „Aktuálně akreditujeme nový doktorský studijní program a končíme s kombinovaným bakalářským studiem, které bude do značné míry nahrazené vedlejším studijním plánem nového bakalářského programu,” řekl vedoucí katedry Jakub Macek. V bakalářském programu bude obor mediální studia a žurnalistika kromě specializace nabízený ve všech studijních plánech, tedy nově i v jednooborovém. Aby mohl být program vypsaný i samostatně, přibude více povinných a povinně volitelných předmětů. Větší důraz budou akademici klást také na analytické dovednosti a na soft skills, jako jsou komunikační dovednosti, prezentování vlastních děl nebo práce v týmu. Na magisterském stupni by zase mohl přibýt úplně nový studijní plán mediálních studií a žurnalistiky. „V relativně blízké budoucnosti počítáme se vznikem anglicky vyučovaného magisterského programu,” vysvětlil Macek.

Podobné změny připravuje i katedra enviromentálních studií. V bakalářském programu nově zavede jednooborový program enviromentálních studií a chystá i nové magisterské plány. „Chceme rozšířit nabídku studijních plánů o anglický magisterský obor Sustainability-driven Entrepreneurship (Podnikání založené na udržitelnosti), který připravujeme jako propojený program spolu s Vídní, Barcelonou a Amsterdamem. A zhruba o rok později bychom chtěli rozběhnout další anglický master Environmental and Sustainable Education (výuka o životním prostředí a udržitelnosti) spolu s německou Vechtou a rakouským Klagenfurtem,” řekl vedoucí katedry Bohuslav Binka. V plánu jsou také menší změny v nabídce předmětů. „Některé předměty zaniknou, některé nové, především ty anglicky vyučované, se objeví. Nebude to ovšem žádná revoluce,” dodal Binka.

Revoluce nečeká ani katedru politologie. Největší změnou bude úprava názvů některých předmětů. „Vnitřní struktura našich oborů už nyní odpovídá novým pravidlům. Změny děláme průběžně, nikoliv nárazově,“ osvětlil vedoucí katedry Stanislav Balík. Budoucí studenty politologie či bezpečnostních a strategických studií nová akreditace ovlivní především v případě, že svůj studijní program zkombinují s programem jiné katedry.

Akreditace rozšíří nabídku studijních plánů, studenty čeká více rozhodování

Přínos reakreditace bude pro studenty hlavně v rozšíření studijní nabídky a asymetrii ve sdruženém studiu. „Jestli pro ně bude reakreditace přínosná, ovlivní studenti hlavně svými moudrými rozhodnutími,” míní Chytilek.

Prospěšný, ač mnohdy časově velmi náročný, je celý proces akreditace i pro vyučující. „Příprava materiálů, studijních plánů a dalších podkladů nás přivedla k užitečným diskusím o inovacích a změnách v dosavadních oborech transformovaných na programy. To pro nás bylo velmi prospěšné,” hodnotí Petr Suchý z katedry mezinárodních vztahů a evropských studií.

Vedoucí katedry psychologie a bývalá vedoucí fakultního akademického senátu Lacinová vidí kromě výhod nových studijních plánů také jejich rizika. „Budeme jistě muset věnovat pozornost informování uchazečů o tom, jaké jsou limity profesního uplatnění různých studijních plánů,” řekla. Naráží hlavně na požadavky profesních organizací. Například aby se student psychologie mohl stát plnohodnotným psychologem, musí absolvovat jednooborové studium.

Bez popisku

Nová akreditace přinese více práce studijnímu oddělení

Kromě kateder se proces nové akreditace dotkne také studijního oddělení. V souvislosti s připravovanými změnami získal zaměstnanec oddělení Jan Písařík novou funkci, stal se koordinátorem pro kvalitu. „Pro studijní oddělení očekávám v souvislosti se změnami nárůst práce. Bude nejspíše více dotazů a nejasností ze strany studentů, nicméně nedomnívám se, že bychom nutně museli rozšířit úřední hodiny. Budeme spíše hledat jiné cesty k informování studentů,” uvedla vedoucí studijního oddělení Jitka Štěpánková.

Kdo je Roman Chytilek? 

Na fakultě sociálních studií vystudoval Roman Chytilek politologii, v roce 2015 získal s prací Politické strany v policy prostoru titul docenta. Od roku 2010 působí na fakultě sociálních studií jako proděkan pro studium. Ve své funkci rozhoduje mimo jiné o právech a povinnostech studentů v českých i anglických programech, sleduje kvalitu studijních programů a předmětů, připravuje soupisy stipendijních programů či se podílí na přijímacích řízeních a rozhodování v agendě poplatků za studium. „Nově mi nejvíce času zabírá právě přeměna studijních programů. Kromě funkce proděkana také učím, přibližně čtyřicet přednášek za semestr. Navíc se aktuálně angažuju ve třech výzkumných projektech,” řekl o své současné pracovní náplni Chytilek.

Programové rady

Pro každý bakalářský nebo magisterský studijní program děkan jmenuje programovou radu. Rady jsou alespoň pětičlenné a sestávají z garanta studijního programu, alespoň dvou dalších akademických pracovníků vyučujících v příslušném programu, nejméně jednoho studenta programu a nejméně jednoho zaměstnavatele nebo absolventa programu, který není členem akademické obce Masarykovy univerzity. „Členové rady se budou scházet alespoň jednou ročně a budou hodnotit kvalitu výuky studijním programu a dávat doporučení garantovi programu na případné změny,” řekl Chytilek.

Dvouobory neskončí všude

Na fakultě sociálních studií zaniknou dvouobory v jejich současné podobě, kdy studenti v každém z oborů musí získat stejný počet kreditů. Na některých univerzitách si studenti budou moct zapsat dva hlavní studijní plány (maior duplex), Masarykova univerzita tuto možnost však nabízet nebude. 

Místopředseda Rady pro vnitřní hodnocení MU: Nejsme kati oborů, chceme zvýšit jejich kvalitu

Připravit Masarykovu univerzitu na přechod k takzvané institucionální akreditaci je úkolem nové Rady pro vnitřní hodnocení MU. Rada bude nejen dohlížet na systém hodnocení kvality studijních programů, ale také rozhodovat o jejich akreditaci. Její výkonný místopředseda Ladislav Rabušic v tom vidí velkou šanci, jak výuku na celé univerzitě posunout na vyšší úroveň.

Změnu oborů na studijní programy odsouhlasili i členové fakultního akademického senátu

Změnu oborů na studijní programy odsouhlasili ve středu 21. února členové Akademického senátu Fakulty sociálních studií. Informoval o tom časopis HalasNěkteré obory, například mediální studia a žurnalistika, využily tuto příležitost k razantnější přeměně oboru na nový studijní program. 


Více článků

Přehled všech článků

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.