Se závěrem vysokoškolského studia se neodmyslitelně pojí diplomová či bakalářská práce. Podle vyučujících z fakulty sociálních studií je při její tvorbě stěžejní kvalitní časový harmonogram a vhodné téma, v případě výzkumné práce také správné formulování výzkumné otázky. „Psaní diplomky je dlouhá a místy trnitá cesta, ale hodně se na ní naučíte. Na jejím konci stojí studentovo vlastní vědecké dílo,“ okomentovala tvorbu diplomových prací odborná asistentka na katedře mediálních studií a žurnalistiky Marína Urbániková. Studenti fakulty sociálních studií však nemusí psát pouze výzkumné práce. Mohou tvořit i přehledové studie nebo v případě budoucích žurnalistů také produktové práce.
Diplomová či bakalářská práce je součástí státní závěrečné zkoušky a zároveň jednou z podmínek řádného ukončení studia. Při její tvorbě studentovi radí vedoucí, kterého si studenti volí z řad akademických pracovníků univerzity nebo externích spolupracovníků. Autorem práce je však student. Kvalita výsledného textu odráží jeho samostatnost, iniciativu, znalosti a schopnosti. Vedoucí provází studenta při tvorbě práce a upozorňuje ho na její klíčové nedostatky. Povinností vedoucího není práci editovat, ani opravovat.
Jakmile student práci odevzdá, obdrží posudek od svého vedoucího i oponenta, kteří se vyjadřují k finální verzi a zpracovávají slovní hodnocení. Student může přistoupit k obhajobě i v případě, že navržená hodnocení nebudou dostatečná. O úspěšnosti práce rozhoduje komise.
Diplomovou práci student obhajuje před komisí, která je obvykle tříčlenná. Obhajoba se skládá ze studentovy prezentace závěrečné práce a hodnocení oponentem a vedoucím. Následuje zodpovězení otázek vznesených oponentem, ale i vedoucím. A v diskuzi pak také členy komise.
Urbániková, která sama pravidelně vede několik závěrečných prací, doporučuje studentům udělat si před psaním diplomky orientační časový harmonogram. „Myslete i na časovou rezervu. Téměř všechny kroky při psaní práce nakonec trvají déle, než člověk původně očekává. Závěrečný shon se obvykle podepíše na kvalitě,“ řekla odborná asistentka, podle které je jedním z klíčových kroků k úspěšnému zakončení studia také vhodně zvolené téma.
Absolventka oboru Environmentálních studií Barbora Adamková se například při výběru toho svého inspirovala na kurzu v Barceloně, kde se věnovala španělské politice vody a tamní energetické politice. Přestože se Adamková kvůli pandemickým restrikcím se svým vedoucím Christianem Kimmichem setkala osobně pouze jednou, jejich vzájemná spolupráce fungovala dobře. „Na začátku jsme si nastavili přibližný harmonogram, pravidelně jsem práci konzultovala a dostávala zpětnou vazbu,“ popsala tvorbu své diplomky Adamková.
Právě výběr školitelů a školitelek, ale i kvalitní rešerše literatury, jsou další důležité kroky při psaní závěrečné práce, které by studenti neměli opomíjet. „Myslete na to, že vedete dialog s jinými vědci a vědkyněmi, kteří se zabývají vaším tématem, a abyste se do něj mohli zapojit, je třeba diskutované téma nejdříve dobře zmapovat,“ radí Urbániková.
Neméně důležité také je, aby si studenti v případě tvorby výzkumné práce hned zpočátku jasně formulovali výzkumnou otázku, neodbíhali při psaní od tématu a dávali si pozor na správné citování. „V bibliografii na konci práce může být pouze to, na co student explicitně odkazuje v textu,“ připomněl profesor katedry sociální práce a sociální politiky a sociální pracovník Libor Musil.
Pokud se studentovi psaní práce nedaří, měl by podle Ivety Jansové z katedry mediálních studií a žurnalistiky pokračovat třeba i drobnými kroky v pravidelných intervalech, ať je neustále vidět nějaký posun. „Doporučuju zaměřit se na malá vítězství. Akademická múza někdy zkrátka není na příjmu a není nic špatného na tom sladit si formátování nebo načechrat seznam literatury,“ radí Jansová.
Závěrečná revize textu by podle Urbánikové měla následovat po časovém odstupu. „Připravte se na opakované přepisování. V některých fázích můžete vůči textu trpět averzí – je to normální, občas s tím bojujeme všichni,“ řekla.
Zhruba osm procent českých vysokoškolských studentů si diplomovou práci nechá za peníze napsat někým jiným. „Snaha podvádět se rozmáhá všude, a žádný stát není výjimkou. V Česku na tom nejsme nejhůř, ale ani nejlíp,“ uvedla tvůrkyně projektu Akademická etika a výzkumnice Veronika Krásničan, která se několik let specializuje na contract cheating, neboli podvodný vznik diplomových prací.
Jedním z nejčastějších důvodů, proč studenti podvádí, je podle ní nedostatečná sebedůvěra nebo časová tíseň, kterou způsobují například kumulující se povinnosti. Mnoha studentům podle Veroniky Krásničan chybí také podpora vedoucího. „Setkala jsem se se studenty, kteří si nevěřili a práci si nechali napsat někým jiným. Po jejím přečtení si uvědomili, že by to zvládli, a nakonec si to napsali sami,“ dodala.
Contract cheating může mít několik forem. „Studenti si práci nechávají napsat svými blízkými nebo někým, kdo takové služby nabízí na univerzitě. Případně mohou zkontaktovat firmy, které takové služby nabízí,“ uvedla výzkumnice.
Firmy specializující se na podvodný vznik diplomek oficiálně uvádí, že nabízí zpracování podkladů a rešerší. Ve skutečnosti však za studenta napíšou celou práci. „Stačí je oslovit, zaplatit požadovanou sumu a počkat na výsledné dílo,“ vysvětlila Krásničan. Studenti se podle ní domnívají, že jim firmy poskytnou vyšší anonymitu, než kdyby jim práci napsal například někdo z univerzity. Očekávají také vyšší kvalitu, jelikož práci tvoří odborníci z oboru.
K odhalování podvodného chování studentů přispívají firmy, které se specializující na odhalování contract cheatingu. „Jejich systémy sledují studentův styl psaní a pomocí stylometrické analýzy jsou schopné odhalit, jestli text napsal on, nebo někdo jiný,“ vysvětlila výzkumnice. Dodala však, že jde pouze o pomůcky, výsledky tedy nejsou stoprocentní.
Studenta, kterému se prokáže, že při psaní práce podváděl, čeká disciplinární řízení, které rozhodne o dalším postupu. Podle proděkanky pro studium Adély Souralové se to však na fakultě sociálních studií nestává, protože žádné takové podvody nebyly dosud odhaleny.
Diplomová práce je závěrečná školní práce, jejíž úspěšné obhájení je jednou z podmínek řádného ukončení studia. Jedná se zpravidla o magisterskou práci, někdy je za diplomovou práci označovaná i bakalářská práce. Při její tvorbě radí studentovi vedoucí, který na konci navrhne hodnocení. To zpracuje také oponent. O konečném hodnocení pak rozhoduje komise při obhajobě diplomové práce. Pravidla psaní diplomek si může stanovit každá fakulta či katedra individuálně.
Autorům nejlepších bakalářských prací fakulta tradičně uděluje Ceny Inocence Arnošta Bláhy na počest českého sociologa, filozofa, pedagoga, psychologa, politologa a kulturologa Arnošta Bláhy. Ceny za nejpovedenější bakalářské práce předává studentům každoročně děkan fakulty. Nejlepší magisterské studenty oceňuje rektor grantem pro podporu vynikajících diplomových prací. Cenu Arnošta Heinricha za nejlepší produktové bakalářské práce vyhlašuje každý rok při příležitosti Multimediálního dne katedra mediálních studií a žurnalistiky ve spolupráci se Syndikátem novinářů České republiky.
Jedinečný projekt, do kterého se letos mohou poprvé na Masarykově univerzitě zapojit studenti Evropských studií. Studenti ve dvojici získají od už zavedených odborníků v oboru zkušenosti a rady nejen do pracovního života, popisuje v rozhovoru vyučující Monika Brusenbauch Meislová.
Chcete sa dozvedieť, ako pracujú spravodajské služby, od plukovníka generálneho štábu? Libor Kutěj prednáša na katedre medzinárodných vzťahov a európskych štúdií jeden z obľúbených predmetov medzi študentmi.
