Brněnská politologie spojuje Evropu v boji proti bezpečnostním hrozbám

Projekt Centrepeace, tedy Central and Eastern European Security Cooperation Cluster (Klastr pro bezpečnostní spolupráci střední a východní Evropy) vznikl v roce 2023. V jeho čele stojí Mezinárodní politologický ústav při fakultě sociálních studií, který spolupracuje se dvěma zahraničními pracovišti: Institutem pro výzkum míru v Oslu a Aleksanteriho institutem Helsinské univerzity.

Výzkumníci z uvedených institucí dlouhodobě varovali před hrozbou ze strany Ruska, jejich varování ale zůstávala bez odezvy. „Vzájemná dohoda o potřebě zesílit hlas odborníků na bezpečnostní politiku ze zemí s historickou zkušeností s ruskou agresí představovala logický a nevyhnutelný krok,” zdůrazňuje odborná asistentka na katedře mezinárodních vztahů a evropských studií a koordinátorka projektu Zinaida Bechná. Podle ní je dalším významným přínosem spolupráce větší dosah projektu a možnost získat víc grantů pro bezpečnostní výzkum.

Tři okruhy, jeden cíl: bezpečnější Evropa

Nejprve bylo důležité zvolit tematické okruhy, ve kterých mají zúčastnění odborníci dostatečnou expertízu. Nakonec se výzkumníci shodli na třech hlavních okruzích: Kognitivní válčení, Obranný průmysl a Východní partnerství. „Věříme, že v těchhle tématech máme nejen co nabídnout už nyní, ale také na nich dokážeme postupně budovat svoji odbornou identitu na světové úrovni,” zdůvodňuje Bechná výběr okruhů.

Kognitivní válčení je snaha ovlivnit vnímání reality veřejností. „Bojištěm je mysl člověka, kterou se aktéři jako Rusko nebo Čína snaží v masovém měřítku destabilizovat a rozložit,“ vysvětluje odborný asistent na katedře politologie Jan Kleiner, který se výzkumu kognitivní války věnuje spolu s kolegy Robinem Burdou a Petrou Mlejnkovou.

Cílem jejich práce je nejen pojmenovat a popsat metody, které zmíněné státy k ovlivnění lidských myslí využívají, ale především najít efektivní způsoby obrany. „Snažíme se vytvořit dialog mezi NATO a Evropskou unií, protože v otázce kognitivního válčení se civilní a vojenská sféra významně překrývají,“ říká Kleiner. Výzkumný tým přitom čerpá inspiraci ze zkušeností zemí severní, střední a východní Evropy, které se s těmito hrozbami potýkají rozdílným způsobem. „Srovnání těchto přístupů může vést k silnější a lépe koordinované obraně celé Evropy,” slibuje si od spolupráce Burda, který kromě členství v projektu Centrepeace působí ve vědecko-technologické organizaci NATO.

Druhá pracovní skupina se zaměřuje na obranný průmysl – a to hned z několika úhlů. Výzkumníci sledují, jak se jeho role měnila v posledních desetiletích a zejména po roce 2022, kdy invaze na Ukrajinu zásadně proměnila evropské bezpečnostní prostředí. Právě teď je podle členky projektu Adriany Ilavské ten správný moment zkoumat obranný sektor do hloubky – a díky projektu Centrepeace na to mají odborníci potřebný prostor i mezinárodní zázemí.

Ilavská zkoumá nejen vývoj obranného průmyslu, ale také to, jak se mění jeho role v očích veřejnosti. Díky rozvoji nástrojů umělé inteligence může její tým zkoumat rozsáhlé soubory dat, a právě to je jejím hlavním úkolem v projektu. „Propojení expertízy našich a zahraničních odborníků poskytne další výzkumné kapacity a hlavně praktické výstupy, které jsou dnes velmi potřebné,“ říká Ilavská.

Členové třetího tematického okruhu – Východní partnerství – se soustředí na postsovětské oblasti, které se dnes pohybují na pomezí mezi demokratizací a nestabilitou. „Zajímáme se o modely vládnutí a jejich dopady na politické systémy v zemích, jako jsou Gruzie, Arménie nebo Ukrajina,“ přibližuje Bechná, která se v projektu věnuje především tomuto okruhu. Členové týmu zároveň zkoumají situaci v neuznaných či částečně uznaných územích, jako jsou Podněstří nebo Náhorní Karabach, kde sledují chování místních aktérů a to, jak formují svá mezinárodní partnerství.

Součástí skupiny je také odborný asistent na politologickém ústavu Martin Jirušek, který se zaměřuje na energetickou závislost. „V projektu zkoumám závislost Evropské unie na energetických dodávkách. Ukazuje se, že právě to je dlouhodobě jedním z klíčových aspektů ruského vlivu,“ vysvětluje. Jeho úkolem je poukázat na konkrétní bezpečnostní rizika a hledat cesty, jak prostřednictvím mezinárodní spolupráce závislost snížit.

Bechná upozorňuje, že zkoumání těchto regionů má dopad i na středoevropské státy. „Když sledujeme současný politický vývoj na Slovensku nebo v Maďarsku, vidíme, jak důležité je sdílet naše poznatky s těmihle zeměmi. Oproti severským státům, které jsou v reakci na bezpečnostní hrozby dobře koordinované, střední Evropa v tomhle směru zaostává. Výměna zkušeností a dobré praxe je proto klíčová,“ říká.

Výzkum s milionovou podporou

Centrepeace vznikl s podporou evropského programu Twinning, jehož cílem je propojovat vědecké instituce napříč Evropou. „Díky projektu si můžeme vyzkoušet vést evropský výzkum a tím se připravit na výzvy, které nás čekají v budoucích projektech o větším počtu partnerů,” říká administrátor projektu Marián Koval.

Projekt získal grant ve výši 1,5 milionu eur a uspěl ve velké konkurenci; z celkem 848 podaných návrhů jich komise finančně podpořila 96. Odborníci z politologického ústavu však chtějí jít ještě dál a do výzkumu plánují zapojit i další pracoviště se zaměřením na bezpečnostní a strategická studia. Podle Bechné má o spolupráci už nyní zájem několik prestižních evropských univerzit.

Podpora z Evropské unie otevírá výzkumníkům nové možnosti. Centrepeace by se například mohl v blízké budoucnosti propojit s firmami z obranného průmyslu a přispět tak k větší bezpečnosti ve společnosti. Dosavadní úspěch projektu ale nespočívá jen v získaní prestižního grantu: Důležitá je také větší prestiž brněnského politologického ústavu v akademickém světě. „Obě spolupracující univerzity jsou sice oficiálně prestižnější, ale Masarykova univerzita je jim ve výzkumu bezpečnosti rovnocenným partnerem. Do spolupráce se špičkovými pracovišti v Oslu a Helsinkách přinášíme s kolegy z katedry politologie inovativní řešení,“ říká Kleiner.

Z Brna až do Bruselu

Pro členy projektu je stěžejní vybudování silného akademického zázemí a podpora vědců, kteří se věnují bezpečnostním otázkám. „Sdílíme zkušenosti, učíme se jeden od druhého a společně se snažíme vytvořit prostředí, kde může vznikat kvalitní výzkum s mezinárodním přesahem,“ popisuje Bechná. Cílem projektu je podpořit schopnost výzkumníků publikovat odborné práce na mezinárodní úrovni, hlásit se do prestižních grantů a přitáhnout větší pozornost – včetně té politické. „Plné zapojení Mezinárodního politologického ústavu do evropské komunity bezpečnostního výzkumu přispívá k tomu, aby odborné hlasy ze střední a východní Evropy zaznívaly v debatách o bezpečnosti silněji a vyváženěji, a to jak v akademické, tak v politické sféře,“ dodává koordinátorka projektu.

Masarykova univerzita díky spolupráci se zahraničními výzkumníky získává také přístup k osvědčeným postupům při publikování v prestižních odborných časopisech. „Největší podporu máme v tomhle směru od kolegů z Norska, kteří jsou velmi ochotní sdílet své bohaté zkušenosti,“ vysvětluje Burda. V budoucnu se chtějí členové týmu ucházet o další granty na podporu výzkumu bezpečnosti a projekt jim pomáhá se na tyto kroky připravit.

Výzkumníci z politologického ústavu chtějí z projektu Centrepeace postupně vybudovat výzkumné bezpečnostní centrum pro celou střední a východní Evropu. Nejde přitom jen o odbornou práci, ale také o schopnost dobře řídit projekty a být aktivní součástí evropské vědecké komunity. A co je nejdůležitější – výstupy nemají zůstat jen v odborných textech. „Chceme, aby výsledky výzkumu nemizely v šuplících, ale pomáhaly těm, kdo tvoří evropskou bezpečnostní politiku,“ shrnuje Bechná.