Studenti při Fakescape zachraňují prázdniny. K zdárnému cíli jim pomůže ověřování informací
Jak vypadají únikové hry Fakescape pro střední školy? Přečtěte si reportáž časopisu Atrium z brněnského gymnázia Křenová.
Nová karetní hra Nekrm Kachnu! má zábavným a vzdělávacím způsobem provést hráče novinářským prostředím. Je prvním hmotným počinem spolku Fakescape, který pomocí vzdělávacích únikových her rozvíjí mediální gramotnost na školách a zlepšuje tak orientaci žáků ve světě dezinformací. Nejnovějším úspěchem spolku je první místo v soutěži Cena Karla Velikého pro mladé Evropany, kde Fakescape obstál v konkurenci projektů z celé Evropské unie a vybojoval tak pro Českou republiku historicky první vítězství.
Přestože pandemie koronaviru práci Fakescape značně zkomplikovala, členové spolku se ztíženými podmínkami nedali odradit a pracovali na nových projektech, mezi kterými je právě i nová karetní hra, jež se snaží přiblížit práci novináře všem věkovým kategoriím. „Jedním ze záměrů hry je vytvořit mezigenerační dialog o tom, jak by měl vypadat kvalitní novinový článek,“ vysvětluje předsedkyně spolku Tereza Kráčmarová.
Nápad vymyslet vlastní karetní hru se ve Fakescape zrodil před dvěma lety. Členové spolku chtěli vyvinout něco interaktivnějšího než dosavadní únikové hry, jejichž hlavní náplní je plnění úkolů a krátká reflexe. „Workshopy jsou lineární, jen papír a výsledek, uděláte to jednou a je konec. Chtěli jsme vytvořit něco, co si člověk může zahrát vícekrát než jednou,“ popisuje záměr člen kreativního týmu Jaroslav Galba.
Proces vytváření společenské hry byl náročný, jelikož Galba a další členové týmu museli do jednoho projektu promítnout více názorů a zájmů. Ne všichni měli na podobu hry stejný pohled, padl například nápad, aby dezinformace ve hře tvořili sami žáci, což se setkalo s nepochopením. „Tím, že jsou dezinformace obecně negativní jev, bylo těžké hru zpracovat tak, aby byla korektní pro školské účely a náš vzdělávací spolek. Hra nesměla být příliš komplikovaná, ale ani jednostranně podaná,“ komentuje proces Galba. Konkrétní podoba karetní hry, která se dostane do prodeje na webových stránkách už za několik týdnů, tak začala krystalizovat až na jaře tohoto roku.
Primárním cílem hry je seznámit hráče s prací novináře a dobrou žurnalistikou. Zájemci si vyzkouší rozpoznávání kvalitních článků od nepravdivých a chybných textů, které vydává dezinformační deník Kachna, jenž se hráči snaží porazit. Hra je určená pro všechny zájemce napříč generacemi, což podporuje i způsob rozdělení karet ve hře. Novináři bojující proti dezinformacím pracují s kartami článků, přičemž každá karta má dvě varianty, jednoduchou a obtížnější. Hráči si tak mohou vybrat možnost podle svých schopností a vědomostí. „Díky tomu spolu mohou hrát například rodiče s dětmi, aniž by se u toho starší hráči nudili,“ líčí záměr herního mechanismu Galba, který momentálně studuje magisterský program Bezpečnostní a strategická studia. Podle předsedkyně Fakescape Terezy Kráčmarové by měl tímto způsobem vzniknout mezigenerační dialog. Děti s rodiči a prarodiči by se spolu měli o dezinformacích bavit, a tím prohlubovat svou mediální gramotnost. Ve výsledku by se pak měli shodnout na tom, co by měl kvalitní článek obsahovat a co ne.
Než se však hráči dostanou ke kartám s články, ověří si své novinářské dovednosti v minihrách. „Vyzkouší si třeba psaní titulku podle obrázku nebo potrénují svoji paměť,“ popisuje první úroveň hry student. Tyto dovednosti pak mohou hráči použít v další části hry, kde se snaží porazit fiktivní dezinformační deník Kachna, podle kterého se hra jmenuje. „Deník Kachna je alter ego dezinformátorů nebo obecně článků s určitými nedostatky. Není to hráč, ale místo, kam hráči odkládají články, které špatně ohodnotí. Když hráč dostane text, kde je faktická chyba, a neodhalí to, vydá špatný článek, kterým nakrmí deník Kachna,“ vysvětluje Galba, který byl u vývoje hry od začátku.
Tvorba karetní hry byla náročná také kvůli vysokým nákladům. Členové týmu Fakescape se ji nakonec rozhodli financovat pomocí kampaně na Hithitu. Cílovou částku sto padesát tisíc korun se jim podařilo vybrat už za tři týdny. Členy Fakescape taková podpora překvapila. „Věřili jsme, že si hra najde svoje zájemce, ale nečekali jsme, že se tak brzy ozve tolik lidí a podpoří nás,“ okomentoval úspěšnou kampaň student, který má bakalářský titul z programu Mediální studia a žurnalistika. Stejnou částkou je podpořil i program O2 Chytrá škola a nižším obnosem také Nadace Via.
Nejenže se díky masivní podpoře podařilo požadovanou částku v brzké době naplnit, ale nakonec se spolku podařilo vybrat ještě o dvanáct procent více. Přebytek peněz nechtějí dát členové na nic jiného než na koupi dalších kusů karetní hry, kterou plánují poslat do nemocnic a škol. Pro vzdělávací instituce chystají speciální balíčky po pěti kusech, aby si hru mohli ve skupinách vyzkoušet všichni žáci. „Učitelé navíc dostanou metodickou příručku, aby věděli, jak s hrou pracovat, a hlavně jak ji zakomponovat do různých předmětů. Hra se dá využít třeba v dějepisu v kombinaci s výkladem o propagandě nebo při češtině, kde může pomoct s výukou zpravodajských žánrů,“ komentuje využití hry Nekrm Kachnu! zakladatelka spolku Kráčmarová.
Na karetní hře spolek pracoval i přes koronavirový lockdown, který donutil členy Fakescape přenést své běžné workshopy do online prostředí. Kromě toho také vytvořili e-kurz Co Víš-19, do kterého se zapojily jen v prvním týdnu více než dva tisíce dětí. „Každý den si mohly projít jeden tematický blok a díky tomu se dozvědět nejenom, co jsou to dezinformace, ale taky jak funguje propaganda nebo jak vypadala nesvoboda médií v minulosti,“ popisuje Kráčmarová.
Nyní na podzim, kdy je po téměř roce a půl naplno obnovená prezenční výuka, je o workshopy velký zájem. „Všichni teď prahnou po tom, aby zase byly prezenční workshopy, takže každý den navštěvujeme jednu až dvě školy. Plynule jsme navázali, jako by tady žádná pandemie nebyla,“ komentuje současnou situaci předsedkyně. Větší nadšení neshledává jen u studentů, ale taky u aktivních učitelů. Právě pro ty vytvořili členové spolku společně s Českou radou dětí a mládeže akreditovaný kurz, při kterém jim lektoři předávají znalosti ohledně dezinformací a zároveň ukazují, jak mohou tyto informace zábavnou formou předávat dál v jejich vlastních hodinách.
Kromě učitelů se chce spolek také více zaměřit na seniory. Fakescape už uspořádal první zkušební workshop a nyní se snaží požadavky a komentáře seniorů zapracovat. Na přizpůsobení workshopů starším lidem pracují členové Fakescape společně s organizacemi Elpida a Transitions. „Ověřování informací u seniorů není zase takový problém. Vědí, kde a jak informace hledat. Musíme spíše změnit formu výuky. Ve škole se hodiny konají kvůli omezenému času formou týmové soutěže, seniorům to však nevyhovuje,“ popisuje předsedkyně. Mezi nové projekty, které Fakescape plánuje, patří i mezinárodní tréninkový kurz pro pracovníky s mládeží fungující pod Erasmem a také aktivity v oblasti kyberbezpečnosti.
Za spolkem Fakescape stálo na začátku šest studentů katedry politologie. Z původní šestice zakladatelů se tým za tři roky fungování rozšířil na bezmála čtyřicet členů a Kráčmarová o spolku nyní mluví jako o „dospělejší“ organizaci. „Chceme se zlepšovat, abychom už nebyli jen „banda studentů“, ale abychom to brali víc vážně, protože vidíme, že to má potenciál a smysl,“ vysvětluje Kráčmarová. Zlepšovat se ve spolku snaží i aktualizováním únikových her, se kterými navštěvují školy. „Pracujeme na tom, abychom už v roce 2021 nevyprávěli žákům o hoaxech spojených s migrační krizí, které byly vděčným tématem, když jsme začínali. Teď už jsou aktuálnější jiná témata, například covid,“ popisuje studentka. Na aktuální dezinformační scénu ve Fakescape reagují také pravidelnými týdenními články na webu, které reflektují současnou politickou či společenskou situaci.
Fakescape je spolek šířící povědomí o nebezpečí dezinformací a hoaxů. Založila ho skupina šesti studentů katedry politologie jako příspěvek do mezinárodní soutěže na podzim roku 2018. „Byli jsme nadšení pro to dělat něco společně.. Potkávali jsme se u piva nebo u kamaráda v bytě a vytvářeli jsme základy, které využíváme doteď,“ popisuje začátky předsedkyně.
Činností spolku jsou převážně návštěvy základních a středních škol a vedení workshopů, při kterých se žáci snaží úspěšně dokončit únikovou hru spojenou s fake news. Účelem her je zlepšovat kritické myšlení a prohlubovat tak mediální gramotnost žáků. V srpnu tohoto roku spustil Fakescape kampaň na podporu nové edukativní karetní hry Nekrm Kachnu! Název deníku Kachna vzešel z výrazu novinářská kachna, který označuje neověřenou a často skandální informaci.
Na hře členové pracovali i při pandemii koronaviru, za lockdownu vznikl například také e-kurz Co víš-19. Nově chtějí své aktivity směřovat více na seniory a učitele.
Tereza Kráčmarová
Tereza Kráčmarová je jednou ze zakladatelek spolku a zároveň tento rok funguje jako jeho předsedkyně. Navíc je lektorkou kurzů a koordinátorkou celého projektu. Na fakultě sociálních studií vystudovala mediální studia a žurnalistiku a politologii, ve které nyní pokračuje na magisterském stupni. Kromě toho studuje také na filozofické fakultě – magisterský program Informační studia a knihovnictví. Mezi její koníčky patří vaření či fotografování.
Jak vypadají únikové hry Fakescape pro střední školy? Přečtěte si reportáž časopisu Atrium z brněnského gymnázia Křenová.
Jaroslav Galba
Jaroslav Galba je členem kreativního týmu spolku Fakescape. Má bakalářský titul z programu Mediální studia a žurnalistika v kombinaci s Bezpečnostními a strategickými studii, na kterých nyní pokračuje na magisterském stupni. Současně je posluchačem programu Právo a právní věda na Právnické fakultě Masarykovy univerzity. Kromě toho pracuje jako externista pro Brněnský deník Rovnost, pro který píše hlavně o sportovních tématech. Rád se odreaguje při sportu nebo čtením historických knih.
Řekli o Fakescape
„V Brně nás jednou za čas při pracovních setkáních k mezinárodním projektům navštíví kolegové a kolegyně ze zahraničí, kteří se věnují inovativním přístupům ve vzdělávání. Při takových příležitostech vždycky pamatuju na Fakescape a domluvím s nimi únikovou hru, abych mohl ukázat příklad dobré praxe, která vznikla právě u nás. Lidé z Fakescape jsou vždy ochotní, nemají problém vést hru v angličtině, což je v našem případě vždy potřeba, a po skončení si s námi o hře popovídají a vyslechnou si zpětnou vazbu. Myslím, že Fakescape ukazuje, že pokud chceme do vzdělávacího procesu vnést více herních prvků, v jednoduchosti je krása. Nemusíme vždy vytvářet několikadenní role-playe nebo komplikované deskovky. Někdy stačí i 25 minut hry a diskuse, abychom vyvolali zájem o téma a předali aspoň pár základních vědomostí či dovedností.“
Filip Gábor, manažer mezinárodního projektu Be International
„S Terezou Kráčmarovou jsme se potkali před několika lety, když jsme s Nadací O2 rozjížděli program O2 Chytrá škola, který pomáhá učitelům i studentům vyznat se a bezpečně se pohybovat v online světě. Tereza a tým Fakescape nás dokázaly nadchnout a díky vzájemné spolupráci jsme mohli mediální výchovu zprostředkovat na mnoha základních i středních školách. Žáci a studenti se tak mohli hravou formou naučit kriticky přemýšlet o informacích, které se denně dozvídají z médií nebo je sdílí na sociálních sítích. Těší nás, že díky Terezině entuziasmu se daří projekt stále vylepšovat, a my tak můžeme být i u vzniku nové hry Nekrm Kachnu!, která posune mediální výchovu zase o kus dál.“
Dominika Herdová, manažerka nadačních projektů Nadace O2
Digitální marketing jako jedno z témat projektů Erasmu+. Jak neformální vzdělávání podporuje mladé v profesním i osobním životě? O své zkušenosti se dělí účastníci.
Chtěla odjet na studijní pobyt do prosluněného Portugalska, skončila ale severské zemi, kterou si nakonec zamilovala. Jak si na jinou životní úroveň studentka fakulty sociálních studií Karolína Benediktová zvykala a jak se spí v zemi, kde nikdy není tma?