Dnem plným sportu i studijních úspěchů oslavila fakulta 25 let od založení

Tři, dva, jedna, start! Z atria vybíhá po odpočtu poslední soutěžící. Několik metrů za cílovou páskou v pátém podlaží na něj čeká skupinka fanoušků. Zraky všech se upírají k okamžiku, kdy vyběhne z poslední zatáčky do cílové rovinky. Dostane se na stupně vítězů?

Do budovy fakulty sociálních studií v brněnské Joštově ulici přichází lidé krátce před desátou hodinou ráno. Zatímco běžně je čtvrtek jedním ze studijně nabitých dnů před víkendovým rozvolněním, tentokrát se výuka nekoná. Do školy míří bývalí i současní studenti, vyučující i návštěvníci za oslavou Dne fakulty, na který upozorňují příchozí i kolemjdoucí křídou napsané nápisy na chodníku před budovou.

Rekapitulace studijních úspěchů, sportovní klání a občerstvení. Program letošního ročníku akce slibuje zábavu až do pozdního odpoledne. Zájemci se po obědě budou moci také každou hodinu vypravit na prohlídku střechy. Na slavnostní zahájení se však lidé scházejí v aule. Sál ve třetím podlaží je už několik minut před desátou zaplněný. Desítky lidí si tu musí hledat místo k sezení na parapetech, stolech či vydržet stát.

Posléze však vstávají i ti, kteří si svoji židli našli. Důvodem je oficiální zahájení Dne fakulty za zvuků studentské hymny. Po ní se úvodního slova na vyzvání moderátora Viléma Brandy ujímá děkan Stanislav Balík. Ve své řeči se ohlíží za pětadvaceti lety existence fakulty. V další části pak varuje před úpadkem vzdělávání. Domnívá se, že ze společnosti mizí shoda na prospěšnosti vědy a vzdělání.

Děkan se vyjadřuje mimo jiné i k hrozbě zneužívání umělé inteligence. Připomíná přitom odkaz jednoho ze zakladatelů fakulty Iva Možného. „Možná nás dovede k tomu, že se více vrátíme k osobnímu kontaktu. Možná více oceníme formát osobních konzultací a přednášek a studenti nebudou sledovat lépe či hůře zvládnuté prezentace, ale budou podle přání Iva Možného jen poslouchat a přemýšlet,” vyjadřuje děkan naději.

Největšími hvězdami první části programu však jsou studenti a jejich úspěchy. Nejprve přichází na řadu Ceny děkana za vynikající výsledky v bakalářském, magisterském i doktorském studiu. Pak si pro ocenění přicházejí autoři nejlepších bakalářských prací z každého studijního programu.

Úvodní část dne zakončuje po udělení Cen Inocence Arnošta Bláhy diskuse s děkanem. Při debatě se hlava fakulty znovu vrací k tématu umělé inteligence. Dotaz padá také na zahraniční výjezdy a na jejich využití. „Byl bych rád, kdyby se možnosti vyjet do zahraničí využívalo víc. Ale myslím si, že můžeme být i tak spokojení, že jsme po pandemii koronaviru na tuto kulturu navázali,” podotýká Balík.

Z auly se po jedenácté hodině pozvolna přesouvá program do atria a před budovu fakulty. Tady si může každý, kdo si vyzvedne na studijním oddělení žeton, dát zadarmo ve stánku hranolky nebo si vybrat z několika druhů párků v rohlíku. Případně si nechat od děkana fakulty načepovat pivo nebo limonádu.

V dolní části atria už se odehrávají vyrovnané zápasy ve stolním fotbale, další účastníci se snaží z dřevěných kamenů postavit co největší jenga věž. Sálu však v jeho horní části dominují čtyři pingpongové stoly. Před polednem si na nich může zahrát každý, k dostání jsou míčky i pálky. Odpoledne však měří síly dvanáct dopředu ohlášených zájemců z řad studentů, vyučujících a zaměstnanců ve tříčlenných skupinách.

Po napínavém souboji obsadila třetí místo studentka Michaela Fišerová. V zápase o bronz porazila Miroslava Šipulu z katedry psychologie. Na druhém místě skončil fakultní technik Petr Fajmon a vítězem se stal Jiří Baroš z katedry politologie. „A to jste říkal, že budete asi muset odejít dřív,” směje se na něj jeden z pořadatelů. „Minule se to vyhrát nedalo. To tady jeden kluk jen stál a odrážel všechny míčky zpátky, ani se nezapotil. Letos tu naštěstí nebyl,” ohlíží se s úlevou za loňským Dnem fakulty vítěz turnaje.

Záhy po skončení zápasů dostávají tři nejúspěšnější hráči od děkana medaile. „Je mi potěšením, že si je rozdělí všechny tři pilíře fakulty, tedy akademický, neakademický i studentský,” glosuje při vyznamenávání děkan Balík.

Posledním sportovním kláním dnešního dne je běh do schodů. Jeho krátkou historii popisuje jedna z pořadatelek běžeckého klání, vedoucí oddělení pro komunikaci Zdeňka Savarová. „V době, kdy byl Den fakulty kvůli koronaviru pouze online, nepřipadala profesoru Holzerovi z katedry politologie tato akce dost důstojná. Přihlásil se tedy o slovo a učinil veřejný závazek, že po pandemii vyběhne schody pod 45 sekund,” líčí Savarová. Jeho výzvu pak přijal také proděkan Martin Vaculík a běh do schodů se rozšířil i mezi další zájemce. Premiéru si disciplína odbyla v loňském roce a také letos je k vidění řada kvalitních výkonů. „Těší mě, kolik máme ženských soutěžících. Loni byla jedna, maximálně dvě,” neskrývá radost vedoucí oddělení pro komunikaci.

Všichni účastníci nakonec za hlasité podpory diváků v prvním a posledním patře bez potíží zabíhají trasu z přízemí až do pátého podlaží budovy nejen pod tři čtvrtě minuty, ale většina také pod třicet sekund. Do posledních chvilek bylo pořadí velmi vyrovnané a rozhodovala každá setina sekundy. Celkového vítězství se však nakonec dočkává Tibor Pelegrin, který na posledních schodech předvedl ukázkový kotoul. Z dívek si pak nejlepší čas připisuje Hana Haislerová.

K předání medaile se vítěz v běhu příliš nehrne. „Pojď Tibo, běž!,” vybízí ho kamarádi, aby si vyzvedl odměnu. Nakonec se k ostatním medailistům přidává a děkan uděluje ocenění i jemu.

Po závěrečném focení a udělení medailí a čokoládové odměny vyprovází zaplněný sál krátce po šestnácté hodině potleskem nejen ty nejlepší v běhu, ale také zakončuje Den fakulty.