Nejen o využití nových technologií v sociálních službách mluvil na fakultě sociálních studií vedoucí Národního centra průmyslu 4.0 Roman Holý.
Digitalizace průmyslové výroby, využití virtuální reality i sjednocení produkce za pomoci počítačů. Tyhle a další změny směrem k modernizaci a technické evoluci nesou společný název Průmyslová revoluce 4.0. Výzvou, kterou představuje zavádění nových technologií v Česku, se zabývá Národní centrum průmyslu 4.0. Vedoucí tohoto institutu, Roman Holý, přišel o tématu diskutovat v úterý 20. listopadu na fakultu sociálních studií. Do debaty se zapojili studenti humanitních oborů ale i akademici.
Jedním z cílů průmyslové revoluce 4.0 je právě to, abychom měli víc času. Protože za nás budou pracovat roboti a počítače, my lidé bychom měli mít víc času na naše koníčky. Avšak v realitě vidím, že technologií je mnoho, ale vyžadují taky spoustu práce. Například je potřeba mnoho lidí na jejich zavádění. Zatím to tedy vypadá, že práce bude pořád dost. Vzdálenější budoucnost však bude přívětivější. Logicky k tomu spějeme i historicky. V minulosti měl například pracovní týden šest dní a dnes už jenom pět.
Nejdříve roboti převezmou ty nejmonotónnější základní úkony. Lidé svoje opodstatnění v práci úplně neztratí. Spíš se budou moct více věnovat té části jejich práce, která je pro ně důležitější. Umělá inteligence navíc může nahradit i práci mimo továrnu. Vidíme to už dnes například v případě Google translatoru, který docela dobře nahrazuje tlumočníka, a hlavně je zdarma.
Na jednu stranu vidím, že se vztah obou sektorů za posledních osmnáct let hodně posunul vpřed. Například na vysokých školách je ovšem pořád znát nedostatek peněz a někdy i odbornosti. Spolupráce ale funguje pořád lépe, vysoké školy jsou kupříkladu často propojeny s výzkumnými centry firem. Lidé, kteří pak v tomto prostoru spolupracují, se znají už ze školy nebo z hospody a umí se snáze dohodnout.
Nástroje jako je virtuální realita se dají využít například při urychlení rekonvalescence pacientů. Lidé můžou díky rozšířené realitě taky například překonávat různé fobie a podobně. Spíš si ale myslím, že větší digitalizace průmyslu pomůže uvolnit pracovníky od mechanických činností. Tím pádem se pak můžou uplatnit spíš v oblastech, kde je potřebný lidský přístup.
Nechceme konkurovat technickým oborům
K problematice čtvrté průmyslové revoluce měl co říct i děkan fakulty sociálních studií Břetislav Dančák, který soubor přednášek moderoval. „Mnoho lidí by mohlo mít dojem, že průmyslová revoluce 4.0 se týká výhradně průmyslu. Avšak jen málokdo si uvědomuje, že bude mít důsledky na vývoj života lidí a styl života celé populace,“ vysvětlil Dančák. Ve svých projevech na přednáškách mluvil také o tom, že sociální vědy nechtějí těm technickým konkurovat. Naopak, vědci obou táborů by podle něj měli vzájemně spolupracovat a využívat poznatky z různých oborů. Průmyslová revoluce podle něj totiž není jen o technologiích, ale také o tom, jak se s nimi společnost dokáže vypořádat. Více o tomto tématu řekl v rozhovoru pro portál Avokádo.
Abychom dokázali pochopit změny ve společnosti, musíme pochopit principy revoluce, míní studentka
Projekt obeznamující veřejnost s čtvrtou průmyslovou revoluci ocenili i studenti. Členka studentské sekce akademického senátu Magdaléna Janigová si myslí, že přednášky na toto téma jsou velice důležité. „Průmyslová revoluce 4.0 probíhá právě teď a mění svět kolem nás. Změna v životech lidí přichází s nástupem digitalizace výroby, což ovlivňuje chování lidí a mění ho. My, sociální vědci, musíme pochopit principy této revoluce, abychom dokázali pochopit změny v společnosti,“ řekla Janigová. Podle ní může také vyšší povědomí o průmyslové revoluci pozitivně napomoct k odhadu budoucího dění v společnosti. Na přednáškách se ji nejvíc líbila rozmanitost pohledů na rozebírané téma.
Role společenských věd ve čtvrté průmyslové revoluci
Přednáška Romana Holého byla první z cyklu přednášek na téma Společenské vědy a čtvrtá průmyslová revoluce. Druhá prosincová přednáška nazvaná Proměna HR v době čtvrté průmyslové revoluce se věnovala práci s lidskými zdroji (HR). Zůčastnily se jí manažerka péče o zaměstnance Markéta Lőrinczy a Eva Vacíková, ktreá získal ocenění nejlepší HR leader roku 2016 České republiky. Debatovalo se o tom, jak se změnila práce HR v posledních desítkách let, nebo na co se musí mladí v současné době při nástupu do zaměstnání zaměřit.
Jak fungují novináři v Evropském parlamentu? Jak se dělá rozhovor? Co obnáší práce moderátora v České televizi? Jak udržet novináře v bezpečí? Multimediální den na fakultě sociálních studií na téma Evropská unie a novináři letos prostřednictvím těchto i mnoha dalších workshopů a programu návštěvníkům přiblížil práci novinářů.
K začátku semestru a září se často pojí i nástup na stáže či praxe. Jak to s praxemi na jednotlivých katedrách fakulty sociálních studií je a kde je vhodné je hledat tak, abyste před začátkem nového semestru měli všechno vyřízené?
