Aktivní a silné propojení. Vztah měst, krajů a Evropské unie v kurzu vysvětlují odborníci z praxe

Brusel, evropská agenda či aktivity města. Nejen s těmito pojmy se setkají studenti na oblíbeném předmětu EU v praxi: česká města a regiony jako aktéři. V šestém díle seriálu Zajímavé předměty na FSS se představí kurz na katedře mezinárodních vztahů a evropských studií, ve kterém studující získají detailní přehled o fungování měst a regionů na evropské úrovni. Předmět si mohou studenti zapsat opět na podzim.

13. 5. 2024 Karolína Benediktová

Propojení krajů, samosprávy a Evropské unie vysvětlí předmět EU v praxi: česká města a regiony jako aktéři, na který se zájemci můžou hlásit další semestr. Zdroj: fakulta sociálních studií

Nápad na vznik kurzu se podle Vratislava Havlíka zrodil okolo roku 2016 a učit ho s kolegyní Petrou Kuchyňkovou začali o rok později. „Chtěli jsme vytvořit praktický kurz, kde budou mít studenti možnost setkat se s odborníky z praxe a diskutovat s nimi nad problémy, které propojují obce a regiony a evropskou integraci,” popisuje záměr předmětu jeden z přednášejících.

Vlivní partneři

Jak vysvětluje Petra Kuchyňková, dnes do systému tvorby legislativy, různých pravidel a norem na evropské úrovni vstupují i další aktéři, na které pak tyto normy také přímo dopadají. V případě Česka jsou to kraje, města a obce. „Tito aktéři jsou přímo či nepřímo účastníky řady procesů, komunikují s dalšími aktéry na národní i evropské úrovni, mají svá uskupení a struktury, jako jsou Svaz měst a obcí, Asociace krajů či Výbor regionů," popisuje druhá vyučující předmětu.

Vyučující kurzu Vratislav HavlíkPetra Kuchyňková na úvod začínají se čtyřmi přednáškami, ve kterých poskytují studentům základní vědomosti o víceúrovňovém vládnutí Evropské unie. Poté následuje blok zhruba pěti expertů. „V besedách hosté přibližují a vysvětlují svoji práci spojenou s evropskou agendou, a ukazují tak fungování systému ‚víceúrovňového vládnutí' v praxi," komentuje obsah kurzu Kuchyňková a dodává, že pro studenty tato setkání můžou sloužit i jako kontakty k budoucí praxi.

V nadcházejícím semestru se můžou studující těšit na odborníky z oblasti vědy, výzkumu a inovací. Externí hosté popíší zapojování českých univerzitních měst do evropských vědeckých sítí a plasticky ukážou, jak město skrze zapojení do takové sítě může ovlivňovat politiku na nejvyšší úrovni či jak se stát komunikačním partnerem Evropské komise,” doplňuje Havlík. Naplánované už je například setkání s vedoucím Oddělení spolupráce a rozvoje brněnského magistrátu Jakubem Rybářem. Pavla Bazgierová pak studentům osvětlí vztah Moravskoslezského kraje a evropské agendy.

Cílem kurzu je studujícím ukázat, že města a regiony jsou aktivními partnery v evropské politice. Proto také na přednášky docházejí hosté z praxe. Foto: Lucia Farkašová

„Výuka byla vždy velmi zajímavá. Všechno bylo prakticky, jasně a pochopitelně vysvětleno, takže jsem si z tohoto kurzu hodně odnesla.“

Studentka v předmětové anketě

Města a regiony v evropské politice

Kurz měl od počátku velký úspěch. Podařilo se zajistit vždy pět až šest odborníků z různých úrovní vládnutí,” doplňuje Havlík. Za studenty už v minulosti přijela například zastupitelka Jihomoravského kraje v Bruselu, vysoce postavení úředníci z magistrátů či krajských úřadů, zaměstnanci Ministerstva pro místní rozvoj nebo čeští europoslanci.

Cílem kurzu je představit studentům česká města a regiony jako aktivní hráče v evropské politice, a poskytnout tak detailní pohled na fungování víceúrovňového vládnutí v Evropské unii. První část kurzu se zaměřuje na klíčové principy zapojení regionální a lokální úrovně do evropských struktur. Hlavním přínosem jsou přednášky s odborníci z praxe, díky nimž se studenti dozví, jaké možnosti mají města a regiony v evropské politice třeba jak mohou města a regiony formulovat své zájmy, jakými způsoby je mohou komunikovat a prosazovat, a jak se tato realita může lišit od jejich možností.

Na konci semestru pak studenti prezentují skupinové práce. Prezentace je podle Petry Kuchyňkové založená na rozhovorech se zástupci městských a obecních úřadů, krajských úřadů, sdružení měst a obcí, místních akčních skupin a podobných aktérů, kteří v praxi využívají evropské dotace, píší a realizují projekty a mají s nimi pozitivní a negativní zkušenosti. „Smyslem je to, aby studenti neseděli pouze v učebnách, ale vyjeli také do terénu sbírat data, učili se vést a zpracovávat rozhovory a vytvořit na jejich základě zajímavou prezentaci, kterou pak prezentují v semináři před svými spolužáky a o které pak diskutujeme," dodává jedna z vyučujících.

„Na atmosféře kurzu je vidět, že téma studenty baví.“

Vratislav Havlík, zástupce vedoucího Mezinárodního politologického ústavu a vyučující předmětu

Nápad u piva

Garant evropských studií a vedoucí Mezinárodního politologického ústavu Petr Kaniok pro bakalářský předmět oslovil právě Havlíka a Kuchyňkovou, protože věděl, že oba v minulosti řešili grant Technologické Agentury České republiky zaměřující se na česká města, kraje a jejich aktivity v evropské agendě.

Petr Kaniok říká, že první myšlenka na kurz přišla už dost dávno. „Myslím si, že minimálně šest, sedm let zpět. Bavili jsme se o tom každopádně u piva. Obor se pravidelně schází na neformálních setkáních, kterým říkáme ‚europivo', a tam probíráme vše podstatné,” vybavuje si Kaniok s tím, že viděl Havlíkovu expertízu a věděl, že se lokální a substátní politice dlouhodobě věnuje. Někde mezi druhým a třetím pivem ta myšlenka vykrystalizovala,” zakončuje Petr Kaniok. Předmět si studenti katedry mezinárodních vztahů a evropských studií můžou zapisovat vždy na podzim.

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, napište prosím editorce Atria na tento mail: 496823@mail.muni.cz. Děkujeme.

EU v praxi: česká města a regiony jako aktéři

Bakalářský předmět za čtyři kredity se skládá z přednášek, diskusí a seminářů s experty z českých měst, regionů či ministerstev. K úspěšnému ukončení předmětu je potřeba vypracovat prezentaci evropské strategie konkrétního města, napsat průběžný test a splnit závěrečnou zkoušku. Předmět si mohou zapsat studenti každý podzimní semestr.

Studenti, kteří kurz absolvovali, ho v předmětové anketě označují za praktický a zajímavý. Foto: Lucia Farkašová

Vratislav Havlík

Vratislav Havlík získal dva magisterské tituly v oborech mediální studia a žurnalistikaevropská studia. V těch pokračoval i v doktorském studiu. V roce 2021 se stal docentem v oboru politologie. Od roku 2013 působí jako akademický pracovník Mezinárodního politologického ústavu. Nyní pracuje jako zástupce vedoucího ústavu a jako odborný asistent katedry mezinárodních vztahů a evropských studií fakulty sociálních studií. Od roku 2021 je také docentem. Od roku 2018 je člen Sněmu Rady vysokých škol ČR jako zástupce fakulty. V roce 2019 se stal členem akademického fakultního senátu. Ve svém výzkumu se věnuje politice, Evropské unii, či euroskepticismu.

„Kolega Havlík je výborný přednášející, který umí poutavě podat téma a vtáhnout studenty do problému. Tento předmět považuju za zajímavý a potřebný.“

Zdeněk Kříž, vedoucí katedry mezinárodních vztahů a evropských studií

Petra Kuchyňková

Na Masarykově univerzitě vystudovala Petra Kuchyňková politologii, mezinárodní vztahy a evropská studia. Doktorské studium zakončila v roce 2010. Při svém studiu se zaměřovala na vývoj rusko-amerických vztahů či na vztahy Ruské federace a Evropské unie v Energetické bezpečnosti. Skoro deset let pracovala jako analytička v Centru pro studium demokracie a kultury. Jako lokální asistentka působila pět let v Evropském parlamentu. Od roku 2007 pracuje na Katedře mezinárodních vztahů a evropských studií Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity jako odborná asistentka. Od roku 2019 je také odbornou pracovnicí Mezinárodního politologického ústavu.

„Krajské úřady, stálá zastoupení a další instituce umožňují stáže a v minulosti se nám několikrát stalo, že student následně získal stáž u příslušné instituce právě na základě kontaktů z našeho kurzu. Pro nás vyučující je radost a velmi milá povinnost jej již několikátým semestrem vyučovat.“

Petra Kuchyňková, vyučující předmětu a odborná asistentka na katedře mezinárodních vztahů a evropských studií

„I když se to mnoha studentům nezdá, tento předmět je užitečný. Studenti mají příležitost setkat se s lidmi z praxe, a to vnímám velmi pozitivně. Také informačně je tento předmět bohatý. Doporučila bych více takových předmětů ‚z praxe'. Skupinový projekt byl dobrým oživením výuky, ale jako výstup bych uvítala samostatnou prezentaci, a zvláště pak zpracování rozhovoru.“

Studentka v předmětové anketě

Další tip na předmět v podzimním semestru:


Více článků

Přehled všech článků

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.