Aktivní a silné propojení. Vztah měst, krajů a Evropské unie v kurzu vysvětlují odborníci z praxe

Nápad na vznik kurzu se podle Vratislava Havlíka zrodil okolo roku 2016 a učit ho s kolegyní Petrou Kuchyňkovou začali o rok později. „Chtěli jsme vytvořit praktický kurz, kde budou mít studenti možnost setkat se s odborníky z praxe a diskutovat s nimi nad problémy, které propojují obce a regiony a evropskou integraci,” popisuje záměr předmětu jeden z přednášejících.

Vlivní partneři

Jak vysvětluje Petra Kuchyňková, dnes do systému tvorby legislativy, různých pravidel a norem na evropské úrovni vstupují i další aktéři, na které pak tyto normy také přímo dopadají. V případě Česka jsou to kraje, města a obce. „Tito aktéři jsou přímo či nepřímo účastníky řady procesů, komunikují s dalšími aktéry na národní i evropské úrovni, mají svá uskupení a struktury, jako jsou Svaz měst a obcí, Asociace krajů či Výbor regionů," popisuje druhá vyučující předmětu.

Vyučující kurzu Vratislav Havlík a Petra Kuchyňková na úvod začínají se čtyřmi přednáškami, ve kterých poskytují studentům základní vědomosti o víceúrovňovém vládnutí Evropské unie. Poté následuje blok zhruba pěti expertů. „V besedách hosté přibližují a vysvětlují svoji práci spojenou s evropskou agendou, a ukazují tak fungování systému ‚víceúrovňového vládnutí' v praxi," komentuje obsah kurzu Kuchyňková a dodává, že pro studenty tato setkání můžou sloužit i jako kontakty k budoucí praxi.

V nadcházejícím semestru se můžou studující těšit na odborníky z oblasti vědy, výzkumu a inovací. „Externí hosté popíšou zapojování českých univerzitních měst do evropských vědeckých sítí a plasticky ukážou, jak město prostřednictvím zapojení do takové sítě může ovlivňovat politiku na nejvyšší úrovni či jak se stát komunikačním partnerem Evropské komise,” doplňuje Havlík. Naplánované už je například setkání s vedoucím oddělení spolupráce a rozvoje brněnského magistrátu Jakubem Rybářem. Pavla Bazgierová pak studentům osvětlí vztah Moravskoslezského kraje a evropské agendy.

Města a regiony v evropské politice

„Kurz měl od počátku velký úspěch. Podařilo se zajistit vždy pět až šest odborníků z různých úrovní vládnutí,” doplňuje Havlík. Za studenty už v minulosti přijela například zástupkyně Jihomoravského kraje v Bruselu, vysoce postavení úředníci z magistrátů či krajských úřadů, zaměstnanci Ministerstva pro místní rozvoj nebo čeští europoslanci.

Cílem kurzu je představit studentům česká města a regiony jako aktivní hráče v evropské politice, a poskytnout tak detailní pohled na fungování víceúrovňového vládnutí v Evropské unii. První část kurzu se zaměřuje na klíčové principy zapojení regionální a lokální úrovně do evropských struktur. Hlavním přínosem jsou přednášky s odborníky z praxe, díky nimž se studenti dozví, jaké možnosti mají města a regiony v evropské politice – třeba jak mohou formulovat své zájmy, jakými způsoby je mohou komunikovat a prosazovat, a jak se tato realita může lišit od jejich možností.

Na konci semestru pak studenti prezentují skupinové práce. Prezentace je podle Petry Kuchyňkové založená na rozhovorech se zástupci městských a obecních úřadů, krajských úřadů, sdružení měst a obcí, místních akčních skupin a podobných aktérů, kteří v praxi využívají evropské dotace, píší a realizují projekty a mají s nimi pozitivní a negativní zkušenosti. „Smyslem je to, aby studenti neseděli pouze v učebnách, ale vyjeli také do terénu sbírat data, učili se vést a zpracovávat rozhovory a vytvořit na jejich základě zajímavou prezentaci, kterou pak představují v semináři svým spolužákům, a o které pak diskutujeme," dodává vyučující.

Nápad u piva

Garant evropských studií a vedoucí Mezinárodního politologického ústavu Petr Kaniok pro bakalářský předmět oslovil právě Havlíka a Kuchyňkovou, protože věděl, že oba v minulosti řešili grant Technologické agentury České republiky zaměřující se na česká města, kraje a jejich aktivity v evropské agendě.

Petr Kaniok říká, že první myšlenka na kurz přišla už dost dávno. „Bavili jsme se o tom každopádně u piva. Obor se pravidelně schází na neformálních setkáních, kterým říkáme ‚europivo', a tam probíráme vše podstatné,” vybavuje si Kaniok s tím, že znal Havlíkovu expertízu a věděl, že se lokální politice dlouhodobě věnuje. „Někde mezi druhým a třetím pivem ta myšlenka vykrystalizovala,” zakončuje Petr Kaniok. Předmět si studenti katedry mezinárodních vztahů a evropských studií můžou zapisovat vždy na podzim.

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, napište prosím editorce Atria na tento mail: 496823@mail.muni.cz. Děkujeme.