Studenti si na kurzu zvládání environmentálního žalu cení lidskosti a pochopení

Předmět obohacuje výuku na katedře environmentálních studií od podzimu 2021 a nadcházející akademický rok se tedy pod vedením Bohuslava Binky, Václava Wortnera a Evy Beranové uskuteční potřetí. V kurzu se bude probírat například to, jaké to je, když studenti environmentalistiky silně vnímají problémy spojené se životním prostředím, ale nemají ve svém okolí či rodině nikoho, s kým by se mohli o své pocity podělit. Skupina pak svým účastníkům nabízí bezpečný a svobodný prostor ukázat, že to ostatní možná mají podobně – a to nejen v případě environmentální krize.

Co je cílem předmětu?

Cíle předmětu jeho organizátoři rozdělují do tří rovin. Chtějí účastníky seznámit s principy práce v rozvojové skupině a zprostředkovat jim prostředí podpůrné skupinové dynamiky, posílit jejich odolnost vůči psychickým dopadům environmentální krize a představit jim Gestalt terapeutický přístup a jeho možnou aplikaci na problematiku environmentálního truchlení. Zajímavými metodami této práce ve skupině je přitom například mapování emocionálních reakcí studentů na environmentální krizi a práce s ní, sdílení zvládacích strategií, pochopení vlastních obran a práce s nimi.

Kurz ale podle jeho zakladatele Bohuslava Binky vede i k hlubšímu sebepoznání a zocelení na obecnější úrovni. Studenti totiž odvádí důležitou práci především sami na sobě, a až poté svá zjištění vztahují k aktuálním environmentálním tématům. Prostřednictvím připravených aktivit posilují svou schopnost vypořádávat se s psychickou zátěží, pojmenovávají například svá různá já a učí se o nich nahlas mluvit, čímž se po mnoha stránkách seberozvíjí a sebepoznávají.

„Náš nejvyšší cíl je tedy obecně práce s emocemi, získání zkušenosti a sebepoznání, rozvoj schopnosti komunikace o citlivých tématech a získání zpětné vazby od ostatních,“ shrnuje jeden z lektorů Václav Wortner. Až pak studenti nabyté zkušenosti aplikují i na odborné téma kurzu, tedy environmentální žal a odolnost vůči němu.

Kdo by si měl předmět zapsat?

„Předmět je primárně určený pro studenty environmentalistiky, ale v minulosti už jsme byli překvapení tím, kolik studentů psychologie si předmět zapisovalo. Je to tedy prostor pro všechny studenty, kteří si chtějí najít dvě a půl hodiny týdně na to se zastavit, zamyslet se nad sebou a poslouchat ostatní,“ shrnuje Wortner.

Kurz zapsaným studentům od podzimu opět nabídne unikátní příležitost zapojit se do skupinové práce otevírající citlivější témata, na která v běžné výuce není čas. Studenti totiž při jiných hodinách zpravidla slyší fakta a data, aniž by měli prostor se s nimi psychicky vyrovnat. V tomto kurzu proto naopak nejde tak moc o znalosti a dovednosti, jako o možnost sdílení a otevření se. Nejedná se přitom o čistou terapii, studenti totiž nemusí mít konkrétní problém. Není to ale ani typická odborná diskuze, nepracuje se s fakty, argumenty nebo snahou někoho přesvědčit.

Jak předmět hodnotí studenti?

„Předmět rozvíjí osobnost všech přítomných, naslouchání sobě i druhým, rozvíjí emoční inteligenci, komunikaci. Je to zcela jiná výuka než běžné vysokoškolské přednášky a myslím si, že na univerzitu velmi patří. Buduje důvěru a pochopení. K tomu abychom mohli přijímat informace a kriticky přemýšlet, potřebujeme taky duševní hygienu, sociální skupiny, lidský přístup. Moc si vážím přístupu, kterým byla výuka vedená. Jen bych si přála, abych mohla předmět ještě jednou absolvovat,“ hodnotí jedna z absolventek kurzu v závěrečné předmětové anketě.

I ostatní studenti a studentky v minulém roce vnímali předmět jako obohacující. Oceňovali především otevřenost, lidskost a přátelskou atmosféru, individuální přístup a pochopení, které v seberozvojové skupině našli.