Už po prvním měsíci přednášek na katedře politologie si uvědomil, že chce jednou stát na místě vyučujícího. Aby se Jakub Jusko přiblížil vysněnému výzkumu a práci na univerzitě, rozhodl se studiu věnovat naplno. I když se kvůli penězům nikdy neučil, čekala ho na konci magisterského studia za bezchybný průměr odměna. Fakulta sociálních studií totiž od letošního ledna zavedla nová prospěchová stipendia. Přilepšit si tak mohou studenti s průměrem do 1,4.
O novém stipendijním programu určeném studentům bakalářského a magisterského prezenčního studia si doktorand Jakub Jusko přečetl článek, nebyl si ale jistý, zda peníze obdrží i on. Aby totiž studenti dostali částku na účet, musí získat dostatečný počet kreditů. Bakalářští studenti jich potřebují nasbírat alespoň 140, magisterští zase 85. Výše stipendia se dále odvíjí od toho, jak dobrého průměru studenti dosáhli, přičemž nejvyšší hranice ze tří je 1,4. Pokud však zmíněné podmínky splní, můžou si oddechnout. Odměna se totiž vyplácí automaticky a studenti o ni nemusí žádat.
„Nejdůležitější v mém studiu bylo, že jsem si myšlení nastavil tak, abych si nic jiného, než nejlepší známku nepřipouštěl,“ popisuje své studium Jusko, kterému se ohledně stipendia ozvala proděkanka pro studium Adéla Souralová asi v polovině března. Stipendium pak dosahuje i poměrně vysokých částek, za průměr 1,0 tak Jusko zatím jako jediný student dostal 20 tisíc korun. Mohl si tak pořídit nový laptop, který ke studiu už dlouho potřeboval. Nižší částku 12 tisíc korun potom za své výsledky získají studenti s průměrem do 1,2. Pokud si známky udrží do průměru 1,4, mohou za odměnu dostat osm tisíc korun.
Pro cestu za dobrými známkami se Jusko rozhodl už v prvním ročníku. „S kamarády jsme vzpomínali, jak jsme na střední mívali samé jedničky, které však najednou byly pryč. S tím jsem se ale nehodlal smířit,“ vypráví doktorand specializující se na politický marketing a volební studia. Zanalyzoval proto své dosavadní chyby a vytvořil si efektivní systém učení. Na zkoušky se tak snažil učit brzy, opakoval si přednášky a nenechal se ničím rušit.
Kromě touhy stát jednou za katedrou, ho ale táhla také vidina stáže v USA, na kterou můžou studenti politologie vyjet, či menší cíle jako oslava zkouškového s kamarády. Spokojený by prý však byl, i kdyby jeho plán nevyšel. Dovednosti, které při cestě za excelentním studijním průměrem získal, jako například efektivní řešení problémů, formulace argumentů či krizový management, by se mu hodily i v jiném zaměstnání.
Touha stát se nejlepším má však mimo peněžní odměnu i svou odvrácenou stránku. „Měl jsem iracionální strach z toho, co se stane, až přestanu mít dobré známky. Co by na to řeklo okolí, hlavně rodina a přátelé, že už nemám tak dobré výsledky,“ vypráví doktorand s tím, že mu tato téměř paranoia sice pomáhala v motivaci, zbavit se jí dokázal ale až po magisterských státnicích. Časem také zjistil, že lepší než věnovat veškerou energii učení, je najít si v životě rovnováhu.
Jusko proto začal pracovat, více sportovat a častěji se setkávat s přáteli. „Když byl ale čas odevzdat seminárku, zavřel jsem se doma, vypnul sociální sítě a pracoval, dokud jsem nebyl spokojený,“ přibližuje. Většinou se pak učil v naprostém tichu a nejlépe v noci. Každý by si však podle něj měl určit vlastní plán i realistické cíle a nesnažit se tak za dva dny zapamatovat šest set stran literatury. „Nikdy jsem nešel na první termín zkoušky. Napřed jsem studoval přednášky a až pak jsem přešel na povinnou literaturu,“ popisuje své studijní zvyky nejlepší student fakulty.
Zmiňuje však, že si nemyslí, že je nějak výjimečně inteligentní. „Dosažení lepšího průměru mi pravděpodobně zjednodušil můj perfekcionismus a velká míra disciplíny,“ doplňuje. Například v přijímacích Scio testech na fakultu sociálních studií prošel až na poslední pokus a skončil tak mezi posledními. „Nemyslím si proto, že bych se od ostatních nějak odlišoval. Skvělé výsledky bych navíc nikdy nezískal bez toho, aby mě daný obor bavil,“ dodává Jusko.
Oznámení o stipendiu posílá studentům čtvrtý týden posledního semestru studia proděkanka Adéla Souralová. Podle děkana Stanislava Balíka to nemůže být dříve, protože by hrozilo využívání nechtěných strategií. Studenti by si v takovém případě mohli náročnější předměty posunout až na pozdější semestry. Zavedení stipendijního programu prosazoval stávající děkan Balík už při své kandidatuře. „Do té doby jsme oceňovali působení studentů v druhé a třetí roli univerzity, tedy za jejich vědecký i mimouniverzitní vliv. Opomíjeli jsme ale tu první, tedy řádné studium,“ vysvětluje s tím, že si přál nerovnováhu napravit. Jeho odůvodnění sdílí také proděkan Petr Suchý. „Vedle řady jiných stipendií, na něž dosáhnou i ostatní studenti, je třeba podporovat a motivovat i ty excelentní,“ popisuje Suchý. Prospěchové stipendium je určené zároveň i pro studenty oborů vyučovaných v angličtině.
Stipendijní částka je rozdělená do třech kategorií podle toho, jakého průměru student dosáhne. Systém tří pásem vedení podle proděkana pro strategii a rozvoj Romana Chytilka přebralo z jiných fakult. Stipendium je pak za semestr vyplácené přibližně dvaceti studentům.
Hlavním zdrojem stipendijního fondu jsou především poplatky za prodloužení řádné doby studia. Letos však takových studentů nejspíš kvůli pandemii znatelně ubude. Dříve ze stipendijního fondu čerpali hlavně postgraduální studenti, přestože do něj poplatky tolik nepřispívali. Své studium totiž většinou prodlužují bakaláři nebo magistři. Doktorandi o svůj příspěvek ale nepřišli, jen jim je vyplácený z jiného zdroje.
Student magisterského studia politologie Petr Konečný obdržel stipendium za průměr 1,11. „Dobré známky beru spíše jako příjemný bonus. U některých předmětů jsem s nejlepším hodnocením ani nepočítal,“ přiznává Konečný. Peníze se proto rozhodl částečně darovat na dobročinné účely.
Studentka sociální práce magisterského studia Adéla Kubíčková se svých osm tisíc korun rozhodla využít na dárky. Tátovi chce třeba pořídit novou košili na její promoci. Na tu první totiž nemohl přijet. „Před koncem bakalářského studia mi vážně onemocněla maminka. A protože se zotavovala dalšího půl roku, nechtěl s ní táta do Brna cestovat,“ vypráví Kubíčková. S humorem jí ale tehdy řekl, že pokud příště nezíská červený diplom, na promoci stejně nepřijedou. „A i když to nemyslel vážně, vzala jsem to jako výzvu,“ dodává studentka, která stipendium dostala za průměr 1,21.
Jedinečný projekt, do kterého se letos mohou poprvé na Masarykově univerzitě zapojit studenti Evropských studií. Studenti ve dvojici získají od už zavedených odborníků v oboru zkušenosti a rady nejen do pracovního života, popisuje v rozhovoru vyučující Monika Brusenbauch Meislová.
Chcete sa dozvedieť, ako pracujú spravodajské služby, od plukovníka generálneho štábu? Libor Kutěj prednáša na katedre medzinárodných vzťahov a európskych štúdií jeden z obľúbených predmetov medzi študentmi.
