Neshody s vyučujícím se mohou zdát jako nepřekonatelný problém. Ne však pro studentské poradce. Spolek dobrovolníků z Masarykovy univerzity radí studentům, jak získat stipendium nebo se vyhnout prodlužování studia a s tím souvisejícím poplatkům. Poradci dokážou také přimět vyučující, aby dodržovali smluvené termíny při vedení závěrečných prací, a z předpisů vyčtou, co je potřeba k úspěšnému dokončení studia.
Kdy začnou platit za studium na univerzitě a kolik je to bude stát. Poplatky spojené se studiem jsou jednou z věcí, která nejvíc trápí studenty Masarykovy univerzity. Vyplývá to ze statistik spolku studentských poradců, kteří radí studentům, jak zvládnout nástrahy studia. „Až třetina všech našich dotazů se týká poplatků za studium,“ potvrdila dlouholetá poradkyně Lenka Kříčková.
Studentu tápajícímu v číslech pomohou poradci určit, kdy se ho poplatky za studium začnou týkat. Po nahlédnutí do jeho profilu v informačním systému mu sdělí, od kterého data začne za studium platit a kolik ho prodloužení bude stát. Také mu poradí, jestli se mu vyplatí přerušit studium. „Orientujeme se i ve stipendiích a sociálním a zdravotním pojištění. Daně studentům ovšem nevypočítáme,“ informovala poradkyně.
Na studentské poradce se však studenti mohou obrátit i s řadou dalších problémů. Ptají se třeba na počet kreditů potřebných k postupu do dalšího semestru. Od září se totiž změnil Studijní a zkušební řád, který udává podmínky souběžných studií na Masarykově univerzitě. „Už nestačí mít dvacet kreditů za obě studia dohromady, ale student musí získat dvacet kreditů v každém ze svých studií zvlášť. Některé předměty si může zapsat do obou studií, ale často kvůli tomu musí žádat o výjimku. Je to náročné, ale můžeme mu poradit, jak pravidlům vyhovět a také, jak si nastavit priority, aby vůbec dostudoval,“ popsala Kříčková.
Své dotazy posílají studenti nejčastěji prostřednictvím e-mailu. Poradci je přijímají na společné adrese poradci@muni.cz. Odpovídají i v diskuzním fóru v ISu a se studenty se v semestru potkávají při osobních konzultacích. Pokud si to studenti přejí, zůstane společná konverzace anonymní.
Vedoucí práce se nedal zastihnout, docentka měnila čas přednášek
Studentští poradci neřeší jen administrativu, ale zasahují i do ožehavých sporů mezi studenty a vyučujícími. Pomocnou ruku nabízejí i studentům, jejichž vyučující neplní studijní řád. „Nemáme na vyučující žádnou oficiální páku, ale přesto se pokoušíme najít řešení,“ ujistila Kříčková.
Pomohla třeba studentovi fakulty sociálních studií, kterému se nedařilo zastihnout svého vedoucího diplomové práce. „Vyučující svému diplomantovi měsíc neodpovídal na e-maily, ani nezvedal telefon. V konzultačních hodinách nebyl ve své pracovně. Student se dostal do svízelné situace,“ popsala mladíkovy obtíže poradkyně. Zoufalému diplomantovi poradila, aby na vedoucího počkal po skončení některé z jeho přednášek. Poslechl ji a svého vyučujícího nakonec přece jen dostihl.
Někdy se stížností na jednoho vyučujícího sejde hned několik. Na filozofické fakultě řešila hromadné stížnosti studentů na docentku, která na jednom menším oboru učí většinu povinných předmětů. Za vyučující osobně zašla a promluvila si s ní. „Byla ochotná si mě vyslechnout. Některé věci se nezměnily, ale posun k lepšímu jsem zaznamenala. Pochopila třeba, že studentům působí potíže, když na poslední chvíli přesunuje přednášku na neobvyklou dobu, protože se jí to tak hodí. Studenti totiž navštěvují i jiné předměty nebo chodí na brigády a mají podle studijního řádu právo znát svůj rozvrh předem,“ zavzpomínala Kříčková.
Pokud se student na poradce obrátí, musí jim doložit, že si za problémy nemůže sám. Neradi by totiž vyučujícím ukřivdili. Například v případě, že vyučující nevypsal podle studenta dostatečný počet zkušebních termínů, chtějí poradci vidět snímek ze studentova informačního systému. „Někdy si lidé stěžují neoprávněně. Student často jen něco přehlédne, třeba má v systému zaškrtnuté špatné období, a proto se mu nedaří přihlásit na zkoušku,“ doplnila poradkyně.
Za semestr zodpoví i více než stovku dotazů
Studenty zajímá i sestavení rozvrhu, zápis předmětů nebo ukončení studia, tedy záležitosti, které běžně řeší studijní oddělení. Poradci mohou poskytnout radu či vysvětlit předpisy, ale sami žádnou žádost nevyřídí či neschválí. Student se tedy stejně na studijní oddělení musí vydat.
I přesto pro něj může být pohodlnější probrat své obtíže nejdřív s poradcem. „Studijní referentky mnohdy nemají čas věnovat se každému studentovi individuálně a tak dlouho, jak je potřeba. Student má po konzultaci s námi výhodu v tom, že už ví, co chce a na co má právo. Nejde si na studijní oddělení pro radu, ale rovnou si vyřídí to, co potřebuje,“ přiblížila zkušená poradkyně.
Hodí se to třeba novým studentům, kteří s administrativou na fakultě nemají mnoho zkušeností. „Zatím jsem všechno vyřešila sama. Zorientovala jsem se v informačním systému a sestavila si rozvrh. Ale dokážu si představit, že služby poradců využiju. Zatím třeba vůbec nevím, jak je to s výjezdy do zahraničí. Cítím se klidnější, když vím, že se můžu na někoho obrátit pro radu,“ potvrdila studentka prvního ročníku Kristýna Keren Bönischová.
Poradci dokážou pomoct právě i se zahraničními výjezdy, s konkrétními dotazy na uznání předmětů však většinou posílají studenty na oddělení zahraniční spolupráce. Podobné je to v případě, že se studenti na poradce obrátí s psychologickými problémy. „Odkazujeme je na univerzitní psychology. Poradenské centrum nabízí studentům až pět konzultací bezplatně,“ vysvětlila Kříčková, která v Poradenském centru Masarykovy univerzity také působí.
Studenti radí studentům
V každém semestru obdrží poradci stovky různorodých dotazů. „Za jarní semestr jsem zodpověděl asi sto třicet dotazů,“ konstatoval jeden z nejaktivnějších poradců Jaroslav Čechák z fakulty informatiky. Jeho kolegyně Helena Peschelová z přírodovědecké fakulty řeší řádově desítky dotazů. „Dříve jsem se zabývala i více než stovkou dotazů, ale když jsem nastoupila na doktorské studium, musela jsem poradenskou aktivitu omezit,“ vysvětlila. Celkem v univerzitním spolku působí devět poradců, kteří si mezi sebou rozdělují jednotlivé případy. „Poradci si mezi e-maily či příspěvky ve fóru na základě svých vědomostí a zkušeností vybírají dotazy, na které odpoví. Já se nejvíc věnuju dotazům spojeným s poplatky za studium a přednostně si vybírám také dotazy ze své přírodovědecké fakulty,“ shrnula činnost spolku Peschelová.
Na fakultě sociálních studií působí také studijní poradci. Ačkoliv se nazývají podobně, od těch studentských se hodně liší. Studijní poradci jsou zaměstnanci fakulty, zejména doktoři či docenti. Dávají studentům odborné rady, které se týkají jejich zaměření a oborů. „Nepomáhají však s obecnými věcmi, jako jsou třeba poplatky za studium,“ doplnila Kříčková.
Na druhé straně studentští poradci jsou spolek studentů z více fakult Masarykovy univerzity, kteří poskytují poradenství jiným studentům. „Naše rady nejsou závazné. Odpověď studijních poradců je oficiální a studenti mohou vyžadovat její plnění ze strany univerzity,“ přiblížila studentská poradkyně.
Studijní poradkyně oboru sociální práce a odborná asistentka Kateřina Kubalčíková vnímá společné působení obou druhů poradců kladně. Obě skupiny se snaží poskytnou studentům podporu a pomoc při studiu, ale každá odlišným způsobem. „Studijní poradce často poskytuje kromě poradenství studentům také jistotu, že mají možnost s někým z vyučujících diskutovat individuálně svoji situaci. Studentští poradci přináší možnost sdílet svoje nejistoty nebo potíže ve studiu s vrstevníky. Člověk blízký věkem může nabídnout jinou optiku na záležitosti, které potřebuji řešit než často o generaci až dvě starší vyučující,“ srovnala.
Poradci hledají kolegu z fakulty sociálních studií
Lenka Kříčková je v současnosti jediná zástupkyně studentských poradců z fakulty sociálních studií. Poradenství už se však nevěnuje naplno, protože jako doktorská studentka také sama vyučuje a mohla by se dostat do střetu zájmu. „Osobně už neradím. Můžu školit nové členy a také konzultuju s jinými poradci případy z fakulty sociálních studií,“ upřesnila.
Protože jsou některé dotazy studentů hodně konkrétní, snaží se poradci o to, aby měli zástupce ze všech fakult. „Někdy se stane, že dotazy studentů jsou opravdu velmi specifické. Ptají se například na náplň či obtížnost jednotlivých oborů, případně předmětů. V takové situaci zpravidla nejsme schopní studentovi poradit. V několika lidech zkrátka není možné pokrýt všechny předměty a obory Masarykovy univerzity,“ vysvětlila poradkyně Peschelová. Do budoucna tak poradci, kteří většinou studují na fakultě informatiky nebo přírodovědecké fakultě, hledají nového člena, který se zaměří na studenty sociálních věd.
Pokud nového člena nenajdou, neznamená to, že by se studenti fakulty sociálních studií nemohli na poradce obracet. Většinu svých rad totiž vyčtou ze Studijního a zkušebního řádu. „Případně je potřeba dohledat fakultní směrnice a nařízení, tam lze většinou nalézt odpověď,“ poznamenal student informatiky Čechák. Potvrzuje to i Peschelová z přírodovědecké fakulty. „Pokud se na mě obrátí například s dotazem týkajícím se poplatků za studium, není to pro mě žádný problém, protože mechanismus vzniku a vyměřování poplatků je totožný napříč fakultami,“ ujistila.
Poradci navíc na společných setkáních či přes internet sdílí poznatky z jednotlivých fakult, takže mají představu o tom, kde hledat odpověď či za kým zajít. Přesto se shodují na tom, že by rádi měli co nejrozmanitější tým a vyzývají všechny zájemce o poradenství, aby se k nim přidali.
