Tip na předmět: jak zorganizovat mezinárodní konferenci?

Brno centrem evropského mediálního výzkumu

Na jedenáctém ročníku konference s názvem Shifting Grounds: Paths, Connections, and Futures (Proměny oboru: cesty, propojení a výhledy do budoucna) budou účastníci prezentovat projekty související s měnícím se mediálním prostředím a jeho budoucností. Debatovat budou například o tom, jak můžou média podporovat společenskou odolnost, nebo také o možnostech otevírání dosud upozaděných témat. Hlavním dějištěm konference bude fakulta sociálních studií, část programu ale organizátoři plánují i na filozofické fakultě.

Podle hlavní organizátorky Aleny Pospíšil Mackové je zájem o účast na mediální konferenci každým rokem vyšší. „V posledních ročnících se zúčastnilo kolem čtrnácti set výzkumníků a výzkumnic z celého světa. Například minulý rok do Lublaně přišlo přes tři tisíce přihlášek, což je pro kapacity konferenčních prostorů obecně nadlimitní,“ říká. Dodává, že podobně vysoký počet přihlášek očekává i nyní. Konference se každé dva roky účastní především výzkumníci z Evropy, ale často také z Ameriky nebo Afriky. Organizátoři zatím přesný počet účastníků neznají, protože zájemci můžou posílat přihlášky až do 8. ledna.

Svůj výzkum chce na konferenci v Brně prezentovat také mediální vědkyně Lenka Vochocová z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. „Hlásíme se s výzkumem, který mapuje šíření genderově podmíněného nenávistného diskurzu v českém a slovenském online prostoru. Zajímají nás například děti jakožto cílová skupina obsahů manosféry,” popisuje příspěvek svého týmu. Konferenci vnímá jako užitečnou událost, která jednou za dva roky propojí většinu klíčových mediálních odborníků. „Rozčlenění do tematických sekcí napomáhá tomu, že se vytvářejí menší skupinky lidí, kteří se pak potkávají pravidelně. Pro mě je ECREA a její konference naprosto zásadní asociací, protože umožňuje vytvářet mezinárodní společenství lidí zabývajících se médii a komunikací,” říká Vochocová.

Proniknout do mezinárodní vědecké debaty a získat kredity

Studující bakalářských oborů si na příští semestr budou moct zapsat anglicky vyučovaný předmět Organization of the academic conferences za tři kredity a do organizace konference se přímo zapojit. Předmět si podle vyučující Kláry Smejkal může zapsat až osmdesát studujících, prozrazuje ale, že v případě velkého zájmu umožní účast i dalším. „Čím víc studujících v kurzu bude, tím míň je pak na konferenci pracovně vytížíme a budou moct trávit více času posloucháním jednotlivých příspěvků,” doplňuje. Podle vyučujících nabízí účast v kurzu i pozdější výpomoc na akci jedinečnou zkušenost z akademického prostředí.

Zájemci ze studijních programů Mediální studia a žurnalistika a Politics, media and communication si předmět zapíšou jako povinně volitelný a odškrtnou si tak jeden z povinných kurzů v angličtině, který musí při studiu absolvovat. Studující ostatních oborů si předmět zapisují jako volitelný.

O účasti v kurzu už nyní uvažuje například studentka druhého ročníku žurnalistiky a Mezinárodních vztahů Ema Hubáčková, která se nedávno podílela na organizaci Multimediálního dne na fakultě sociálních studií. „Ráda se zapojuju do organizace různých fakultních akcí, je to dobrá zkušenost. Mám možnost vyzkoušet si spoustu věcí a získat tak další příležitosti uplatnění po škole. Velké plus je, že předmět je v angličtině, takže bych si splnila jednu ze studijních podmínek,” říká studentka.

Klára Smejkal, která bude předmět společně s Vojtěchem Dvořákem vyučovat, vnímá zapojení studujících do organizace konference jako způsob, jak jim dát možnost si takovou práci vyzkoušet a zároveň ji propojit s výukou. „V předmětu se studující dozvědí, jak akademické konference fungují a jaký mají smysl, a pak si to všechno rovnou vyzkouší v praxi,“ vysvětluje odborná pracovnice.

Předmět bude mít formu dvou setkání na konci jarního semestru, na kterých se studující dozví, jak vypadají akademické konference a jakou roli hrají v životě výzkumníka. Součástí bude také organizační setkání s profesionální agenturou, která má s přípravou takových konferencí dlouholeté zkušenosti. „Náš organizační tým bude fungovat jako podpora za katedru, agentura přispěje praktickými zkušenostmi,“ doplňuje Smejkal.

Zapojení do konference studujícím nabídne i řadu dalších výhod. „Když je člověk dobrovolník například na některém z panelů, může si poslechnout prezentace odborníků, získat inspiraci pro bakalářskou nebo diplomovou práci a procvičit si angličtinu,“ přibližuje Smejkal. Účast na podobných konferencích je podle ní jinak finančně velmi náročná, může vyjít i na několik tisíc korun.

Dobrovolníci si budou moct vybrat z více pozic, od práce u registračního stolku přes technickou podporu panelových prezentací až po výpomoc při společenském programu. Vypomáhat při panelových diskusích by chtěla studentka třetího ročníku žurnalistiky a Politologie Kristýna Buchwaldová. „O výzkum se zajímám a pomáhat při organizaci konference vnímám jako možnost lépe se zorientovat se v akademickém prostředí,” popisuje.

Nové výzkumné impulzy i mezinárodní kontakty

Konference je podle Pospíšil Mackové místem, kde se setkávají přední výzkumníci a výzkumnice v oblasti mediálních a komunikačních studií s těmi, kdo do oboru teprve vstupují. Právě pro začátky mezinárodní spolupráce a navazování kontaktů je podle ní konference vhodným místem. „Přestože dnes můžeme být díky online technologiím v kontaktu prakticky neustále, osobní setkání je nenahraditelné. Neformální rozhovor při pauze mezi příspěvky, společný oběd nebo spontánní diskuse po prezentacích dokážou nastartovat zajímavou spolupráci,” popisuje hlavní organizátorka.

Také podle další z organizátorek Michaely Šaradín Lebedíkové je spolupráce s dalšími výzkumníky pro vědeckou činnost důležitá. „Zářijové setkání v Brně je klíčové z hlediska naší prezentace, ale i ověření toho, zda věci, které zkoumáme, fungují v jiných zemích podobně. Program připravujeme tak, aby se odborníci s podobným zaměřením poznali a navázali spolupráci,“ říká.

Vědecké pracoviště IRTIS, na kterém Šaradín Lebedíková působí, často spolupracuje se zahraničními výzkumníky a výzkumnicemi. „Navázat stálý a užitečný kontakt se povedlo například s belgickou výzkumnicí Robyn Vanherle, se kterou jsem si dala kafe na konferenci ECREA minulý rok v Lublani. Teď pracuje na výzkumu s jednou z našich kolegyň, která ji nedávno jela navštívit do belgické Lovaně,” popisuje výhody mezinárodní spolupráce.

Zvláštní pozornost věnují organizátoři mladým badatelům a badatelkám. „Víme, jak důležitý je pro začínající výzkumníky přístup k mezinárodním vědeckým sítím. Připravujeme i mentorované workshopy, kde se mladí lidé můžou propojit s předními experty v oboru. Chceme, aby pro ně byla konference místem, kde můžou objevit nové příležitosti a nechat se inspirovat,“ říká Pospíšil Macková.

O pořádání konference má zájem řada dalších institucí z celé Evropy. Podle Šaradín Lebedíkové komise při výběru zohledňuje odborné zázemí, institucí zvolené téma, nebo i to, co jedinečného může vybrané místo nabídnout. Fakulta sociálních studií musela dokázat, že je ideálním místem pro další ročník.

Organizátorky připravily návrh, proč by konferenci měla hostit právě brněnská FSS, který zvítězil ve velké konkurenci. „Ne každá univerzita má vhodné prostory a technické zázemí, a především tým lidí, kteří jsou ochotní převzít odpovědnost. V tom jsme měli velkou výhodu,“ prozrazuje Pospíšil Macková. Rozhodující byla podle ní také energie a nadšení jejích mladých kolegyň. „Věděla jsem, že se můžeme opřít o jejich kreativitu, pracovitost a chuť hledat nové cesty a posouvat zaběhlé formáty,“ dodává.

Velkou výhodou je podle Pospíšil Mackové i město Brno. „I když nejde o velkoměsto, jeho kompaktnost a koncentrace univerzitních budov v centru vytvářejí pro takhle velkou konferenci ideální podmínky,“ říká. Výhodami jsou podle ní dobrá dostupnost, rostoucí atraktivita města i jeho živost v posledních letech. Hlavní organizátorka věří, že je tým schopný vytvořit na fakultě sociálních studií prostředí, které účastníkům nabídne kvalitní akademický program a příjemný zážitek zároveň.

Jako skládat několik puzzle zároveň

Pořádání podobně velké konference jsou pro fakultu sociálních studií premiérou. „Máme za sebou zkušenosti s konáním menších konferencí, třeba pro sto lidí. Tohle bude trošku jiná disciplína, lidí přijede asi patnáct set. Nehledáme tudíž třeba tři dobrovolníky, ale zhruba sedmdesát,“ prozrazuje budoucí koordinátorka dobrovolníků Klára Smejkal, která bude tematický předmět s kapacitou osmdesáti míst vyučovat.

Velké přípravy podle Pospíšil Mackové začaly už na jaře. „Přípravám se věnujeme ve vlnách, vždy řešíme několik věcí najednou: komunikaci s partnery, program, peníze, prostory, logistiku, udržitelnost, dobrovolníky a mnoho dalšího. Každá z těchhle oblastí má vlastní rytmus, a když se začnou prolínat, je to jako skládat několik puzzle zároveň,“ přibližuje své dojmy.

Profesionální agentura, která při organizaci vypomáhá, se podílela na pořádání loňských ročníků ve slovinské Lublani, dánském Aarhusu či švýcarském Luganu. „Snažíme se vylepšit formáty, které se v minulosti osvědčily, ale podle nás můžou fungovat ještě lépe. Typickým příkladem je nová podoba prezentace výzkumných projektů. Teď budou více interaktivní a atraktivnější pro výzkumníky i publikum,“ říká Pospíšil Macková.

Novinkou bude také dětský koutek. „Studující bychom rádi zapojili i do hlídání dětí výzkumníků, kteří do Brna přijedou z celého světa,” říká Smejkal. Ne vždy si totiž rodiče malých dětí mohou dovolit odjet na celotýdenní konferenci. „Díky téhle možnosti můžou výzkumníci a výzkumnice děti svěřit dobrovolníkům z řad našich studujících a mezitím v klidu prezentovat svůj výzkum,“ vysvětluje. Jde přitom o téma, které je blízké i organizačnímu týmu. „Jsou mezi námi i matky, které samy dobře vědí, jak náročné je zvládat rodičovství a akademickou kariéru zároveň. I proto cítíme potřebu tuto službu nabídnout,“ dodává koordinátorka dobrovolníků.

Na organizaci akce se podílí celkem jedenáct vyučujících z fakulty sociálních studií, každý podle Pospíšil Mackové přináší vlastní nápady. „Přestože akademická práce je sama o sobě náročná, věnují organizaci velké množství času a energie. Díky tomu si člověk uvědomí, kolik neviditelné práce za takovou konferencí stojí a jak důležité je mít kolem sebe lidi, kteří věří, že to má smysl,“ uzavírá.

​Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, napište prosím editorce Atria na mail: 520085@mail.muni.cz. Děkujeme. ​​