Udržitelnost v praxi: fakulta sociálních studií připravuje studující na výzvy klimatické změny

Předměty v českém jazyce: exkurze i setkání s odborníky

Nabídka předmětů vyučovaných v češtině, které se zaměřují na udržitelné hospodaření, je skutečně pestrá. Udržitelnost se v nich propojuje s různými disciplínami, což otevírá dveře k objevování nových souvislostí a činí toto téma zajímavým pro široké spektrum studujících. Studenti a studentky, které zajímá novinářská činnost, si mohou zapsat například předmět Žurnalistika zaměřená na změnu klimatu, ve kterém se hlouběji ponoří do mediální praxe související s environmentální tematikou. „Kurz jsme zakládali s cílem zvýšit povědomí o klimatické změně a jejích dopadech u budoucích členů a členek českých a slovenských redakcí. Klimatická žurnalistika je vcelku mladá disciplína, dynamicky se mění rubriky v médiích i novinářstvo, které je tvoří,“ uvádí vyučující předmětu Žaneta Gregorová. Studující mají při výuce možnost debatovat i s externími přednášejícími, kteří se enviromentální tematice v médiích věnují. „Při spolupráci s editorem či editorkou si zvolí konkrétní dopad změny klimatu, kolektivně jej prodiskutují a zpracují do podoby článku. Dosáhne-li text požadované kvality, bude publikovaný na webu Seznam Zprávy,“ dodává Gregorová.

Za úspěšné ukončení předmětu získají zájemci tři kredity. Studující však může kromě kreditového ohodnocení od letoška lákat i terénní exkurze na Ostravsko. Zavítají tam do regionů, kde se uskutečňuje takzvaná Spravedlivá transformace. Jde o místa v minulosti spojená s těžbou uhlí, která se nyní snaží o přechod k ekologičtějšímu hospodaření. Právě tam studující načerpají inspiraci pro své texty. Náklady této víkendové studijní cesty navíc plně hradí Nadace Heindricha Bölla.

Možností, jak si při výuce vyzkoušet práci v terénu, nabízí fakulta sociálních studií hned několik. Na exkurzi do Mikulova a jeho okolí se vypraví studující předmětu Proměny města a krajiny. Za čtyři dny pobytu, který se uskuteční koncem května, navštíví Národní přírodní památku Pouzdřanská step, Chráněnou krajinou oblast Pálava, a kromě Mikulova také obce Valtice či Pavlov. Cílem kurzu ohodnoceného třemi kredity je uvést zájemce do problematiky osídlených lokalit, jejich krajinného zázemí a vysvětlit principy jejich využívání, plánování a ochrany.

Dalším atraktivním předmětem, který studentstvu umožní setkat se z řadou odbornic a odborníků z oblasti životního prostředí, je kurz Blok expertů, vyučovaný na katedře environmentálních studií. „Cílem předmětu je představit široké spektrum environmentálních témat. Na přednášky jsou zváni experti a expertky z řady oborů i pracovišť – vědci a vědkyně publikující v nejprestižnějších časopisech, terénní biologové, umělkyně, aktivisté, novinářky...,” uvádí Kateřina Hendrychová, která je kontaktní osobou pro tento předmět. Jedním ze specialistů, kteří v minulých letech ve výuce hostovali, byl i profesor Paul Humpries z Charles Sturt University v Austrálii. Ve své vědecké práci se zaměřuje především na výzkum ekologických vztahů a procesů v říčních ekosystémech. 

Že environmentální problémy nejsou pouze novodobým fenoménem, ale provázely lidstvo už od dávnověku, se mohou studující se zájmem o historii přesvědčit díky předmětu Environmentální problémy a kolapsy starověkých civilizací. Kurz na katedře environmentálních studií vyučuje Lubor Kysučan. Podle jeho slov slov není zájem o kolapsy civilizací jen současnou historiografickou nebo sociologickou módou. Paradoxně je spíše stínem, který provází dynamickou a činorodou západní společnost od jejích úplných počátků. „Environmentální dějiny se zaměřují na zkoumání vztahu a vzájemného vlivu, který na sebe vyvíjejí příroda a civilizace. Ve výuce se zamýšlíme nad tím, jaké environmentální problémy postihovaly už starověké civilizace. Snažíme se odpovědět na otázku, nakolik společně s dalšími faktory ekonomické, politické a sociální povahy přispěly k jejich kolapsu,” vysvětluje Kysučan.

Udržitelnosti ve světě právní vědy se věnuje předmět Právo a environmentální problémy. Po dobu výuky kurzu, za který lze získat dokonce čtyři kredity, se studující dozví více o významu a úloze práva v ochraně životního prostředí. Zároveň si také sami vyzkouší, jak řešit praktické případy z probírané oblasti.

S takzvanou zelenou transformací Evropské unie a budoucností jejích reforem studující seznámí nově vypsaný předmět Evropa 2050: vize, strategie a kritické zhodnocení. „Studenti a studentky se nejen sblíží s klíčovými reformami, ale budou mít možnost analyzovat konkrétní scénáře budoucího vývoje Unie. Udržitelnost řešíme nejen v ekologickém, ale i ekonomickém kontextu – například u přechodu k digitální ekonomice či reforem pracovního trhu,” uvádí vyučující Veronika Velička Zapletalová. Lákadlem může být podle ní i aktivní zapojení expertek a expertů z praxe, kteří disponují zkušenostmi z evropských i národních institucí.

Předměty v angličtině: od energetické chudoby až po potravinovou produkci

Předmětů věnujících se udržitelnosti není málo ani v angličtině. Pestrá nabídka zahrnuje například kurz, který zájemce seznámí s ekologickými, ekonomickými, sociálními a morálními dimenzemi udržitelnosti. Jedná se o předmět Framework for Sustainability, za jehož absolvování lze při splnění všech studijních povinností (ty zahrnují autorskou esej, účast na diskuzích, docházku a závěrečnou zkoušku) získat osm kreditů. Kurz studentstvo blíže seznámí s konceptem udržitelnosti a s tím, jak šetrné hospodaření souvisí s jejich každodenním životem.

Za zmínku rozhodně stojí také předmět Environmental Threats and Society. Je ohodnocen pěti kredity a věnuje se klíčovým environmentálním hrozbám současnosti, včetně přírodních katastrof a dalších dopadů klimatické změny. Hlavními cíli předmětu je studujícím přiblížit teorii, historii a politický rozměr významných environmentálních problémů.

Udržitelností v kontextu energetické chudoby se pak zabývá předmět Energy Poverty, ohodnocený třemi kredity. „V každodenním fungování jsme všichni závislí na energetických službách – vytápění, vaření, komunikaci nebo dopravě. Energie je prostě nedílnou součástí moderního života. O to horší je žít v energetické chudobě. Vaší realitou je nevytopený byt, volíte mezi jídlem a elektřinou a nedoplatek za teplo vás snadno uvrhne do dluhů,“ popisuje vyučující předmětu Hedvika Koďousková. Současná energetická krize i nízko-uhlíková tranzice, tedy proces, který se snaží o transformaci ekonomiky s cílem minimalizovat množství produkce skleníkových plynů, mohou podle ní tyto problémy ještě více prohlubovat. Studentky a studenti kurzu o těchto dilematech při výuce vzájemně diskutují a snaží se pro ně najít schůdná řešení.

Vyučující předmětu docentka Koďousková zároveň na fakultě vede výzkumný projekt o energetické zranitelnosti českých obcí, jehož prvotní výsledky představí právě ve svém kurzu. Je přesvědčená, že studentstvo ocení především praktickou aplikaci znalostí.

A v neposlední řadě studující, kteří se chtějí vzdělat v environmentálních aspektech produkce a spotřeby potravin, může zaujmout předmět Food, sustainability and alternative food networks. Získat za něj mohou celkem tři kredity. Předmět vyučuje Daniel Keech z Výzkumného ústavu venkova a komunity v Gloucestershire ve Velké Británii. Studentstvo se v průběhu kurzu dozví, jak lze potraviny vyrábět zodpovědně s ohledem na ekologickou stabilitu. Součástí kurzu je i exkurze do Tišnova. „Exkurze se uskuteční ve spolupráci s absolventkou naší katedry Terezou Kulhánkovou, která je spoluzakladatelkou tišnovské neziskové organizace Hojnost. Organizace vyvíjí řadu prospěšných aktivit včetně správy spolkového bezobalového obchodu Tišnovská spižírna, a dlouhodobé spolupráce s klášterem Porta Coeli, kde obnovuje staré ovocné sady,” říká přednášející Naděžda Johanisová. Jednu z přednášek navštíví také externistka Veronika Tovaříková, ředitelka brněnské Nadace Veronica, která působí v oblasti ochrany přírody a životního prostředí.