Zlepšit se v přednášení i v dalších dovednostech chtějí účastníci postdoktorského programu Max Weber, kteří v březnu navštívili Fakultu sociálních studií Masarykovy univerzity. Jednou ze stážistek výměnného výukového programu byla i Giulia Maria Dotti Sani, která v Brně představila svou přednášku na téma sociologie rodiny. Kromě prostředí fakulty nadchla socioložku také brněnská architektura a ve volném času navštívila i únikovou hru.
Zůstat v akademickém prostředí chtěla Italka Giulia Maria Dotti Sani již od chvíle, kdy začala studovat univerzitu v Milánu. Tamní atmosféra jí nadchla. „Můj otec také vyučoval na univerzitě a připadalo mi to jako pěkná práce,” říká doktorka sociologie.
Po dokončení doktorského studia se přihlásila do programu Max Weber, aby se mohla zúčastnit zahraničních stáží, nasbírat zkušenosti pro budoucí akademickou práci i rozvíjet svůj výzkum. Program Max Weber je známý tím, že se do něj dostane jen velmi omezené množství lidí. Řídící komise každý rok vybírá ze zhruba dvanácti set přihlášených jen padesátku vyvolených.
Uchazeči se mnohou přihlásit nanejvýš pět let po dokončení doktorského studií. Při posuzování se hodnotí jejich publikace a témata výzkumů, kterými se zabývali. „Program je otevřený i uchazečům, kteří žádné publikace zatím nemají. Hodnotitelé chtějí především zajímavé lidi s dobrými nápady,” říká o kritériích stážistka.
Jak těžké je se do programu dostat ví i Dotti Sani, kterou komise vybrala až na druhý pokus. „Poprvé jsem se přihlásila rok po dokončení své doktorské práce. Do programu jsem se sice nedostala, ale byla jsem jen těsně pod čarou. V následujících letech jsem tedy pokračovala v publikování svých prací a na druhý pokus už to vyšlo,” přibližuje svou cestu Dotti Sani, která se do programu zapojila na jeden rok.
Program na fakultě sociálních studií byl dobře připravený, pochvaluje si socioložka
Členství v programu obnáší mnoho dílčích aktivit. Stážisté se musí zúčastňovat akademického programu, chodit na semináře a konference. Kromě toho se rovněž věnují své publikační činnosti a s dalšími spoluúčastníky si vyměňují nápady a zpětné vazby na své práce. V neposlední řadě pak mají možnost zúčastnit se výukových programů jako je například ten na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity. „Máme možnosti podívat se na různé významné univerzity. Většinu z nich už jsem navštívila, ale Masarykovu univerzitu ještě ne. Do Brna jsem se tedy rozhodla jet především proto, že jsem tu nikdy nebyla,” vysvětluje Dotti Sani motivaci své návštěvy. Brněnská fakulta sociálních studií je jediným místem v Česku, které nabízí stáže jako součást programu Max Weber.
Při své návštěvě v Brně vystoupila Dotti Sani se svou přednáškou Sociologie rodiny: Rodina ve společnostech. „Program je na fakultě sociálních studií velmi dobře připravený. Měla jsem možnost učit svou lekci dvakrát, přičemž po první přednášce jsem dostala zpětnou vazbu od jiných vyučujících, kteří se přišli na mou hodinu podívat. Mohla jsem tedy udělat nějaké změny a poté lekci učit znovu. Toto je unikátní příležitost, kterou na jiných místech nedostáváme,” pochvaluje si socioložka.
Své přednášky si Dotti Sani užila, a to i díky studentům sociologie, kteří se jich zúčastnili. „V obou skupinách byli velice příjemní a aktivní studenti. O tématu jsme společně diskutovali a dělali několik cvičení, na kterých se studenti aktivně podíleli,” hodnotí vyučující. Věří, že přednášky byly pro studenty stejně přínosné jako pro ni samotnou.
Je skvělé, že v Brně všichni mluví anglicky, míní stážistka
Ačkoliv měla nabitý program, našla si socioložka při svém pobytu čas i na průzkum města. „Brno se mi moc líbí. Při procházce centrem mě okouzlily krásné budovy a ulice. Nadchla mě také místní atmosféra a to, že je tu vše velmi blízko a všude tak mohu pohodlně dojít pěšky. Rovněž oceňuju, že tu praktiky všichni mluví anglicky," říká Dotti Sani. Návštěvu Brna hodlá doporučit i svým přátelům.
Kladně hodnotí také fakultu sociálních studií, která jí svým interiérem velice připomíná univerzitu v Trentu, kde studovala. „Budova je hezká, vybavení v ní je nové a pěkné. Vše funguje dobře a neměla jsem zde žádné problémy,” pochvaluje si své dočasné zázemí italská stážistka.
V budoucnu plánuje Dotti Sani publikovat několik článků, ale také knihu o tom, jak Italové využívají čas na domácí práce a péči o děti. „Srovnávám lidi s různými charakteristikami a snažím se to pak předat mezinárodnímu publiku. Toto téma se totiž hodně studuje v Itálii, a tedy i literatura a materiály jsou povětšinou v italštině. Ráda bych takto poskytla možnost dozvědět se něco víc o Itálii, jakožto genderově velice nerovné zemi,” říká Dotti Sani o publikaci, kterou právě dokončuje.