Deštivé počasí v den voleb může pomoct konzervativním stranám, míní politolog

Ve své disertační práci jste zkoumal vliv počasí a přírodních jevů na chování voličů. Čím vás zaujalo zrovna tohle téma? 

Už na bakalářském stupni studia jsem se zabýval různými faktory, které volební chování ovlivňují. Nezajímají mě všeobecně známé faktory, jako je věk, vzdělání, odkud člověk pochází nebo jaký má sociální status. Naopak mě baví zkoumat ty speciální, které možná nemají vliv na každého člověka, ale dost často se o nich mluví.  

Vliv počasí se opakovaně objevuje v médiích, například se často píše, že déšť určitým způsobem ovlivňuje některé voliče. Donutilo mě to přemýšlet nad tím, jestli to je pravda. Když jsem se podíval do některých vědeckých časopisů, zjistil jsem, že o tom není mnoho napsáno, hlavně ne v Česku a na Slovensku. Právě nedostatek informací mě dovedl k napsání diplomové práce na tohle téma, a pak také k pokračování na doktorát, kde jsem několik let zkoumal vliv počasí a dalších environmentálních faktorů na to, jak se lidé chovají u voleb. 

Povodně, smog i obyčejný déšť 

Zaměřil jste se hlavně na mimořádné situace, nebo i na každodenní vlivy? 

Věnoval jsem se obojímu. Psal jsem o tornádu na jižní Moravě, nebo také o povodních na Slovensku v roce 2010. Takové katastrofy se ve střední Evropě objevují opakovaně, ale v souvislosti s volbami zatím nebyly moc zkoumané. Zajímalo mě však i obyčejné počasí v den voleb, konkrétně při těch evropských, ale i kvalita ovzduší, která podle mě také může mít vliv na volební účast. 

Podle čeho jste vybíral konkrétní případy? 

Tornádo přišlo, až když jsem nastoupil na doktorát a zasáhlo i mě osobně natolik, že jsem viděl potřebu ho do výzkumu zahrnout. Slovenské povodně byly jedinečné z toho hlediska, že obce byly pod vodou i ve volební dny, což není tak časté. Zaměření na znečištění vzduchu vyplynulo z mého studijního pobytu v Krakově a dlouhé roky jsem se držel myšlenky, že špatná kvalita vzduchu může mít vliv na chování lidí, kteří tam žijí.  

Věnoval jsem se i evropským volbám, které jsou podle mě zajímavé proto, že jsou těsně před začátkem léta. Teorie možného ovlivňování volebního chování pracuje právě i s tím, že určitý typ lidí může na volby zanevřít nebo zapomenout a raději se věnuje jiným aktivitám. Začátkem léta začíná být venku hezky, což může mít na volební účast neblahý dopad.  

Může tedy špatné počasí nebo přírodní pohroma některé strany u voleb zvýhodnit a jiné poškodit? 

Všeobecně se dá říct, že environmentální faktory nejsou v souvislosti s politickým procesem neutrální. V případech, které jsem zkoumal, se ukázalo, že přírodní katastrofy nebo počasí v den voleb lidi různými způsoby ovlivňují. Někdy jsou mobilizující silou, například na Slovensku se ukázalo, že katastrofa přiměla lidi v zasažených oblastech k účasti. Jindy mohou environmentální faktory působit demobilizačně. To se potvrdilo právě v polském případě, kde znečištění vzduchu působí na zdraví lidí, a oni potom zůstávají doma a nechodí tolik k volbám.  

Přírodní katastrofa může mít vliv i na preference politických stran, jako tomu bylo při tornádu na Moravě. Tehdy vládnoucí strana Andreje Babiše získala v zasažených oblastech větší podporu a ČSSD tratila kvůli své nižší zodpovědnosti za řešení katastrofy. 

Pomáhají podle vás přírodní katastrofy spíše vládním, nebo opozičním stranám? 

V tomhle ohledu není výzkum jednotný. Čím dál víc je z jednotlivých výzkumů vidět, že záleží na tom, jakým způsobem vládní strana nebo koalice přistoupí k řešení dané krize. Jednoduchá formulka zní: jestli vládní strana dokáže efektivně, rychle a jasně komunikovat a řešit přírodní katastrofu, voliči umí vůči vládním stranám projevit určitou vděčnost a odměnit je ve volbách.   

„Před každými volbami sleduju předpověď počasí a přemýšlím, jak takové počasí ovlivní výsledky.” 

Za pár týdnů budou v Česku volby a podle předvolebních průzkumů strany současné vládní koalice voliče ztrácejí. Jak bude podle vás tenhle trend ovlivněný počasím v den voleb? 

Je potřeba zdůraznit, že environmentální faktory nejsou natolik robustní, jako faktory socioekonomické nebo to, jakou má strana volební kampaň a jak se snaží rámovat dění v posledních týdnech před volbami. Tyhle faktory samozřejmě hýbají volebními preferencemi víc než počasí. I ve své disertaci upozorňuju, že se jeho vliv občas zbytečně přeceňuje, ale rozhodně není zanedbatelný. Pokud máme opravdu těsné výsledky, i pár hlasů může rozhodnout, která strana vyhraje nebo kolik dostane mandátů. Souvisí to mimo jiné s tím, že počasí ovlivňuje volební účast. Některé strany se dopředu spoléhají na to, že když je větší účast, získají víc procent, anebo naopak. 

Nedokážu přesně říct, komu by mohl pomoct jaký druh počasí, ale teorie říká, že konzervativnější a křesťansko-demokratické strany benefitují z deště. Máme tu příklady z Nizozemí, Německa nebo Ameriky: V německém Severním Porýní-Vestfálsku získává Křesťanskodemokratická unie víc procent, když prší a tím pádem je nižší volební účast. Podobně je tomu u americké Republikánské strany. Jenže situace v Česku není v mnohých ohledech tak jednoduchá, jako v Německu nebo v Americe.

V čem je česká politika v tomhle ohledu specifická? 

Zatím nemáme důkazy o tom, co které české straně pomáhá a co ne. Možná se k tomu dostaneme v dalších měsících nebo letech. A především je v Česku často těžké říct, kdo je a kdo není konzervativní stranou. 

Při prezidentských volbách před dvěma lety, kdy jsme volili mezi Andrejem Babišem a Petrem Pavlem, jsem předpovídal, že sněžení o volebním víkendu by mohlo pomoct Babišovi. Protože on vypadal v té dvojici víc konzervativní, a sníh mohl odradit část liberálních voličů, kteří by dali svůj hlas Pavlovi. Ale zdůrazňoval jsem, že rozdíl v preferencích je tak obrovský, že to výsledky voleb pravděpodobně zásadně nezmění. 

V letošních parlamentních volbách už to tak jednoduché není. Dalo by se říct, že déšť by mohl odradit část voličů liberálních stran, jako jsou Piráti nebo STAN, zatímco konzervativnější uskupení SPOLU a ANO by mohla v upršeném počasí získat hlasy navíc. V těchto předpovědích jsem ale raději opatrný. 

Občanská povinnost versus pohodlí 

Proč podle vás deštivé počasí nebo sníh pomáhají konzervativním stranám? 

Souvisí to s tím, že konzervativnější strany se, především v minulosti, opíraly o voliče, kteří cítí větší občanskou povinnost. Takže i když se okolo nich dějí věci, které je od účasti u voleb můžou odradit, tihle lidé stále cítí potřebu podpořit jimi preferovanou stranu. Jiné strany možná nemají tak zodpovědné voliče, a tak i povětrnostní podmínky mohou jejich příznivce ovlivnit tak, že zůstanou doma. Liberální nebo nové strany bez stálé voličské základny kvůli tomu mohou ztrácet.  

Je ale nutné se podívat na to, kdo má voličskou základnu opírající se o zodpovědné voliče s občanskou povinností. Nabízí se zmínit strany KDU-ČSL a KSČM z uskupení Stačilo!, které by mohly ze špatného počasí profitovat. Ale nejsem si jistý, zda se voličské preference v Česku už trochu nerozvolňují a jestli je koncept občanské povinnosti stejně důležitý, jako byl v minulosti. Pozoruju vysokou míru volatility, tedy že lidé dost často přecházejí mezi stranami a jejich stranická příslušnost už není tak neochvějná. To neulehčuje úsudek, komu by počasí mohlo pomoct a komu uškodit.  

Mohlo by se zdát, že starší lidé, kteří často volí třeba KDU-ČSL nebo komunisty, budou deštěm snadněji ovlivnitelní. Současný výzkum ale nepotvrzuje, že by se senioři báli jít za ošklivého počasí ven ve strachu, že si třeba ublíží; naopak jsou to mladí voliči, kteří za nepříjemných venkovních podmínek častěji zůstávají doma.  

Nabízí se, že při hezkém počasí lidé odjedou na chalupu a volby je nezajímají. Můžete tenhle předpoklad potvrdit? 

Je to složitější, záleží na státu i typu voleb. V západních zemích, kde jsou volby často v pracovní dny, je trend vcelku jasný – teplé počasí zvyšuje účast, zatímco déšť ji snižuje. Jenže u nás máme volby v pátek a v sobotu, kdy lidé mohou odjet na chaty nebo někam za přáteli. Roli v tom nemusí hrát jenom počasí – výzkum ze Slovenska i dalších zemí například ukazuje, že oblasti, kde jsou volby v době prázdnin, mají nižší účast než tam, kde zrovna prázdniny nejsou.  

Například se ukázalo, že teplé počasí v evropských volbách zvyšovalo účast v Rakousku i na Slovensku, ale když začalo pršet, efekty byly v obou zemích odlišné. V Rakousku to spíš zrcadlilo běžné chování v jiných zemích například v parlamentních volbách – tedy že při dešti lidé k volbám nešli. Na Slovensku, které má průměrně nejnižší účast v evropských volbách, to vyšlo překvapivě zajímavě, protože déšť volební účast zvýšil. 

Čím si tenhle paradox vysvětlujete? 

Když nepršelo, účast byla opravdu nízká, protože lidé se pravděpodobně věnovali jiným aktivitám. Při dešti dochází ke zvýšení nákladů obětovaných příležitosti, které se dají vysvětlit tak, že lidé měli plán dělat nějakou venkovní nebo sociální aktivitu, ale déšť jim překazil plány. A zrušení plánů mohlo způsobit, že se rozhodli jít k volbám.  

Budete teď, před parlamentními volbami, sledovat předpověď počasí? 

Ano, stejně jako před každými volbami. Vždy se podívám na předpověď a přemýšlím, jak by to mohlo volby ovlivnit. Vcelku rychle jsou potom k dispozici data, takže dokážu odhadnout, zda tam vliv byl. Když je „nudné“ počasí, tedy typické pro dané období, nezajímá mě to tolik, jako když jsou velké deště nebo dokonce povodeň. Pro lidi v dotčených obcích je to velmi náročné, ale z výzkumného hlediska to stojí za pozornost.

V čem vidíte největší smysl toho, zkoumat vliv počasí na volby? 

Environmentální faktory budou společnost ovlivňovat víc a víc, proto je důležité jim lépe porozumět a na základě toho vytvořit takové politiky a opatření, která zlepší prostředí, v němž se nacházíme. Ať už z hlediska politického procesu, například organizace voleb, nebo třeba pomoci obcím zasaženým katastrofou. 

Na katedře politologie máme pro příští dva roky grant, který zkoumá vliv přírodních katastrof na volební chování ve střední Evropě. Plánujeme rozhovory s lidmi, které zasáhly loňské povodně v Česku. Na příští rok plánujeme dotazníkové experimenty. Chceme téma zkoumat jinak, než jsem to dělal doteď – tedy sběrem a analýzou dat z veřejných zdrojů – ale půjdeme i do terénu dělat experimenty, budeme s lidmi mluvit a budeme chtít lépe pochopit, jakou mají environmentální faktory roli v jejich rozhodování a přemýšlení nad politikou.