I přes snahu o nestrannost mě Brexit zarmucuje, připouští výzkumnice

Dlouhá, frustrující, chaotická a někdy až dramatická. Tak popisuje výzkumnice Monika Brusenbauch Meislová brexitová jednání, která vyvrcholila loni v prosinci podpisem dohody o obchodu a spolupráci. Dohoda platila několik měsíců provizorně, teprve 28. dubna ji schválil také Evropský parlament. Chaotické dění spojené s vystoupením Spojeného království z Evropské unie zpřehledňuje Brusenbauch Meislová z katedry mezinárodních vztahů a evropských studií prohlášeními v médiích, zasvětila mu desítky akademických článků a věnuje se mu i nyní, kdy by se mohlo zdát, že je Brexit už minulostí. „Britská politika, její proměny, vývoj a specifika mě zajímají a přitahují dlouhodobě. Je to bez přehánění má srdeční záležitost,“ vysvětluje Brusenbauch Meislová, která za svůj výzkum nyní obdržela Cenu děkana.

14. 5. 2021 Karolína Tomečková


Monika Brusenbauch Meislová už přes dva roky působí na brněnské fakultě sociálních studií. Studenti se s ní mohou potkat na hodinách předmětů, jako jsou například Politiky v EU, Tajemný půvab diplomacie či Britain and the European Union. Foto: Mariya Ostrenko
Výzkumem Brexitu jste strávila už několik let usilovné práce. Proč jste se zaměřila právě na toto téma?

Vztah mezi Spojeným královstvím a Evropskou unií a vůbec celý proces Brexitu jsou nejen z výzkumného hlediska fascinující. Brexit je ideální téma, prostřednictvím něhož se můžeme snažit pochopit proměňující se Spojené království a jeho další směřování. Pro sociální vědy představuje velmi zajímavou případovou studií, ať už na něj pohlížíme z perspektivy politologie, mezinárodních vztahů, evropských studií či politické ekonomie. Skýtá také jedinečnou příležitost pro testování teorií evropské integrace a mezinárodních vztahů.

Na které oblasti života společnosti bude mít odchod Velké Británie největší dopad?

Brexit ve své komplexnosti zasahuje prakticky do všeho – od obchodování, vědy a výzkumu, studentských mobilit přes bezpečnost, policejní spolupráci a digitální data, až po zdravotnictví a rybolovná práva. Do jaké míry tyto oblasti Brexit poznamená, je ale stále ještě nejasné a jen stěží odhadnutelné. Pro mě osobně bylo obrovským zklamáním například ukončení britské účasti na programu Erasmus+.

Řada Čechů ve Velké Británii studuje také odborné profese. Budou moct například farmaceuti s titulem z Velké Británie pracovat v Česku? 

Od 1. ledna 2021 se v České republice i celé Evropské unii už automaticky neuznávají odborné kvalifikace, které lidé získali ve Velké Británii.  O jejich uznání musí lidé nyní požádat. Skončil tedy dosud platný režim umožňující odborníkům, jako jsou například lékaři, zdravotní sestry, architekti nebo právníci, aby poskytovali služby v celé unii. Od stejného data je i uznávání kvalifikací získaných v České republice a ostatních členských státech unie na britském území předmětem britského práva. Pro kvalifikace uznané ještě před Brexitem se ale nic nemění.  

Když se po mateřské a rodičovské dovolené dozvěděla o výběrovém řízení na post odborného asistenta na katedře mezinárodních vztahů a evropských studií, neváhala ani vteřinu. Foto: archiv Moniky Brusenbauch Meislové
Pětiletý brexitový proces završila dohoda o obchodu a spolupráci. Jak ji hodnotíte?

Uzavřela se klíčová kapitola ve vzájemných britsko-unijních vztazích. Už jen fakt, že se dohodu mezi Velkou Británií a Evropskou unií podařilo uzavřít, považuju za úspěch. Představuje první stupeň vztahu, který se ještě bude vyvíjet. Dohoda má sice přes dvanáct set stran, ale spoustu důležitých témat, jako například zahraniční politiku nebo spolupráci při obraně, neřeší. Konkrétní podmínky se teprve budou vyjednávat, ještě ale není jasné kdy. Je to běh na dlouhou trať.

Nynější rozbuškou sporů je severoirský protokol, jenž v Severním Irsku rozdmýchal dřívější spory mezi probritskými protestantskými unionisty a katolickými separatisty, kteří usilují o připojení k Irsku. Jak násilné nepokoje v Severním Irsku vnímáte?

S rostoucím znepokojením. Obávám se, že tamní křehký a pracně vyjednaný mír je v ohrožení. Dlouhotrvající napětí mezi severoirskými nacionalisty na straně jedné a loajalisty na straně druhé se neustále stupňuje, násilnosti eskalují a my jsme nyní svědky scén, které v Severním Irsku už dlouho nebyly k vidění.

Brexit obnovil problémy také na území Skotska, odkud se od ozývá volání po odtržení od Velké Británie. Je tento plán reálný?

Ačkoli se může zdát, že k odtržení Skotska už mnoho nezbývá, ve skutečnosti není ani zdaleka na pořadu dne. I nadále platí, že se referendum o skotské nezávislosti může konat pouze se souhlasem londýnského Westminsteru. Britský premiér Boris Johnson a jeho vláda ale druhé referendum o nezávislosti opakovaně odmítají. Uvidíme ovšem, jak ve Skotsku dopadnou květnové volby. Nicola Sturgeon, předsedkyně Skotské národní strany, oznámila, že pokud její strana volby vyhraje, vyhlásí referendum o nezávislosti bez ohledu na názor britské vlády. Brexit tak významně ohrožuje územní integritu Spojeného království a bude zajímavé sledovat, jak se situace do budoucna vyvine.

Volné chvíle tráví Brusenbauch Meislová na cestách. Procestovala třeba Kambodžu, Malajsii či Thajsko. Foto: archiv Moniky Brusenbauch Meislové
Jak se po odchodu Spojeného království změnily vztahy uvnitř Evropské unie?

V hlasovacích koalicích se v důsledku Brexitu zvýšila síla populačně velkých členských států. Naopak oslabila zejména vyjednávací pozice skupiny zemí mimo eurozónu. Brexit také posílil takzvaný jižní protekcionistický blok, kam patří Francie, Itálie Španělsko, Řecko, Portugalsko a Kypr, a to na úkor severního liberálního bloku, kam se řadí Německo, Švédsko, Dánsko, Nizozemsko, Finsko a pobaltské státy.

Jaké výzvy přináší Brexit pro českou unijní politiku?

Jakkoli je důležité význam Velké Británie v tomto ohledu nepřeceňovat, Česká republika ztratila důležitého partnera, s nímž na evropské úrovni spolupracovala a souzněla v řadě témat. Jde například o postoj k eurozóně, liberalizaci mezinárodního obchodu nebo politiku rozšíření. Z výzkumu EU Coalition Explorer, který pravidelně vypracovává European Council on Foreign Relations, vyplývá, že Česko řadí Spojené království na šestou příčku v žebříčku států, s nimiž sdílí nejvíce dlouhodobých zájmů. Česko se nyní musí přizpůsobit a iniciativně hledat podobně smýšlející státy a formovat koalice, a to se širším záběrem partnerů než doposud.

Tématu Brexitu se věnujete také v projektu Český politický diskurz polykrize EU a budoucnosti evropské integrace v éře její destabilizace. Co je cílem výzkumu?

Projekt analyzuje přístupy českých politických elit k polykrizi unie, a to ve smyslu jejích příčin, následků, řešení a preventivních opatření. Evropská unie je zmítaná řadou krizí, vnitřních i vnějších, které na sebe navzájem působí a podněcují krize nové. Patří mezi ně třeba finanční krize, evropská dluhová krize, ukrajinská krize, migrační krize a v neposlední řadě i Brexit. Naším záměrem je prozkoumat, jak polykrizi unie vytváří prostřednictvím diskurzu klíčové osobnosti české politiky, například prezidenti či členové vlády.

Co jste zatím o přístupu českých politiků zjistili?

Velmi zajímavé bylo například porovnávat, koho, kdy a jak v souvislosti s Brexitem obviňují česká a slovenská vláda. Zatímco ta slovenská míří svoji kritiku zejména na Spojené království, ta česká v souvislosti s Brexitem viní primárně Evropskou unii. Celkově je ale slovenská vláda v tomto ohledu mírnější a obezřetnější, ta česká má na kontě více ostrých výroků.

Je šťastně vdaná. Díky partnerově podpoře dokáže skloubit pracovní život s rodinným. Foto: archiv Moniky Brusenbauch Meislové
Plánujete se vztahům mezi Evropskou unií a Velkou Británií věnovat i nadále?

Jednoznačně. Vzájemnou provázanost Evropské unie a Velké Británie bude nesmírně zajímavé sledovat i do budoucna. Použijeme-li metaforu rozvodu, teprve čas ukáže, jak spolu budou bývalí manželé po rozvodovém martyriu vycházet – zda se z nich stanou parťáci a třeba spolu občas zajedou i na dovolenou, nebo na sebe budou mít pifku a budou si dělat naschvály. Uzavřená dohoda totiž poskytuje oběma stranám jen jakousi základní sadu nástrojů. Jakým způsobem je budou využívat, zatím netušíme. Dohodu tak vnímám jako výchozí bod, na němž se budou vztahy mezi Velkou Británií a unií postupně budovat.

Jaké aktivity vám pomáhají si od náročných politických témat odpočinout?

Nejlépe se odreaguju při běhu, pečení sladkých dobrot, čtení a cestování. Cestování teď možné není, takže to jistí knížka v ruce, tenisky na nohách, voňavý les a středně vyhřátá trouba. 

Spojené království Brusenbauch Meislová navštívila opakovaně, a to pracovně i rekreačně s rodinou. V minulém roce působila jako hostující výzkumnice a přednášející na University College London; o rok dříve na Aston University v Birminghamu. Foto: archiv Moniky Brusenbauch Meislové
Monika Brusenbauch Meislová

V časech vášnivých diskuzí o Brexitu bylo takřka nemožné sledovat zpravodajství, aniž by na ni člověk nenarazil. Monika Brusenbauch Meislová sepjala s Brexitem velkou část své akademické dráhy a díky svým častým příspěvkům v médiích i veřejných debatách se řadí mezi výrazné ženské tváře fakulty sociálních studií. Narodila se ve Svitavách, kde vystudovala základní školu a gymnázium. Poté zamířila do Olomouce. Tam absolvovala magisterské studium oboru Politologie a evropská studia na Filozofické fakultě Univerzity Palackého a doktorský stupeň z Politologie. Při studiu se účastnila i dvou semestrálních pobytů na univerzitách ve Velké Británii a Německu. Od roku 2018 působí jako odborná asistentka katedry mezinárodních vztahů a evropských studií na brněnské fakultě sociálních studií. „Úspěch ve výběrovém řízení mi udělal ohromnou radost. Uvědomuju si, jak veliké mám štěstí, že působím zrovna na naší katedře, kde se mohu naplno věnovat tomu, co mě baví nejvíce, a navíc v tak nebývale přátelské a zároveň vysoce stimulující atmosféře. Neměnila bych a jsem za tu příležitost upřímně vděčná,“ popisuje Brusenbauch Meislová, která je také koordinátorkou celoevropské výzkumné sítě Academic Association for Contemporary European Studies.

Brexit

Brexit označuje proces ukončení členství Spojeného království Velké Británie a Severního Irska v Evropské unii. Podnětem pro jeho zahájení bylo referendum v roce 2016, ve kterém nadpoloviční většina britských voličů hlasovala pro vystoupení z unie. Poté Velká Británie informovala unii o svém rozhodnutí v souladu s článkem 50 Lisabonské úmluvy. Odstartovala tím komplikované vyjednávání o podmínkách odchodu, jehož termín byl několikrát odložený. Oficiálně Spojené království opustilo Evropskou unii 31. ledna 2020. Od 1. února 2020 do 31. prosince 2020 trvalo přechodné období, kdy bylo hlavním tématem nastavení oboustranných vztahů s unií včetně dohody o obchodu a spolupráci. Obě strany ji uzavřely 24. prosince 2020. Poslanci Evropského parlamentu pak dohodu schválili 28. dubna tohoto roku. Po schválení Evropskou radou je tak od 1. května 2021 plně účinná. Jejím cílem je mimo jiné předejít překážkám v obchodování. To znamená, že i když není Velká Británie nadále součástí jednotného trhu a celní unie, nejsou na zboží uplatňovaná cla ani kvóty. Komplikaci pro prodejce nyní představuje povinnost na hranici předložit osvědčení a certifikace, což vede k prodloužení dodacích lhůt a zdražení některého zboží.

Aktuálním předmětem sporů je dodržování Protokolu o Irsku a Severním Irsku. Aby nevznikla tvrdá hranice mezi Severním Irskem a Irskou republikou, která je členem unie, zůstává Severní Irsko de facto nadále součástí jednotného unijního trhu. Zboží by se tak mělo kontrolovat na hranicích mezi Velkou Británií a Severním Irskem. To rozvířilo mnohaletý konflikt mezi probritskými unionisty a severoirskými nacionalisty. Současně se Velká Británie pokouší nutnost kontrol odložit.

Cena děkana Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity

Výjimečné akademiky a studenty děkan oceňuje každoročně, laureáti a laureátky tradičně přebírají ocenění na Dni fakulty, který se letos konal online.

V roce 2021 děkan Stanislav Balík ocenil čtyři akademické pracovníky a čtyři studenty. Ocenění dostali:

Řekli o ní

„Jako její kolegyně z katedry jsem měla příležitost vést s Monikou společné semináře a vždycky mě fascinovalo, jak moc podporovala studenty v kladení otázek, jaký respekt jim prokazovala a jak dokázala ocenit jejich snažení. Její přístup byl pro mě impulsem, aby ani můj vlastní učitelský oheň časem nevyhořel. A ostatně je pro mě inspirací i ona sama. Úplně náhodou jsem zjistila, že v této křehké bytosti je velké srdce, které se především nyní v pandemii projevilo dobrovolnickou činností. Prostě klobouk dolů a jen tak dál. Děkuji, Moniko.“

Markéta Pitrová, kolegyně z katedry mezinárodních vztahů a evropských studií, ředitelka odboru pro rozvoj na rektorátu Masarykovy univerzity

„S doktorkou Brusenbauch Meislovou jsem se poprvé setkala na kurzu o aktuálním vývoji Brexitu na katedře mezinárodních vztahů a evropských studií. Díky jejímu přístupu a nadšení jsem se sama začala víc zajímat o vztahy mezi Británií a Evropskou unií. Inspirovala mě, abych se tomuto tématu věnovala v bakalářské práci i v navazujícím magisterském studiu. Jako vedoucí práce mi byla vždy velkou oporou. S každou pochvalou mě motivovala, abych šla dále a zlepšovala se. Mám radost, že naše spolupráce pokračuje i nadále při psaní diplomové práce. Každému studentovi přeju mít vedoucí práce, jakou pro mě byla a stále je doktorka Brusenbauch-Meislová.“

Simona Dianová, studentka programu Evropská studia

„Monika Brusenbauch Meislová patřila mezi nejlepší studenty školy, i proto jsem její profesní dráhu dále sledoval. A s potěšením ji sleduju několik let i v médiích, kde se velmi angažuje v objasňování složité problematiky evropské politiky a zejména Brexitu. Občas se dostanu i k informacím o její publikační a odborné činnosti na vysoké škole. Jako ředitel školy jsem na aktivity takového druhu u našich absolventů pyšný. To vše bylo důvodem, proč jsme si ji pozvali na začátku roku 2020 do osvětově-vzdělávacího pořadu Večer pod lucernou, který pro veřejnost připravuje naše škola už pětadvacet let a na který zve naše přední odborníky na různou problematiku. S paní doktorkou jsme se také domluvili na přednášce pro studenty gymnázia, bohužel covidová pandemie nám zatím nedovolila přednášku uskutečnit. Moc se ale těšíme. Mimo jiné i na to, že se vrátí aspoň na okamžik do budovy naší školy. Její studia a úspěšná profesní dráha bude pro mnoho našich současných studentů zajisté velkou motivací. Z ocenění panem děkanem mám také velkou radost. Cena bude v dobrých rukou.“

Milan Báča, ředitel Gymnázia, obchodní akademie a jazykové školy s právem státní jazykové zkoušky Svitavy

Více článků

Přehled všech článků

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.