I přes snahu o nestrannost mě Brexit zarmucuje, připouští výzkumnice

Výzkumem Brexitu jste strávila už několik let usilovné práce. Proč jste se zaměřila právě na toto téma?

Vztah mezi Spojeným královstvím a Evropskou unií a vůbec celý proces Brexitu jsou nejen z výzkumného hlediska fascinující. Brexit je ideální téma, prostřednictvím něhož se můžeme snažit pochopit proměňující se Spojené království a jeho další směřování. Pro sociální vědy představuje velmi zajímavou případovou studií, ať už na něj pohlížíme z perspektivy politologie, mezinárodních vztahů, evropských studií či politické ekonomie. Skýtá také jedinečnou příležitost pro testování teorií evropské integrace a mezinárodních vztahů.

Na které oblasti života společnosti bude mít odchod Velké Británie největší dopad?

Brexit ve své komplexnosti zasahuje prakticky do všeho – od obchodování, vědy a výzkumu, studentských mobilit přes bezpečnost, policejní spolupráci a digitální data, až po zdravotnictví a rybolovná práva. Do jaké míry tyto oblasti Brexit poznamená, je ale stále ještě nejasné a jen stěží odhadnutelné. Pro mě osobně bylo obrovským zklamáním například ukončení britské účasti na programu Erasmus+.

Řada Čechů ve Velké Británii studuje také odborné profese. Budou moct například farmaceuti s titulem z Velké Británie pracovat v Česku? 

Od 1. ledna 2021 se v České republice i celé Evropské unii už automaticky neuznávají odborné kvalifikace, které lidé získali ve Velké Británii.  O jejich uznání musí lidé nyní požádat. Skončil tedy dosud platný režim umožňující odborníkům, jako jsou například lékaři, zdravotní sestry, architekti nebo právníci, aby poskytovali služby v celé unii. Od stejného data je i uznávání kvalifikací získaných v České republice a ostatních členských státech unie na britském území předmětem britského práva. Pro kvalifikace uznané ještě před Brexitem se ale nic nemění.  

Pětiletý brexitový proces završila dohoda o obchodu a spolupráci. Jak ji hodnotíte?

Uzavřela se klíčová kapitola ve vzájemných britsko-unijních vztazích. Už jen fakt, že se dohodu mezi Velkou Británií a Evropskou unií podařilo uzavřít, považuju za úspěch. Představuje první stupeň vztahu, který se ještě bude vyvíjet. Dohoda má sice přes dvanáct set stran, ale spoustu důležitých témat, jako například zahraniční politiku nebo spolupráci při obraně, neřeší. Konkrétní podmínky se teprve budou vyjednávat, ještě ale není jasné kdy. Je to běh na dlouhou trať.

Nynější rozbuškou sporů je severoirský protokol, jenž v Severním Irsku rozdmýchal dřívější spory mezi probritskými protestantskými unionisty a katolickými separatisty, kteří usilují o připojení k Irsku. Jak násilné nepokoje v Severním Irsku vnímáte?

S rostoucím znepokojením. Obávám se, že tamní křehký a pracně vyjednaný mír je v ohrožení. Dlouhotrvající napětí mezi severoirskými nacionalisty na straně jedné a loajalisty na straně druhé se neustále stupňuje, násilnosti eskalují a my jsme nyní svědky scén, které v Severním Irsku už dlouho nebyly k vidění.

Brexit obnovil problémy také na území Skotska, odkud se od ozývá volání po odtržení od Velké Británie. Je tento plán reálný?

Ačkoli se může zdát, že k odtržení Skotska už mnoho nezbývá, ve skutečnosti není ani zdaleka na pořadu dne. I nadále platí, že se referendum o skotské nezávislosti může konat pouze se souhlasem londýnského Westminsteru. Britský premiér Boris Johnson a jeho vláda ale druhé referendum o nezávislosti opakovaně odmítají. Uvidíme ovšem, jak ve Skotsku dopadnou květnové volby. Nicola Sturgeon, předsedkyně Skotské národní strany, oznámila, že pokud její strana volby vyhraje, vyhlásí referendum o nezávislosti bez ohledu na názor britské vlády. Brexit tak významně ohrožuje územní integritu Spojeného království a bude zajímavé sledovat, jak se situace do budoucna vyvine.

Jak se po odchodu Spojeného království změnily vztahy uvnitř Evropské unie?

V hlasovacích koalicích se v důsledku Brexitu zvýšila síla populačně velkých členských států. Naopak oslabila zejména vyjednávací pozice skupiny zemí mimo eurozónu. Brexit také posílil takzvaný jižní protekcionistický blok, kam patří Francie, Itálie Španělsko, Řecko, Portugalsko a Kypr, a to na úkor severního liberálního bloku, kam se řadí Německo, Švédsko, Dánsko, Nizozemsko, Finsko a pobaltské státy.

Jaké výzvy přináší Brexit pro českou unijní politiku?

Jakkoli je důležité význam Velké Británie v tomto ohledu nepřeceňovat, Česká republika ztratila důležitého partnera, s nímž na evropské úrovni spolupracovala a souzněla v řadě témat. Jde například o postoj k eurozóně, liberalizaci mezinárodního obchodu nebo politiku rozšíření. Z výzkumu EU Coalition Explorer, který pravidelně vypracovává European Council on Foreign Relations, vyplývá, že Česko řadí Spojené království na šestou příčku v žebříčku států, s nimiž sdílí nejvíce dlouhodobých zájmů. Česko se nyní musí přizpůsobit a iniciativně hledat podobně smýšlející státy a formovat koalice, a to se širším záběrem partnerů než doposud.

Tématu Brexitu se věnujete také v projektu Český politický diskurz polykrize EU a budoucnosti evropské integrace v éře její destabilizace. Co je cílem výzkumu?

Projekt analyzuje přístupy českých politických elit k polykrizi unie, a to ve smyslu jejích příčin, následků, řešení a preventivních opatření. Evropská unie je zmítaná řadou krizí, vnitřních i vnějších, které na sebe navzájem působí a podněcují krize nové. Patří mezi ně třeba finanční krize, evropská dluhová krize, ukrajinská krize, migrační krize a v neposlední řadě i Brexit. Naším záměrem je prozkoumat, jak polykrizi unie vytváří prostřednictvím diskurzu klíčové osobnosti české politiky, například prezidenti či členové vlády.

Co jste zatím o přístupu českých politiků zjistili?

Velmi zajímavé bylo například porovnávat, koho, kdy a jak v souvislosti s Brexitem obviňují česká a slovenská vláda. Zatímco ta slovenská míří svoji kritiku zejména na Spojené království, ta česká v souvislosti s Brexitem viní primárně Evropskou unii. Celkově je ale slovenská vláda v tomto ohledu mírnější a obezřetnější, ta česká má na kontě více ostrých výroků.

Plánujete se vztahům mezi Evropskou unií a Velkou Británií věnovat i nadále?

Jednoznačně. Vzájemnou provázanost Evropské unie a Velké Británie bude nesmírně zajímavé sledovat i do budoucna. Použijeme-li metaforu rozvodu, teprve čas ukáže, jak spolu budou bývalí manželé po rozvodovém martyriu vycházet – zda se z nich stanou parťáci a třeba spolu občas zajedou i na dovolenou, nebo na sebe budou mít pifku a budou si dělat naschvály. Uzavřená dohoda totiž poskytuje oběma stranám jen jakousi základní sadu nástrojů. Jakým způsobem je budou využívat, zatím netušíme. Dohodu tak vnímám jako výchozí bod, na němž se budou vztahy mezi Velkou Británií a unií postupně budovat.

Jaké aktivity vám pomáhají si od náročných politických témat odpočinout?

Nejlépe se odreaguju při běhu, pečení sladkých dobrot, čtení a cestování. Cestování teď možné není, takže to jistí knížka v ruce, tenisky na nohách, voňavý les a středně vyhřátá trouba.