Islamolog: Ve východním Turecku na mě mířili kulometem

S Blízkým východem se Attila Kovács poprvé blíže seznámil při studiu historie a religionistiky na Masarykově univerzitě. Jeho fascinace islámem se dále formovala při desetiměsíčním studiu na univerzitě v Jordánsku, kde se naučil arabsky. „Pocházím z jižního Slovenska, které bylo déle součástí Osmanské říše než Československa. Zajímala mě historie místa, kde jsem vyrůstal,“ vysvětluje svůj zájem o blízkovýchodní region uznávaný islamolog a religionista. Kovács se zúčastnil také několika terénních výzkumů, a to například v Íránu, Izraeli či Turecku. Své zkušenosti nyní předává studentům v antropologických kurzech vyučovaných na fakultě sociálních studií. Učí také religionistiku na filozofické fakultě a přednáší i v zahraničí.

8. 11. 2021 Kateřina Rakúsová


Islamologa a religionistu Attilu Kovácse vždy zajímalo mimoevropské dění. Postupně se specializoval na Blízký východ, který ho zaujal komplikovaností vztahů mezi jednotlivými státy. Foto: archiv Attily Kovácse

Na Blízkém východě jste zkoumal vizualitu prostoru. Jak si lze takový výzkum představit?

Zaměřil jsem se hlavně na vizuální produkce islamistických hnutí. Přímo na místě jsem analyzoval různé plakáty, billboardy, fotil je a mluvil o nich s lidmi. Ne vždy byl výzkum terénní, zajímalo mě i online prostředí. Zkoumal jsem ale také, jak to na místě funguje, jak vedle sebe žijí různé komunity lidí. Člověk přitom sedí, dívá se a poslouchá, o čem lidé mluví. Tak jsem například strávil celý jeden den před chrámem Božího hrobuJeruzalémě.

Za svou praxi jste absolvoval celkem šest terénních výzkumů. Který vás nejvíce obohatil?

Nejvíce zajímavé bylo izraelsko-palestinské prostředí. Dále mě uchvátil Írán, kde převládá šíitská větev islámu nad sunitskou. Takových muslimských zemí totiž moc není. Jinak by se ale dalo říct, že každý výzkum měl své specifikum, které mě obohatilo. Všechny poznatky z výzkumů jsem pak dával do kontextu, a nakonec mi z toho vyšla pestrá mozaika zkušeností.

Na Blízkém východě jsou ozbrojené konflikty běžné

Blízký východ je velice specifický, co se například bezpečnosti týče. Dodržoval jste při výzkumu nějaké speciální zásady?

Při výzkumu v konfliktní oblasti je klíčové nepřidávat se na žádnou stranu barikády. Právě tím je region speciální. Vše je tam předmětem politické interpretace. A také je dobré dorozumívat se vždy v jazyce dané země, angličtina hodně deformuje informace.

Na fotografii stojí islamolog před Skladním dómem v Jeruzalému. Izraelsko-palestinský konflikt vnímá jako neskutečně vyhrocený, přesto strávil v této oblasti několik měsíců. Jako odborník se nebezpečným situacím dokáže vyhnout, přičemž zdůrazňuje, že při vytváření vztahů je důležité nepřidávat se na žádnou stranu barikády. Foto: archiv Attily Kovácse

A ocitl jste se někdy v opravdu nebezpečné situaci?

Na checkpointech na hranicích mezi státy je běžné, že na vás míří zbraní. Ve východním Turecku se mi stalo, že na mě mířili kulometem. Měli tam zrovna problémy mezi kurdskou menšinou a tureckou armádou. I když jsem zažil několik takových situací, nic se mi zatím nestalo. Právě od toho je člověk expertem, aby se vyhnul zbytečnému riziku.

Žiju paralelní životy, zvykl jsem si

Posunuly vás vaše zkušenosti z terénu v komunikaci s agresivními či problémovými lidmi?

Nikdy jsem žádné zásadní problémy neřešil, vždy jsem se domluvil. Možná to je i tím, že jsem vyrůstal jako Maďar v Československu, později na Slovensku. Z pohledu minoritní národnosti se člověk naučí, jak se chová ta majoritní, v mém případě Čechoslováci. Zjistíte, že neexistuje jen jedna realita, ale několik. Když jsem na Blízkém východě, chovám se v některých ohledech jinak než tady. Od muže se tam očekává, že bude suverénní, a tak se podle toho řídím. Žít paralelní životy, v paralelním jazyce a paralelní mentalitě, mi nikdy nebylo cizí. Za léta praxe jsem si zvykl, stalo se to mou součástí.

Překvapilo vás při vašich výjezdech něco?

Určitě. Vždy jsem si myslel, že půlměsíc a hvězda jsou symbolem islámu, ale de facto nejsou.  V istanbulském muzeu tureckých židů mají vystavené svitky tóry, na kterých jsou také půlměsíce s hvězdou. Pokud by to byl skutečně symbol islámu, určitě by ho nepoužívali židé.

Jakou zemi byste ještě rád navštívil?

Rád bych zajel například do Sýrie, ale politická situace v zemi to nedovoluje. Naopak nerad bych dělal výzkum v Maroku, kde bádal už téměř každý.

Občanská válka v Afghánistánu? Otázka času

Jak hodnotíte jako odborník na islám jeho vliv na společnost, může být tato víra nebezpečná či škodlivá?

Ne. V zásadě se islám příliš neliší od dalších monoteistických náboženství. Zatímco ale křesťanství a židovství prošlo v době osvícenství sekularizací, islám nikoliv. Tím pádem na některé věci pohlíží trochu jinak. Pokud se ale podíváme na hlavní zásady islámu, jsou podobné křesťanským. Studentům s oblibou říkám, že kdyby na Zemi přistáli Marťané, nedokázali by islám rozlišit od křesťanství nebo židovství.

Nelze ale popřít existenci radikálních islamistických hnutí, které jsou spojovány například s řadou teroristických útoků.

Ano, ale v tomto ohledu se jedná spíše o politiku než náboženství. Islamismus je politická ideologie inspirovaná některými prvky islámu. Neřadil bych to k náboženství. A pochopitelně se jedná o negativní jev. Co my tady v Evropě zažíváme ze strany těchto hnutí, není ale nic proti tomu, co zažívají lidé na Blízkém východě v muslimských zemích. Stoupenci Islámského státu zabíjí ve velkém právě muslimy.

Nedávno jsme byli svědky evakuace Afghánců, kteří prchali před radikálním islamistickým hnutím Tálibán. Můžete se k současné situaci v Afghánistánu jako odborník vyjádřit?

Afghánistán má tu smůlu, že je od roku 1979, kdy ho obsadil Sovětský svaz, nepřetržitě v centru dění. Převzetí moci Tálibánem bylo nevyhnutelné, jelikož Afghánci se kvůli západním koalicím, které v zemi byly, neuměli postavit na vlastní nohy. Na druhou stranu mají tálibánci hodně nepřátel, ať už ze strany ještě radikálnějších islamistů, nebo ze strany národní opozice. Proto si nemyslím, že zemi budou ovládat dlouhodobě. Nová občanská válka je jen otázkou času.

Při svých cestách poznal Kovács život lidí z rozličných kultur. Na fotografii je společně s představiteli mandejské komunity a s kolegy z výzkumu v Ahvázu v Íránu. Foto: archiv Attily Kovácse

Masarykova univerzita funguje v porovnání se zahraničím skvěle

Své zkušenosti předáváte studentům Masarykovy univerzity, přednášíte i na Komenského univerzitě v Bratislavě. V minulosti jste přednášel rovněž na rakouských nebo maďarských školách. Mohl byste porovnat, v čem se liší výuka v Česku a zahraničí?

Ve výuce žádné zásadní rozdíly nevnímám. Všímám si spíše odlišností ve fungování jednotlivých univerzit, hlavně po organizační stránce. Když porovnám například Brno s Bratislavou, jednoznačně vyhrává Brno. Máme tu zaběhnutý systém, který je funkční a mohou se o něj opírat vyučující i studenti.

Na fakultě sociálních studií vyučujete sociální antropologii, na filozofické fakultě religionistiku. Vidíte mezi studenty těchto fakult nějaký rozdíl?

Antropologii učím blokově, a tak dávám studentům číst různé antropologické dokumenty. Je vidět, že s tím mají větší zkušenost než na religionistice. Lépe dokážou s texty pracovat a interpretovat je. Jsou také o něco disciplinovanější.

Doporučil byste jako zkušený cestovatel vysokoškolákům studium v zahraničí?

Určitě. Je to výzva, ale právě ta formuje člověka. Studenti se v zahraničí osamostatní a projdou opětovnou socializací. Jde o rozmanitost zkušeností, které pak dokážou zvýšit kvalitu studia. Například můj studijní pobyt v Jordánsku prohloubil můj zájem o blízkovýchodní region a formoval mě samotného. Takže milí studenti, nebojte se a vydejte se objevovat svět.

Kovács se zúčastnil šesti terénních výzkumů. Své zkušenosti předává studentům nejen Masarykovy univerzity. Foto: archiv Attily Kovácse

Attila Kovács

Attila Kovács se narodil v roce 1973. Vyrůstal ve slovenské vesnici Salka v slovensko-maďarském pohraničí. Vystudoval magisterský stupeň v oboru historie a religionistiky na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity. Studoval taktéž na univerzitě v Budapešti a deset měsíců na Jordánské univerzitě v Ammánu. Právě v Jordánsku se naučil arabsky. Doktorandské studium absolvoval na katedře porovnávací religionistiky Univerzity Komenského v Bratislavě. Za svou praxi uskutečnil šest terénních výzkumů, a to v Izraeli, Palestině, Maroku, Turecku, Íránu a Jordánsku.

Ovládá šest jazyků – češtinu, slovenštinu, angličtinu, němčinu, arabštinu a svůj mateřský jazyk maďarštinu. Mezi jeho koníčky patří cestování a literatura. Rád si přečte díla jihoamerických autorů, ale nepohrdne ani knihami Milana Kundery. „Často relaxuju nad čajem, ke kterému si připravím vodní dýmku. Těch čtyřicet až šedesát minut pak jen sedím, odpočívám a užívám si klidu. Nemyslím alespoň na tu hromadu práce, která na mě čeká na fakultě,“ přiznává se smíchem Kovács.

Při svých terénních výzkumech zavítal také do Maroka, Íránu či Turecka. Na fotografii je v mešitě sultána Sulejmána v Istanbulu. Foto: archiv Attily Kovácse

„Attila Kovács je lidsky velmi milý člověk a zároveň takřka nevyčerpatelná studnice znalostí o Blízkém východě a islámu, zvláště pak o jeho vizuálních stránkách. Na jeho přednášky, prezentace, texty, ale třeba i popovídání v hospodě u piva či na společné cestě vlakem z konference vždycky rád vzpomínám. Attilův vztah k Orientu určitě ovlivňuje i zkušenost jeho multikulturní identity mezi Slovenskem, Maďarskem a Českem, která je mi osobně velmi sympatická.“

Marek Čejka, kolega na fakultě sociálních studií, politolog a právník

„Kovásce znám především jako erudovaného islamologa a religionistu. Jeho publikace, přednášky a články o současném islámu a Blízkém východě považuju za to nejhodnotnější, co nyní v této disciplíně na Slovensku existuje. Mimořádně zajímavé a novátorské je jeho akademické působení v oblasti vizualizace islámu. Kromě vědeckého profilu si cením i jeho dalších zručností. Naposledy se jeho organizační talent projevil při přípravě návštěvy světoznámého experta na islámský mysticismus Giuseppe Scattolina na Slovensku.“

Peter Zsoldos, bývalý velvyslanec Slovenské republiky v Egyptě a ve Spojených arabských emirátech

„Attila Kovács je zdrojem inspirace pro své studenty i kolegy. Strukturovaný projev obohacený o množství zkušeností a zážitků z terénních výzkumů a cest po Blízkém východě otevírá nové rozměry a vhledy do probíraných problematik. S plným nasazením nabízí studentům možnost nahlédnout do světa islámu, základních konceptů, jakož i široké palety nejrůznějších aspektů a projevů– ať už ve formě kinematografie, textů, obrazů nebo architektury. Vždy usměvavý a přátelský přístup umožňuje vzájemnou diskusi bez jakýchkoliv komplikací. Jeho schopnost motivovat studenty a s „otevřenou náručí“ je přivádět k vyšším výkonům je nepochybně nadstandardní. Attila Kovács je kvalitní odborníkem s velkým srdcem, kterého si velmi vážím z profesní stránky a zároveň neméně z té lidské.“

Vanesa Buhunská, studentka

„Attilu vnímám především jako skvělého člověka, který dokáže vždy pomoci a potěšit, a pak jako kolegu. Má velký potenciál a je zdrojem znalostí o teoretickém přístupu k islámu a muslimům. Kromě toho je skvělým etnografem. Vždycky si máme co říct, nemluvě o výměně literatury. Attilovou nejsilnější stránkou je zřejmě způsob, jakým dokáže při výzkumu vizuální kultury představitelů radikálních islamistických hnutí spojit svůj etnografický výzkum se znalostí textů, ať už doktrinálních, právních, literárních nebo interpretačních. Za zmínku jistě stojí archiv blízkovýchodních filmů a obrazového materiálu, který má k dispozici. Rád bych mu při této příležitosti popřál, aby neztrácel svůj pověstný optimismus a dařilo se mu v profesním i osobním životě.“

Dušan Deák, kolega zaměřující se na islám v Indii

Více článků

Přehled všech článků

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.