Kde získat prostředky na vlastní výzkum? Fakulta znovu vypisuje granty pro doktorské studenty

Jak souvisí individuální sklony mladých k autoritářství s důvěrou v mainstreamová nebo alternativní média? A jaké možnosti politické participace preferují pravicoví radikálové? I tím se ve svém projektu zabývá doktorský student psychologie Michal Mužík. Peníze na něj získal jako jeden z deseti výzkumníků díky grantu, který vloni poprvé vypsala Interní grantová agentura Masarykovy univerzity. Také letos v září mají doktorandi na fakultě sociálních studií šanci se o grant ucházet a ponořit se tak na rok do dosud neprobádaných oblastí výzkumu.

13. 9. 2021 Karolína Tomečková


Doktorský student Marek Bičan na grantu nejvíce oceňuje, že díky němu získal přístup k množství cenných kontaktů, které pro něj budou odrazovým můstkem při dalších výzkumech a působení v akademické sféře, kde se mu zalíbilo. Foto: archiv Marka Bičana

Zajištění stabilní mzdy po celou dobu výzkumu, ale i peníze na nákup knih, účast na konferencích, workshopech a zahraničních výjezdech. Grant nadějným výzkumníkům nabízí řadu benefitů. Pro doktoranda Michala Mužíka je však tím nejpodstatnějším možnost vyzkoušet si vést projekt na vlastní pěst. O politickou psychologii se zajímá dlouhodobě. Téma autoritářství jej provází po celé postgraduální studium a promítne se i do jeho disertační práce.

Mužíkův grantem podpořený projekt se skládá ze dvou částí. „Aktuálně se zabývám otázkou, jak souvisí pravicové autoritářství s různými formami politické participace a jak do toho vstupují další psychologické proměnné, jako třeba míra politického zájmu nebo míra politického odcizení,“ popisuje doktorand. Už dříve přitom úspěšně prezentoval výsledky první analýzy. Prokázal v ní, že lidé, kteří mají sklon k autoritářství, více tíhnou k informacím z alternativních médií. „Zjistil jsem však, že vliv médií na toleranci je minimální. Sklon k autoritářství je tedy spíše osobní dlouhodobější charakteristika, která není příliš ovlivněna následováním alternativních zdrojů,“ dodává Mužík. Výchozím bodem pro něj byla existující data z mezinárodního dotazníkového výzkumu CATCH-EyoU od více než tisíce lidí ve věku od patnácti do pětadvaceti let. „Podíval jsem se na něco relativně nového, co v těch datech ještě nikdo nezkoumal,“ vysvětluje mladý vědec.

Grant dává doktorandům jistotu

Ačkoli byla soutěž interní grantové agentury vloni vyhlášena poprvé, zájem o grant byl velký. „Na fakultě sociálních studií podobný formát grantu chyběl. Celkem jsme obdrželi jednadvacet žádostí, z toho jsme mohli podpořit deset,“ říká vedoucí oddělení pro výzkum a projektovou podporu Jitka Wolfová.

Velkým lákadlem pro doktorandy je odměna za dvacet hodin práce týdně. Rozpočet jednoho projektu činí téměř 480 tisíc korun, z toho více než 280 tisíc je určených na osobní náklady studenta. Zbylá částka má pokrýt odměnu pro mentora, cestovné, kancelářský materiál, zakoupené knihy, služby a podobně. „Poskytnuté peníze mi výrazně ulehčily práci, díky nim mám kapacitu na to, plně se věnovat výzkumu. Navíc mám pocit závazku a dělám vše pro to, aby se projekt vydařil,“ míní další doktorandka čerpající grant Lucie Novotná. Při přípravě žádosti je podle ní nejdůležitější zaměřit se na splnitelnost projektu. „To znamená nebýt nadmíru ambiciózní, ale vybrat si jednu věc, kterou chci zjistit. Porotu zajímá, jak moc je uchazeč schopný přemýšlet o tom, co je třeba udělat, jaké problémy mohou při výzkumu vyplynout na povrch a hlavně to, zda bude projekt dovedený zdárně do konce,“ tvrdí studentka programu Sociální politika a sociální práce.

Novotná se na doktorátu věnuje české rodinné politice a genderové rovnosti. Vadí jí, že v Česku jsou ženy po mateřské dovolené znevýhodněné na trhu práce. „K tomu, aby se tento stav změnil, je potřeba reforem ve veřejné politice. Proto nyní zkoumám roli idejí při institucionálních změnách,“ uvádí Novotná. Pro práci zvolila metodu tematické analýzy. Desítky odborných textů tak přepisuje do kódů a pak mezi nimi hledá společné znaky.

Splnit všechny požadavky představuje značnou výzvu

Jednou z podmínek pro udělení grantu je účast na vzdělávací aktivitě. Kromě letní školy zaměřené na filozofii vědy Novotná absolvovala kurz Freshers, jehož cílem je rozvíjet dovednosti začínajících výzkumníků. „Každý pátek jsme se účastnili čtyř až pětihodinových přednášek a seminářů. Naučili jsme se psát třeba abstrakty k článkům nebo žádosti o granty. Hodně mi to dalo,“ tvrdí doktorandka.

Dalším předpokladem k úspěšnému splnění projektu je výjezd do zahraničí. Cestu však doktorandům zkřížil koronavirus. „Ještě do května nebylo jasné, zda budeme muset opravdu někam vyjet nebo bude stačit kurz absolvovat online. Byl jsem z toho trochu nervózní, naštěstí vše dobře dopadlo,“ popisuje Mužík, kterému se podařilo dostat na Summer School in Social Science Methods ve švýcarském Luganu. Novotná se zase podívala na Hamburskou univerzitu.

O výsledky výzkumu se studenti podělí v odborných článcích, jimiž svou celoroční práci zakončí. Marek Bičankatedry mezinárodních vztahů a evropské politiky už má jasného favorita, kam text poslat. K publikaci jej chce nabídnout prestižnímu akademickému časopisu European Security. „Je to poměrně ambiciózní, ale věřím, že můj výzkum bude kvalitní a dostane se tam. Počítám s pozdržením kvůli dlouhému recenznímu řízení a velké konkurenci. V můj prospěch ale může hrát fakt, že jde o aktuální téma,“ doufá nadšený výzkumník, který se zabývá národními bezpečnostními strategiemi. Předmětem jeho zájmu je trojice států. „Chci porozumět fungování národních bezpečnostních rad ve Spojených státech a Spojeném království a formulovat doporučení, která můžou využít Němci, budou-li zakládat vlastní obdobu těchto institucí,“ upřesňuje Bičan s tím, že pro diskuzi o německé národní bezpečnostní strategii budou klíčové blížící se volby. Na Německo se zaměřil proto, že jej považuje za důležitého evropského aktéra, jehož význam narostl s brexitem.

Bičanův průchod přijímacím řízením, kdy návrh projektu bedlivě posuzovali dva odborníci se skrytou identitou, přitom zprvu nevypadal nadějně.  „Externista mi udělil nula bodů, takže hrozilo, že grant nezískám. Nakonec ale k posouzení přistoupil ještě třetí hodnotitel, kterému se návrh zalíbil,“ líčí Bičan.

Jeho projekt staví primárně na výzkumu pramenů, ať už stávající odborné literatury, jednotlivých klíčových dokumentů národních bezpečnostních strategií nebo parlamentních zpráv. Významným zdrojem informací pro něj byly také rozhovory se státními úředníky, které se kvůli koronaviru odehrály v online prostoru. „Při srovnávání amerického, britského a německého případu jsem si uvědomil, že americkou National Security Council se nelze inspirovat doslovně, protože jejich zaměření je celosvětové a disponují kvalitativně odlišnými zdroji. Druhým zajímavým zjištěním je, že se fungování britské národní bezpečnostní rady postupně mění na základě reflexe jejího fungování,“ přibližuje Bičan. Na Německu jej pak zaujala zdrženlivost vůči tomu mít důslednou a komplexní národní bezpečnostní politiku.

Fakulta má letos peníze na podporu dalších návrhů

Zapojit se do soutěže interní grantové agentury mohou zájemci od prvního září. „Fakulta může přijmout několik nejlepších návrhů. V porovnání s minulým rokem očekáváme zvýšení zájmu,“ říká za oddělení pro výzkum a projektovou podporu Wolfová. Jako hlavní důvod uvádí rozšíření povědomí o soutěži mezi studenty. Druhé kolo soutěže navíc umožňuje znovu se zapojit také řešitelům současných grantů. „Přihlásit se o tento grant bych doporučila všem doktorským studentům proto, aby se naučili samostatnosti. Je dost náročné najít svou výzkumnickou identitu a myslím, že tohle je skvělý nástroj k osobnímu růstu,“ vyzdvihuje doktorandka Novotná.

Přistupovat ke studiu proaktivně a zkoušet nové výzvy je podle doktorského studenta Marka Bičana stěžejní. Kromě práce na projektu vypomáhá také při výuce předmětů, jako jsou například History of International Relations and World Politics nebo Dějiny mezinárodních vztahů. Po úspěšném dokončení doktorátu se chce ucházet buďto o evropský grant Marie Skłodowska-Curie Actions, anebo o Fulbrightovo stipendium. „Rozhodně se chci věnovat britské zahraniční a bezpečnostní politice i nadále, a to v širším evropském kontextu. Ke Spojenému království mám blízko, druhého magistra jsem vystudoval v oboru Politics & Contemporary History na King's College London,“ uzavírá Bičan.

Soutěž Interní grantové agentury Masarykovy univerzity

Jde o celouniverzitní soutěž, která je určená pro studenty doktorských studijních programů. Letos na začátku září vyhlásil rektor Masarykovy univerzity druhé kolo této soutěže, která může podpořit 98 projektů napříč fakultami. Z oblasti společenských věd univerzita vybere 22 nejzdařilejších návrhů. Do tohoto počtu se musí vejít fakulta sociálních studií spolu s filozofickou fakultou, ekonomicko-správní fakultou, právnickou fakultou, pedagogickou fakultou a fakultou sportovních studií. Vybrané projekty získají podporu 479 160 korun, z toho 282 586 korun je odměna za práci doktoranda, ze zbylé částky jsou pak hrazené další náklady spojené s uskutečněním výzkumu. Student s fakultou na rok uzavře smlouvu o pracovní činnosti nebo smlouvu na poloviční pracovní úvazek.

Optikou politické psychologie Mužík analyzoval data od více než tisíce mladých respondentů. Ve výzkumu má přiblížit, jak souvisí pravicové autoritářství s různými formami politické participace. Významný prostor v jeho práci dostala také média. Foto: archiv Michala Mužíka
Podmínky pro získání grantu

Žádost studenti vyplňují v anglickém jazyce. Její nedílnou součástí je návrh rozpočtu. Cíl projektu by měl být jasný a hlavně splnitelný. Při výzkumu se musí výzkumník zúčastnit také některé ze vzdělávacích aktivit, jako jsou například letní školy, kurzy nebo workshopy. Při čerpání grantu je také povinná účast studenta na vzdělávací nebo výzkumné aktivitě v zahraničí. Výzkumník na projektu pracuje sám, svou práci však musí konzultovat se školitelem.

Fakulta letos přidělí grant dalším projektům. Foto: Eva Bartáková

Návrhy můžou zájemci odevzdávat od 1. září do 13. října. Formální kritéria a kvalitu žádostí v listopadu posoudí oponenti. Ke každému návrhu vzniknou dva posudky, jeden od interního a druhý od externího hodnotitele. V prosinci pak hodnotitelé vyhotoví seznam studentských grantů doporučených k financování. Od začátku do konce roku potom doktorandi pracují na výzkumu a postupně o něm informují v měsíčních zprávách. Po ukončení výzkumu studenti vypracují závěrečnou zprávu a projekt zhodnotí odborný panel. Výstupem projektu je také odborný článek, který doktorandi publikují v recenzovaném časopise.

Interní grantová agentura Masarykovy univerzity

Formou studentských grantů agentura podporuje zkvalitnění výuky spojené s výzkumem u studentů akreditovaných doktorských studijních programů. Projekt financuje Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky prostřednictvím Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání.


Více článků

Přehled všech článků

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.