Na konci roku 2022 představila organizace OpenAI první neplacenou, veřejně přístupnou verzi svého modelu umělé inteligence. Na ChatGPT brzy navázaly další modely, jako Gemini od Googlu a v lednu letošního roku čínský Deepseek. Zájem o novou, neustále se rozvíjející technologii je enormní. Mezi své oblíbené nástroje ji velmi rychle zakomponovali také studenti a studentky fakulty sociálních studií.

„Často si nechávám věci dovysvětlit nebo zkrátit dlouhé texty,“ popisuje Tereza Novotná, jak vypadá její běžná praxe s umělou inteligencí při studiu sociální práce. Dodává, že AI se jí hodí také v situacích, kdy nestíhá číst akademické texty, jelikož je Chat GPT schopný vytvořit z nich krátký souhrn. „Umělou inteligenci používám hlavně ke generování nápadů a třídění informací. Taky se mi hodí při psaní zápisků a rešeršování,“ doplňuje student soudobých dějin a politologie Jan Táborský.

Vysvětlit, zjednodušit, doporučit, vyhledat, zkontrolovat, ale ne tvořit. To jsou etické hranice využití umělé inteligence podle studenta sociologie Samuela Saláta. „AI by neměla přispívat k finální podobě úkolu, ale jen zrychlit a zefektivnit práci,“ zamýšlí se. Podobně to vidí také Táborský, který zároveň přiznává, že je pro něj často obtížné etickou hranici jednoznačně určit. „Pokud bych ale například celý svůj úkol založil jen na AI a neinvestoval do něj vlastní čas a energii, bylo by to problematické,“ říká.

S oběma studenty souhlasí také Jakub Havlíček, metodik výukových inovací a člen Pracovní skupiny pro AI ve výuce na Masarykově univerzitě, který se podílel na tvorbě Stanoviska k využívání umělé inteligence ve výuce na Masarykově univerzitě a Doporučení k využití nástrojů umělé inteligence při plnění studijních povinností. „AI podle těchto dokumentů doporučujeme využívat pouze jako pomůcku, rozhodně není určená k tomu, aby veškerou práci odvedla za studujícího,“ shrnuje Havlíček podstatu obou textů.

Studentka Novotná vidí limit ještě o trochu dál. „Občas si říkám, jestli už umělou inteligenci nevyužívám až moc, ale nikdy jsem od ní třeba nekopírovala celé odstavce textu. Vždycky to aspoň nějak upravím, aby výsledek dával smysl a byl správně odcitovaný. Když AI používám intenzivněji, otevřeně to přiznám, třeba i uvedu, že mi s mou prací pomohla,“ vysvětluje.

I takový přístup může být podle Havlíčka v pořádku. „Pokud nástroj AI – obvykle třeba generativní jazykový model, využívaný při tvorbě závěrečné nebo seminární práce – přímo ovlivní obsah textu, doporučujeme na to odkázat. Pokud ale studující využívá nějaký nástroj třeba jen ke kontrole gramatiky, odkazovat na něj nemusí,“ popisuje Havlíček. „Samozřejmě rozhodující slovo mají vždy konkrétní vyučující, kteří mohou u svých kurzů stanovit, co je přípustné a co není,“ upřesňuje.

Studentka sociální práce Novotná s tímto přístupem souhlasí. „Většina vyučujících nás přímo vybízí k tomu, abychom AI používali, takže nemám pocit, že bych dělala něco špatně,“ dodává.

Přesto už musely disciplinární komise jednotlivých fakult řešit situace, kdy bylo využití AI za hranou. Podle Havlíčka se komise nejčastěji potýkaly s problémy na oborech, kde se po studentech vyžaduje hodně písemných prací. Takový typ úkolu totiž podle něj ke zneužití umělé inteligence nejvíc svádí.

Jaké nástroje studentstvo nejčastěji využívá?

Studující v rozhovorech s redakcí Atria zmiňovali nejrůznější nástroje umělé inteligence. ChatGPT je nejpoužívanější model svého typu. Na stejném principu funguje také čínská umělá inteligence Deepseek nebo chatbot Gemini od Googlu.

Na bázi Gemini funguje také výzkumný nástroj NotebookLM. Čerstvou zkušenost s ním má student sociologie Salát. „Doporučil mi ho kamarád. Funguje to tak, že do něj můžu vložit kompletní soubor ve formátu pdf, dokonce i celou knihu a pak mu pokládám otázky. Vždy mi odpoví a taky ukáže, z jaké části textu příslušné tvrzení vyplývá,“ vysvětluje. Šikovnost modelu si pochvaluje i student psychologie Štěpán Hřebíček, který se potýká s tím, že mu ChatGPT někdy předkládá nepravdivé informace. „V takových případech mi ale dost pomáhá právě NotebookLM, který vždy odkáže na konkrétní místo v textu, který jsem mu poskytl,“ popisuje.

AI už umí mnohem víc, než jen psát text. Už zmíněný student soudobých dějin Táborský využívá na generování obrázků Grok, chatbot s umělou inteligencí vyvíjený společností xAI, kterou založil Elon Musk. „Můj poslední pokyn například zněl, ať vytvoří nějaký vtipný obrázek Muska,“ směje se. Studentka sociální práce Novotná zase používá Copilot od Microsoftu. Copilot využívá modely od organizace OpenAI, na kterých staví svoje vlastní nástroje. Obě umělé inteligence patřily po svém spuštění mezi nejstahovanější aplikace ve Spojených státech, v Evropě na jejich plné funkčnosti vývojáři stále pracují. A obě jsou, podobně jako ChatGPT, také generativními modely. Copilot nabízí možnost integrace s dalšími nástroji od Microsoftu, Muskův Grok zase slibuje nefiltrované odpovědi. Má být odvážnější při informování o citlivých tématech a méně politicky korektní.

S hledáním zdrojů může pomoci nástroj Elicit.ai. Funguje tak, že po zadání otázky vygeneruje desítky odpovídajících článků a jiných publikací, které srovná podle počtu citací. Z těch, které vyhodnotí jako nejrelevantnější, pak vytvoří krátké shrnutí. Zároveň ke všem článkům přidá odkaz na původní zdroj a plný přístup k textu, je-li k dispozici.

AI jako přitakávač a fabulátor

Podobně jako u jiných online výukových nástrojů i u umělé inteligence platí, že není bezchybná. „Často mi říká přesně to, co chci slyšet, místo aby mi nabídla objektivní stanovisko. Když se zeptám na nějaký fakt a pak jej zpochybním, najednou se omluví a napíše mi úplně jinou odpověď,“ zamýšlí se studentka Novotná. Tuto zkušenost potvrdil také výzkum Hopkinsovy univerzity z loňského roku, který se zabýval objektivitou umělé inteligence. AI podle něj posiluje uživatelovy vlastní názory a předsudky a nesdílí všechny informace. Neobjektivita může vést k prohloubení názorové polarizace a společenských neshod. Podle výzkumníků dokáže AI z formulace otázky odhadnout názor uživatele a odpověď mu přizpůsobit.

Ať už umělou inteligenci studenti a studentky využívají jakkoliv, na jednom se shodují – stala se běžnou součástí jejich studia. Jak by to ale vypadalo, kdyby o ni najednou přišli? „Představit si to zvládnu, zas tak dlouho od jejího spuštění to není. Ale rozhodně bych si to nepřál,“ přiznává student psychologie Hřebíček. Také student sociologie Salát se domnívá, že by si bez ní poradil. Táborský a Novotná se shodují, že by pro ně studium bez AI bylo obtížné a jen těžko si to dokážou představit. „Uvědomuju si, že bez ní bych byla často úplně nahraná. Na druhou stranu je umělá inteligence v některých případech přímo součástí výuky, takže si ani nedokážu představit, že bych ji úplně přestala používat,“ uzavírá studentka Novotná.