Kvalitní absolvent fakulty sociálních studií může leccos změnit, je přesvědčen nový proděkan

Zpočátku váhal, jestli bude studovat psychologii nebo se věnovat vrcholovému sportu. Nakonec se Martin Vaculík rozhodl pro akademickou dráhu. Na fakultě sociálních studií začátkem května vystřídal v pozici proděkana pro výzkum a doktorské studium profesora Petra Macka. V nové funkci chce přispět k tomu, aby se na fakultě dařilo kvalitní vědě.

Jak se s nástupem na pozici proděkana změnila vaše dosavadní pracovní rutina?

Nová pozice pro mě znamená větší odpovědnost a pochopitelně také více práce. Od svého nástupu mluvím s více lidmi, se kterými jsem předtím v kontaktu nebyl, což vyžaduje čas. Jsem v kontaktu s vedoucími výzkumných pracovišť, předsedy oborových rad, vedoucími kateder, s děkanem, proděkany, s lidmi z rektorátu, a to je pro mě změna. Také mi denně přichází více e-mailů, se kterými se musím popasovat.

Co vás kromě jednání a většího počtu e-mailů potkalo v prvním měsíci v nové funkci?

Spíš bych řekl, co mě v nové roli překvapilo. Diskuse nad některými věcmi trvá výrazně déle, než jsem myslel, že bude trvat. Bude to pro mě asi jedna z věcí, na které si budu muset zvyknout.

Co si myslíte o stavu vědy a výzkumu na fakultě?

Z toho, jak znám výzkum a výzkumný výkon z pohledu řadového pracovníka katedry psychologie, mám pocit, že na tom nejsme nijak špatně. Řada výzkumníků z naší fakulty publikuje v kvalitních časopisech, daří se nám získávat grantové prostředky z domácích i zahraničních zdrojů. Na fakultě máme badatele, jejichž práce jsou citované ve světě a výzkumníky, kteří usilují o získání špičkových grantů nebo je získávají. Přesto si myslím, že máme dost prostoru posouvat se směrem ke kvalitě výzkumných výstupů, jako jsou například publikace v prestižních zahraničních časopisech.

Na co je potřeba se v této oblasti v blízké době zaměřit?

Mám za sebou první diskuse s vedoucími výzkumných pracovišť a jedna z věcí, která mě zajímala, jsou témata, jež v souvislosti s výzkumem na fakultě považují za důležitá k řešení. Objevuje se mezi nimi rozdělování finančních prostředků, které na výzkum dostáváme, nebo lepší projektová podpora z oddělení výzkumu. Na tyto věci se v blízké době zaměřím.

Čeho byste chtěl jako proděkan dosáhnout?

Chci podpořit vytváření podmínek pro to, aby se na fakultě dařilo kvalitní vědě a podávali jsme kvalitní vědecký výkon. V hlavě mám tři oblasti, které s tím souvisí. První je financování výzkumu, protože bez peněz to nejde. Druhá oblast se týká personální práce, tedy toho, jak vedoucí pracují se svými lidmi, jak je podněcují a motivují k tomu, aby dělali kvalitní výzkum a podávali kvalitní vědecký výkon. Také se chci podívat na kvalitu služeb poskytovaných v části oddělení, které se věnuje výzkumu a jeho podpoře.

Máte přesné plány, jak byste chtěl spravovat doktorské studium, které je také ve vaší agendě?

Byl bych rád, abychom se všemi oborovými radami a jejich předsedy měli společný cíl, kterým je kvalita studia. Přál bych si, abychom požadavky, které mají na studenty jednotlivé obory, vzájemně přiblížili a zařadili do doktorského studia některé společné prvky. Jedním z nich je například obhajoba disertačního projektu, což je doporučení Mezinárodní vědecké rady Masarykovy univerzity. Přál bych si, aby doktorské studium bylo kvalitní a náročné. Za jednu z příležitostí k posílení kvality i náročnosti doktorského studia považuju projekt Rozvoj výzkumně zaměřených studijních programů na fakultě sociálních studií. Výstupem by měla být inovace doktorských studijních programů na politologii a sociologii a také vznik tří nových doktorských programů, a to na environmentálních studiích, mediálních studiích a žurnalistice a klinické psychologii.

Je něco konkrétního, v čem byste chtěl navázat na práci profesora Macka?

Když jsem mluvil s děkanem, jedna z prvních věcí, ve které jsem měl jasno, bylo pokračování v práci svého předchůdce. Pokud si to pamatuju přesně, profesor Macek byl nejdéle působícím proděkanem na fakultě sociálních studií. Znamená to, že hodně věcí nastavil a zařídil, v čemž bych na něj chtěl navázat. Myslím, že do dění na výzkumných pracovištích zasahoval minimálně a že autonomie výzkumných pracovišť je velká, což je věc, kterou budu respektovat. Také si myslím, že dokázal naslouchat různým stranám. Na to bych chtěl také navázat.

Kvalitní absolvent fakulty může
leccos posunout a změnit

V čem se odlišuje společenskovědní výzkum od ostatních oblastí?

Přírodní vědy mají na rozdíl od těch společenských hmatatelnější výsledky. Když vymyslíte účinnou látku pro lék, která funguje, je to jasně vidět. Také se mi zdá, že se společenským vědám příliš nedaří výsledky výzkumů prodávat. Možná nejsou dostatečně atraktivní, možná je výzkumníci prodat neumí.

Co si myslíte o názoru, že absolventi společenskovědních oborů jsou pro společnost nepodstatní?

Mně to tak nepřipadá, i když tyto hlasy chápu. Pokud ve společnosti chybí strojaři, je to asi na první pohled viditelnější problém, než když bude chybět psycholog nebo sociolog. Jsem však přesvědčený o tom, že kvalitní absolvent naší fakulty může leccos posunout a změnit, a to třeba tím, že pro řešení praktických problémů dokáže využívat moderní odborné poznatky, je schopný kriticky uvažovat nad tím, jak se věci v praxi dělají a poté postupy inovovat a zlepšovat. V mé odbornosti to například znamená, že pro výběr pracovníků budou používat metody, které umožňují měřit to, co při výběru měřit potřebujeme. V těchto ohledech si myslím, že je docela posun oproti minulosti. Soudím tak alespoň podle toho, jak znám zaměstnání některých absolventů našeho oboru, konkrétně z mé specializace psychologie práce. Někteří naši absolventi pracují například v personálních odděleních velkých firem a závádějí nové a efektivnější postupy do rozvoje pracovníků nebo do jejich výběru.

Proč jste se rozhodl pro studium psychologie?

Žádné velké rozhodování nebylo, byla to náhoda. Dlouho jsem dělal sportovní gymnastiku, takže jsem uvažoval úplně jiným směrem. Chtěl jsem dále sportovat, a tak byla logickou volbou Fakulta tělesné výchovy a sportu v Praze, ale do Prahy jsem nechtěl. Narodil jsem se ve Zlíně a žil v Brně, Praha byla moc velká, plná cizích lidí. Řešil jsem, jak se s tím vypořádám. Z mého dilematu mě vysvobodila zmiňovaná náhoda. Pár dní před termínem podávání přihlášek za mnou přišla maminka s tím, že existuje obor psychologie, který je dost zajímavý a jestli bych se nechtěl přihlásit. A tak jsem se přihlásil.

Kdy přišel pomyslný zlom a psychologie zvítězila nad sportem?

Sportovní gymnastiku jsem dělal od svých pěti let, dlouho na vrcholové úrovni. V tělocvičně jsem často trávil šest až sedm hodin denně, což člověka unaví. Přibližně ve druhém ročníku na vysoké škole jsem s aktivním vrcholovým sportem skončil a začal se věnovat jeho trénování. V tomto období zvítězila psychologie.

Fakulta je mou srdeční záležitostí

Jak hodnotíte, že obor psychologie lze studovat na fakultě sociálních studií i filozofické fakultě?

Je-li psychologie natolik atraktivní, že je o ni zájem a pokud stále bereme mezi uchazeči opravdovou špičku, říkám si, proč ne.

Co vás spojuje s fakultou sociálních studií?

K fakultě mám vřelý vztah, je to moje srdeční záležitost. V roce 1996 jsem zahájil své doktorské studium na filozofické fakultě. Mým školitelem byl právě můj předchůdce na pozici proděkana profesor Macek. V roce 1998 jsem společně s ním odešel na fakultu sociálních studií a byl jsem jedním z prvních doktorandů, které fakulta měla. Jsem rád, že jsem byl u jejího založení, a také proto k ní cítím velký závazek, což byl také jeden z důvodů, proč jsem nabídku děkana na pozici proděkana, byť po dlouhém zvažování, přijal.

Na jakou oblast psychologie se zaměřujete?

Soustředím se na psychologii práce, což se týká například toho, jak vybrat vhodné lidi tak, aby podávali kvalitní výkon na pozicích, na které jsou vybíraní, jak vést lidi k tomu, aby pracovali tak, jak mají, jak je rozvíjet, aby se jim práce dařila, nebo jak pracovní výkon měřit.

Čím se zabýváte ve vašem současném výzkumu?

Co se týká mého výzkumného týmu, zabýváme se efektivitou leadershipu, tedy tím, jak efektivně vést lidi. Zkoumáme, jaké charakteristiky a chování člověka souvisí s tím, že lidé na vedoucích pozicích podávají kvalitní výkon. Zajímá nás směr vztahu mezi pracovní spokojeností a výkonem. Je to tak, že člověk, který je v práci spokojený, podává lepší výkon než ten, který je spokojený méně? Na toto téma děláme experimenty, ve kterých ovlivňujeme spokojenost s plněným úkolem a sledujeme její vliv na výkon, který člověk v úkolu podá. Z našich výzkumů vychází, že spokojenější člověk podává lepší výkon. Tyto výsledky získané v laboratoři plánujeme ověřovat v reálném prostředí. Také nás zajímá opačný směr vztahu, jestli jsou lidé odvádějící dobrý výkon v práci spokojenější než ti, kteří dobrý výkon nepodávají.

Líbí se vám v akademickém prostředí?

Mám ho rád především kvůli spoustě šikovných lidí, kteří se v něm pohybují. Například studenti mě nenechají ani na chvíli vydechnout, kladou chytré otázky, a to mě drží ve střehu, člověk nezakrní.

Jak si vysvětlujete, že proděkan pro výzkum a doktorské studium je opět psycholog?

Záměrem děkana je, aby ve vedení fakulty byli zastoupení lidé z různých oborů. Proto se obrátil opět na náš obor.

Neuvažoval jste někdy o tom, že byste pracoval jako soukromý psycholog?

Mimo fakultní prostředí od roku 2000 podnikám. Naše firma se zabývá výběrem správných pracovníků na různé pozice, snaží se najít talentované lidi nebo rozvíjet pracovníky a zvýšit jejich efektivitu v praxi.