Na fakultě zkoumají sexualitu nebo třeba podnikatelské politické strany v Česku

Akademičtí pracovníci provádějí vědecký výzkum dlouhodobě na všech katedrách. Mimo to však na fakultě sociálních studií existují čtyři výzkumné instituty, které jsou vedle badatelské činnosti platformou pro rozvoj mladých výzkumníků, zejména studentů doktorského studia.

Výzkumná pracoviště na fakultě sociálních studií jsou velmi úzce spojená s oborově příslušnými katedrami. Mnozí výzkumníci, kteří pracují v institutech či ústavech, jsou zároveň členy oborově příslušných kateder. Jedním z největších výzkumných pracovišť fakulty je Institut výzkumu dětí, mládeže a rodiny, který řídí profesor Petr Macek. Institut vznikl v roce 2005 a působí hlavně pro obor psychologie, s přesahem výzkumů do mediálních studií, politických věd, informatiky, neurověd, pedagogiky a nově i věd o zemi a životním prostředí. 

Počet členů Mackem vedeného institutu se mění, přičemž záleží na tom, do kolika výzkumných aktivit je institut zapojený. V současnosti má více než třicet zaměstnanců, většina z nich ale nemá plné nebo dlouhodobé úvazky. „Jsem moc rád, že kolem mě vyrostla a roste nejen mnoho kvalitních výzkumníků, ale také výborných učitelů. Těší mě taky, že se náš tým rozšiřuje o kolegy a kolegyně ze zahraničí. Když vidím, že mají všichni na čem pracovat a baví je to, jsem spokojený a baví to i mě,“ popsal profesor Macek v rozhovoru pro Atrium. Podle něj je však málo příležitostí, jak výzkum dlouhodobě stabilizovat a získat dlouhodobě finanční prostředky, aby výzkumníci nebyli závislí jen na konkrétních projektech.

Stále lepší výsledky v politických vědách

Profesor Vít Hloušek vede na fakultě sociálních studií Mezinárodní politologický ústav, který se zaměřuje na výzkum v oblasti politických věd, mezinárodních vztahů a evropských studií. V současné době má ústav přes třicet výzkumníků, ne všichni z nich ale pracují v ústavu na plný úvazek. Pracoviště je podle vedoucího Hlouška úspěšné v tom, že dává dohromady i badatele, kteří mají odlišné výzkumné zaměření, a přesto mohou spolupracovat na výzkumu. „Mezinárodní politologický ústav také produkuje stabilní a postupně se lepšící výsledky,“ řekl Hloušek. Brněnští výzkumníci mají navíc podle něj kvalitní renomé, protože často přispívají do mezinárodních publikací a monografií.

Od roku 1994 vydává ústav Politologický časopis, který je nejstarším politologickým periodikem v České republice a už více než dvacet let kultivuje a rozvíjí odbornou debatu. Od roku 2014 vychází výhradně v angličtině pod názvem Czech Journal od Political Science, a vytváří tak platformu pro další prohlubování internacionalizace českých politických věd. „Těší mě a zakládám si na to, že naši pracovníci publikují pravidelně ve slušných mezinárodních časopisech, že jsou součástí mezinárodních projektů, že vystupují na odborných konferencích,“ vysvětlil Hloušek. 

Profesor Hloušek je také rád, že celá řada badatelů z ústavu pracuje na fakultě v roli vyučujících. „Je to velice dobře, protože daný výzkumník může svým studentům téměř okamžitě předkládat nové poznatky v řešené problematice,“ upřesnil. Mezinárodní politologický ústav také rozvíjí výzkum v oblasti experimentální politologie. Výzkumníci a akademici Vlastimil Havlík, Vít Hloušek a Petr Kaniok například v září nově vydali publikaci o českém euroskepticismu, kde analyzují, jak se změnila podoba českého euroskepticismu po zkušenosti s členstvím v Evropské unii po roce 2004.

Nová specializace na populační studia v sociologii

Vedoucím Ústavu populačních studií, dalšího výzkumného pracoviště na fakultě, je profesor Ladislav Rabušic. Ústav se zabývá především tématy spojenými se sociologií. „Zabýváme se například tím, proč mají lidé málo dětí, jak často mají sex nebo jaký význam má sexualita ve společnosti. Zkoumáme třeba také, proč lidé s vysokoškolským vzděláním žijí o sedm let déle než lidé se základním vzděláním,“ upřesnil Rabušic v rozhovoru pro Atrium. Dalšími tématy, kterým se ústav věnuje, je například problematika rozvodovosti a také problematika stárnutí populace.

Podle Rabušice jsou všechna zkoumaná témata fascinující. „Populační studia jsou zajímavá i pro studenty, a proto jsme na oboru sociologie založili novou specializaci studia. Zaměření na populační studia je možné pro magisterské studenty sociologie už v letošním akademickém roce,“ objasnil. Důležitou oblastí výzkumu je také sexualita, kterou aktuálně řeší například doktorka Kateřina Lišková v projektu, který se zabývá intimním životem lidí v letech 1948–1989 ve střední a východní Evropě. Zaměřuje se na analýzu sexuálních významů a praktik a jejich proměn v prostoru a v čase, díky čemuž lze zachytit proměny, k nimž dochází v moderních společnostech.

Považují nás za přední evropské pracoviště, těší Sirovátku

Institut pro veřejnou politiku a sociální práci studuje rozvoj veřejné politiky a sociální práce v kontextu současných společenských a ekonomických problémů, se zaměřením na organizační rozvoj institucí veřejné politiky a sociální práce a řízení procesů ve veřejném sektoru. Je považovaný za jedno z předních pracovišť svého druhu v Evropě, což těší i jeho vedoucího profesora Tomáše Sirovátku. „Za úspěch také považuju, že institut má respekt, který se projevuje v tom, že naše zástupce zvou na konference a letní školy a také k tomu, aby se podíleli na psaní odborných publikací na závažná výzkumná témata,“ uvedl.

Institut je jedním z menších pracovišť na fakultě, protože v něm pracuje a bádá třináct lidí, kteří mají malé úvazky. Jeho výzkumníci se v současné době zabývají projekty na mezinárodní úrovni zaměřenými na otázku nezaměstnanosti mládeže a také způsoby, jakými lze tento problém řešit. „Dále také řešíme projekty v oblasti péče a služeb pro seniory nebo například rané vzdělávání a péči o děti,“ objasnil Sirovátka. Institut v České republice spolupracuje například s ministerstvy, zejména s Ministerstvem práce a sociálních věcí, ale také s magistráty měst nebo krajskými radami. „Naši pracovníci jsou součástí různých komisí nebo se podílí na přípravě materiálů řešících plánování. Je dobře, že i v praktické sféře je vidět stopa pracoviště,“ popsal Sirovátka. 

Institut také úzce spolupracuje s předními evropskými výzkumnými pracovišti na výzkumných projektech podporovaných Evropskou komisí. V současné době v institutu analyzují například Postoje k sociálnímu státu po ekonomické krizi a jejich vývoj, zejména se zřetelem na postkomunistické země a na období v době krize a po ní.