Do Brna díky unikátní spolupráci katedry sociologie a katedry divadelních studií přijel přednášet světově uznávaný antropolog Thomas Hylland Eriksen.
Přednášet o etnicitě a globalizaci přijel v půli března do jihomoravské metropole na pozvání akademických kolegů z Masarykovy univerzity norský profesor sociální antropologie Thomas Hylland Eriksen. Pro akademické publikum i veřejnost si připravil přednášku s titulem Přehřáté identity: Ideologické frikce ve světě 2019 (Overheated identities: Ideological frictions in the Word of 2019). Téměř dvě stovky lidí se kvůli němu sešly v Univerzitním kině Scala, v hledišti byli zastoupení studenti a vyučující napříč různými obory i zájemci z řad veřejnosti.
Návštěva byla propojená s událostí Týdnů norské literatury, zároveň ale zapadá do osnovy kurzu Nationalism – A Rephrased Problem, který je výsledkem unikátního mezioborového propojení katedry sociologie Fakulty sociálních studií a katedry divadelních studií Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. „Kurz se zabývá osobností Thomase Hyllanda Eriksena. Součástí je četba antropologovy učebnice, divadelníci pak čtou především části spojené s performancí – tedy rituály, nacionalismem a poutěmi. Dvě naše absolventky norštiny také Eriksenovy knihy překládají do češtiny,“ vysvětlila dlouhodobý zájem o antropologovu návštěvu odborná asistentka oboru sociologie Irena Kašparová.
V českém překladu vyšlo norskému vědci dosud šest knižních titulů. „S tím, jak mé knihy vypadají v české verzi a v češtině, jsem spokojený. Jedna je dokonce vytištěná na recyklovaném papíře, což mi udělalo opravdu radost. Všiml jsem si toho hned, jak se mi dostala do ruky,“ tvrdí profesor Eriksen při podepisování výtisků pro knihovnu FSS.
Do Brna přijel Eriksen poprvé, na pódiu vtipkoval a z míry ho nevyvedlo ani vyzvánění telefonu hned na začátku. Zvonil totiž jeho vlastní. V první třetině přednášky se snažil hlavně vysvětlit, čím se sociální antropologie zabývá, k čemu jsou antropologové užiteční. Eriksen se ve svém výzkumu dotýká mnoha témat, výrazně se zabývá etnicitou, nacionalismem a globalizací. Etnicita, hodnoty a normy různých kultur, je jedním z hlavních témat sociální antropologie už od konce šedesátých let a dodnes zůstává středobodem mnoha výzkumů. Podle norského antropologa kultura a kulturní identita není daná, není osudová, my samotní jsme produktem toho, kým chceme být. S těmito tématy pracují i studenti předmětu Nationalism. Téma kurzu nebylo podle Kašparové zvoleno náhodně. „Zvolili jsme takové téma, které bude vyhovovat zájmu všech tří stran, tedy mému, profesora Eriksena i kolegů z divadelní vědy,“ popsala postup při plánování kurzu Kašparová.
Díky dlouhodobému terénnímu výzkumu a perspektivě založené na prožitcích běžných lidí získává antropologie možnost přinášet bezprostřední poznatky o sociálním životě přímo z každodenního setkávání lidí, kde se fenomén etnicity nejčastěji rodí. Podle Eriksena jsme se v posledních letech stali svědky procesu, kdy politici ve svých předvolebních kampaních staví mezi voliči bariéry.
Jako názorné příklady zmínil Eriksen Brexit, snahu Velké Británie o vystoupení z Evropské unie, kdy se občané rozdělili na ty, kteří chtějí v Evropské unii zůstat a ty, kteří nikoli. Dále Donalda Trumpa, který rozděluje společnost na své příznivce a odpůrce nebo prezidenta Jaira Bolsanara v Brazílii, který vzbuzuje v lidech rozpor, zda těžit či netěžit dřevo v amazonském pralese. Podle Eriksena využívají politici lidských emocí, jako je strach a nejistota. „Říkají, ať si dáme pozor, že se něco zlého stane,“ tvrdí Eriksen.
Podle antropologa jsou lidé dnes neustále v pohybu. Svět kolem nich se neuvěřitelně rychle mění a neustálými změnami se společnost přehřívá. Pojem Over Heating (přehřátí) používá Eriksen jako metaforu, kterou si vypůjčil z přírodních věd. „Nejde tolik o teplotu, jako o rychlost. Známe to z fyziky – když o sebe budeme rychle třít dlaně, zahřejí se. Rychlostí změn se přehřívá společnost. Doslova se otočíte a nic kolem vás není stejné," míní Eriksen. Dodává, že změna je s námi pořád, vždycky byla, proto o nějakých společnostech mluvíme jako o tradičních. „Chybí nám termostat, nějaká globální instituce, která by nás upozornila, že máme jako lidstvo trochu zpomalit,“ tvrdí Eriksen.
Některé příklady a výroky norského antropologa vyvolaly vlnu otázek v následné diskuzi. „Myslím si, že přednáška byla v podání Eriksena přístupná pro každého. Odnesla jsem si z ní své, stejně jako kamarádka, která studuje psychologii a k antropologii má daleko. Jestliže i já s pozorností králíka jsem si něco odnesla, je to pozitivní hodnocení samo o sobě,“ uvedla studentka sociologie Tereza Zapletalová.
Norský antropolog měl na své návštěvě v Česku nabitý program. Kromě přednášky v Univerzitním kině Scala mluvil i na půdě filozofické fakulty nebo v Otevřené zahradě Nadace Partnerství. „Když nám profesor Eriksen potvrdil svou návštěvu, chtěli jsme příležitosti dostatečně využít. Proto jsme od začátku plánovali různorodý program zaměřený na akademické i neakademické publikum,“ vysvětlila Karolína Stehlíková z filozofické fakulty. Eriksena vždy považovala za příklad humanitního vědce, který dokáže závěry svého bádání populární formou přetlumočit všem. „V tomto duchu napsal své knihy Tyranie okamžiku, Syndrom velkého vlka a Odpady. Eriksen je tím, komu se v Norsku říká samfunsdebatant, tedy člověk, který se účastní společenské debaty. Norové berou sociology obecně mnohem vážněji než my. V Česku k těmto vědním oborům nemáme takovou důvěru,“ dodala Stehlíková.
Mezifakultní rozměr si pochvalují i studenti. „Předmět mě zatím moc baví, v porovnání s jinými předměty je více interaktivní a o probíraných tématech tak přemýšlím tvořivě a kriticky. Často v druhé půli hodiny vytváříme ve skupinkách vlastní projekty. Naposledy jsme například vymysleli způsoby, kterými bychom přesvědčili co nejvíce lidi, aby se přidali k námi vymyšlenému národu. Jak funguje teorie nacionalismu jsme si díky tomu vyzkoušeli v praxi,“ popsal Hynek Šimon, student sociální antropologie a mediálních studií a žurnalistiky.
Eriksen ve svých knihách systematicky mapuje nežádoucí jevy, které jsou přímo spojené s modernitou nebo ji doprovázejí. V poslední přeložené knize o odpadech upozorňuje, jak pěkné a naivní je myslet si, že když něco vyhodíme, prostě to zmizí. Skutečnost je taková, že odpad je vše, co zbývá, co nikdo nechce a jeho množství roste každým dnem, což se týká celé planety. Mezi českými čtenáři je jeho nejznámější knihou Syndrom velkého vlka, ve které se Eriksen věnuje blahobytu a hledání štěstí v západní společnosti na příkladu Norska. Neméně populární je Tyranie okamžiku: rychlý a pomalý čas v informačním věku.
Knihy
Odpady: Odpad ve světě nechtěných vedlejších účinků (2015)
Etnicita a nacionalismus: antropologické perspektivy (2012)
Syndrom velkého vlka: Hledání štěstí ve společnosti nadbytku (2010)
Sociální a kulturní antropologie: příbuzenství, národnostní příslušnost, rituál (2008)
Antropologie multikulturních společností: rozumět identitě (2007)
Tyranie okamžiku: rychlý a pomalý čas v informačním věku (2005, 2009, 2018)
Medailon
Thomas Hylland Eriksen se narodil 6. února 1962 v Oslu. Známý norský antropolog, spisovatel a publicista působí jako profesor sociální antropologie na Univerzitě v Oslu. Mezi hlavní okruhy jeho zájmu patří například etnicita, nacionalismus a globalizace. Profesorem se stal ve svých 33 letech. Své terénní výzkumy uskutečňoval v Norsku, na Trinidadu, Mauriciu nebo Austrálii a dalších místech.
V letech 2015 až 2016 byl prezidentem Evropské asociace sociálních antropologů, je dále členem Norské akademie věd a externím členem vědecké Společnosti Maxe Plancka v Německu. V roce 2011 Eriksen získal stipendium od Evropské rady pro výzkum na projekt Overheating, ve kterém řídil výzkum tří hlavních krizí globalizace. Zaměřil se na ekonomiky a financí, životního prostředí a klimatu, identity a kultury, projekt uskutečnil v letech 2012 až 2017. V roce 2017 obdržel za výzkum Cenu University of Oslo Research Prize. Je také čestným doktorem Stockholmské univerzity.
Řekli o něm
„S Eriksenem jsem se poprvé setkala v devadesátých letech ještě jako studentka na univerzitě v Edinburgu, kam byl pozván jako hostující přednášející v rámci Skandinávských studií. Už tehdy mě zaujal svojí energičností při přednáškách, které měly neuvěřitelné tempo. Mluvil rychle, myšlenka střídala myšlenku, příklad za příkladem se vrstvil, přesto se dokázal vždy vrátit k původnímu tématu. Velmi jsem jako studující oceňovala, že mluvil srozumitelným jazykem, jakoby ze života. Na běžných příkladech každodennosti dokázal zachytit a popsat vědu. Tato schopnost popularizace vědy Thomasi Hylland Eriksenovi zůstala dodnes. Dělá tím antropologii nesmírnou službu.“
Irena Kašparová, antropoložka
„Mé první setkání s Eriksenem se odehrálo na konferenci v Oslu roku 2009, na kterou jsem byla pozvaná jako tlumočnice. Když jsem zjistila, že tlumočím Eriksena, vybavila se mi jeho kniha Tyranie okamžiku, která už tehdy byla přeložená do češtiny, já jsem ji recenzovala a moc se mi líbila. Pro mě byl vždy příkladem humanitního vědce, který umí závěry svého bádání populární formou tlumočit i neakademické veřejnosti. Přínos vidím především v jeho optimismu. Eriksen lidi nestraší budoucností, jen díky svému detailnímu pozorování lidského chování propojenému s analýzou statistických dat dokáže současnost trefně popsat a upozornit lidi na to, jak mohou svou budoucnost ovlivnit, aby byla lepší. Zajímalo by mě, jak vnímá norský nacionalismus. Norský nacionalismus je totiž specifický, pozitivně přijímaný a obecně sdílený. Zvenku někdy zcela nepochopený. Nor je vlastenec v obrozeneckém duchu a klidně do této představy dnes zahrnuje sta tisíce přistěhovalců, kteří Norsko postupně zaplnili. Nám se středoevropskou zkušeností to může připadat naivní, ale za současného stavu světa je to spíše obdivuhodné.“
Karolína Stehlíková, překladatelka
„Možnosti účastnit se přednášky a debaty s profesorem Eriksenem si vážím. Je skvělé, když máme jako studenti možnost diskutovat s opravdovými odborníky a zároveň vidět, že nás berou vážně, jako své kolegy. Přednáška profesora Eriksena pro mě byla v inspirativní v mnoha směrech, některé poznatky z ní si s sebou určitě ponesu do dalšího života. Hlavním zjištěním pro mě bylo, ze různé kultury vedle sebe mohou žít, jinakost tomu není překážkou. Zjištění, proč je to v praxi problematické, má mnoho rovin, které je potřeba rozebrat. Až pak si uvědomíme, že problém nespočívá v odlišnostech, ale spíš v nepřehlednosti společnosti. S tou je třeba se vypořádat, pokud vedle sebe máme žít v míru a toleranci.“
Hynek Šimon, student Fakulty sociálních studií
Natálie Terčová se zasloužila o českou stopu v mezinárodní osvětové iniciativě o správě internetu. Jaká byla komunikace s Organizací spojených národů, co v iniciativě právě připravují a čím se sama na internetu řídí?
Pohľad na Izrael a Palestínu očami odborníka s dlhoročnými skúsenosťami na Blízkom východe Mareka Čejky. Prečo Hamas zaútočil na Izrael a aký historický kontext ich obklopuje? Čo hovorí o vedení Izraelu a možných dôsledkoch pre obyvateľov regiónu?
