Dominiku Sladkou baví pracovat s čísly i statistika, což se promítlo i na její bakalářské práci, za kterou získala cenu Edvarda Beneše.
Chtěla dělat žurnalistiku a sociologie pro ni byla pouze doplňujícím oborem. Dnes se ale studentka Dominika Sladká věnuje na fakultě sociálních studií sociologickému výzkumu, studuje sociologii na navazujícím magisterském programu a za svou bakalářskou práci na této katedře dostala letos v říjnu Cenu Edvarda Beneše. Netají se tím, že by v budoucnosti ráda pokračovala na doktorském studiu a výzkumu se chce věnovat i ve svém profesním životě.
Ve své bakalářské práci se Dominika Sladká zabývala tématem vícegeneračního soužití a jeho vlivem na prospěch dětí ve škole. „Zajímaly mě rozvody, sňatky a všechno okolo toho. Nakonec jsem se zeptala svého vedoucího práce, profesora Martina Kreidla na nějaké nápady a z nich jsem si vybrala tohle téma,“ vzpomíná Sladká.
Studentčiny hypotézy se ve výzkumu potvrdily, a tak konstatovala, že ji ve zkoumání tohoto tématu vlastně nic nepřekvapilo. Nezasvěceného čtenáře však výsledky zaskočit mohou. Sladká v práci mimo jiné objasňuje, že ve vyspělých zemích je vícegenerační sdílení domácností propojeno s horšími studijními výsledky u vnoučat. Důvodem je podle autorky většinou socioekonomický status rodin. „Dětem v těchto rodinách se dostávalo méně pozornosti. Je to třeba tím, že prarodiče jsou nemocní a rodiče se o ně musí starat. Na děti pak nemají tolik času. Nebo jsou to pak mladé rodiny, které nemají tolik peněz, a proto musí žít u rodičů i se svými dětmi,“ vysvětluje Sladká. Zároveň upozorňuje na to, že v rozvojových zemích je trend opačný. Vícegenerační soužití je tam běžnější, není způsobené nevyžádanými příčinami, prarodiče jsou většinou ještě čilí a pomáhají s výchovou dětí, což má kladný vliv na jejich studijní výsledky.
Na psaní bakalářské práce si Sladká vyhradila celý semestr, což považuje za správný krok vedoucí ke kvalitnímu textu. Psaním se nestresovala, termíny stíhala s předstihem a výzkumnou část práce si vyloženě užila. „Bavila mě hlavně analýza, protože mě obecně baví statistika, která byla při mé analýze nezbytná,“ tvrdí.
Protože je jí statistika blízká, vybrala si pro svou práci kvantitativní výzkum, ze kterého mají mnozí studenti sociálních studií obavy. „Mě se líp pracuje s čísly a když mám přesně daný postup, než abych něco kreativně vymýšlela a přemýšlela nad tím, co chtěl člověk říct,“ vysvětluje.
Práce Dominiky Sladké s názvem Koresidence s prarodiči a její vliv na prospěch dětí podle vedoucího i oponentky přesahuje požadavky kladené na bakalářskou práci. „Mám upřímnou radost, že na fakultě jsou už na bakalářském stupni studující, kteří, stejně jako kolegyně Sladká, dokáží precizně a kultivovaně připravit, zanalyzovat a představit své výsledky,“ konstatuje v posudku oponentka práce Lucie Vidovićová. S chválou nešetřil ani vedoucí práce Martin Kreidl, autorce v posudku doporučil text publikovat v odborném tisku.
Nejvyšší známka u obhajoby Sladké nestačila. „Jsem perfekcionalistka. Snažím se vylepšit cokoli, v čem vidím, že by mohl být problém,“ svěřuje se studentka. Dokazuje to dodatkem, že na základě doporučení v posudku udělala celou analýzu znova s menšími změnami. Teprve poupravený text nabídla k publikaci v odborném časopisu, jehož název si zatím chce nechat pro sebe.
Výzvy k účasti v soutěži o Cenu Edvarda Beneše si Sladká všimla na facebookových stránkách katedry sociologie. Pro přihlášení stačilo vyplnit přihlášku a včas ji odeslat i s posudkem od vedoucího práce. „Rozhodla jsem se, že to zkusím a vyšlo to,“ usmívá se oceněná studentka.
Do soutěže o Cenu Edvarda Beneše se mohou každoročně přihlásit studenti, jejichž bakalářské či diplomové práce spadají buď pod obor Sociologie, nebo Historie 20. století. „V podmínkách pro účast v soutěži byly i tematické okruhy, které preferují, ale nebylo to striktně dané, takže i když jsem byla mimo ně, mohla jsem se přihlásit,“ vysvětlila Sladká.
Cenu vyhlašuje každoročně Sezimovo Ústí s cílem motivovat studenty vysokých škol k výzkumu a odborné práci. Mezi výherce město tentokrát rozdělilo celkem 42 tisíc korun.
V obou kategoriích porota posuzovala jedenáct nominovaných prací. „Vzhledem k tomu, že v letošním ročníku byly podle odborné komise práce velmi kvalitní, byla kromě 1. 2. a 3. místa udělená v obou kategoriích ještě dvě čestná uznání,“ konstatovala za Městský úřad Sezimova Ústí Vendula Černohorská.
Právě čestné uznání si odnesla spolu s peněžní odměnou i Dominika Sladká. „Výsledky sice nemají nějaký výraznější společenský přesah, autorka však prokazuje velký talent pro vědeckou práci a dosažené výsledky skýtají dobrou šanci na publikaci v odborném tisku,“ posoudila její práci odborná komise soutěže.
Autorka si ocenění velmi váží a souhlasí s tím, že vyznamenání je motivující. „Jsem ráda, že někdo ocenil to, co jsem dělala, protože jsem na tom pracovala dlouho. Je motivující, že třeba i u diplomky se mi může povést něco podobného,“ věří držitelka ocenění. Dřív, než se do diplomové práce pustí, vyrazí Sladká ještě na Erasmus do Budapešti na Eötvös Loránd University, kde si od vědecké práce aspoň jeden semestr trochu odpočine, i když i v Maďarsku má v plánu zapsat se do kurzů zaměřených na kvantitativní výzkum.
Medailon
Dominiku Sladkou, rodačku z Dolního Benešova, byste na studentské párty nejspíš nepotkali. „Jsem spíš samotářka. Než abych šla mezi lidi, radši jsem sama a čtu,“ říká o sobě tmavovláska.
Čte vše, od beletrie po odbornou literaturu. Tato záliba se jí při studiu sociologie vyplatila. „Taky se dívám skoro na všechny seriály a dělala jsem jógu,“ pokračuje ve výčtu svých zálib dvaadvacetiletá studentka.
Moc volného času jí ale v současnosti nezbývá. V září nastoupila do magisterského programu v oboru sociologie a uznává, že studium je pro ni náročné. „Mám teď zapsané tři předměty, ale zaberou spoustu práce. Každý je za deset kreditů a například kvantitativní výzkum je podle vyučujícího nejtěžším předmětem na katedře,“ vysvětluje. Dodává, že týdně přípravou na tento předmět stráví klidně 20 hodin práce. Nejlépe se jí studuje odpoledne, protože ráno se dlouho probouzí a v noci raději spí. Když má čas, přivydělává si výzkumem na katedře sociologie.
Cena Edvarda Beneše
Soutěž o Cenu Edvarda Beneše vyhlásilo Sezimovo Ústí letos už po třiadvacáté. Cílem je motivovat studenty k výzkumu a odborné činnosti. Do soutěže se mohou přihlásit autoři bakalářských a magisterských prací, které spadají pod obor Historie 20. století nebo Sociologie. Ocenění autoři dostanou kromě diplomu i peněžní odměnu.
V kategorii Sociologie se letos utkalo jedenáct prací, zvítězila Zuzana Ehrlichová z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Dominika Sladká, která získala čestné uznání v oblasti sociologie, byla jedinou oceněnou účastnicí z Masarykovy univerzity v Brně. „Umístění studentky je úspěchem nejen jí samotné, ale odráží také kvalitu její školy,“ napsal v dopise fakultě sociálních studií starosta města Sezimovo Ústí Martin Doležal.
„S Dominikou jsme se staly kamarádkami na začátku prvního semestru bakalářského studia, ihned poté, co jsme objevily naši společnou lásku ke špagetám a kvalitním memes. Svou roli sehrálo i to, že jsme měly stejný dvouobor. Domči si nesmírně vážím, nejen jako kamarádky, na kterou je vždy spolehnutí, ale také jako intelektuální partnerky. V době bakalářského studia jsme spolu pracovaly na většině projektů, protože se skvěle doplňujeme. Ve chvíli, kdy jsme pak v druhém ročníku začaly každá pracovat na svém výzkumu, staly jsme se navzájem oporou i rádci. Jedna druhou inspirujeme, navzájem se motivujeme k práci, účasti na konferencích a „popostrkujeme se“ dále. Za přátelství s Domčou a ji samotnou jsem velmi vděčná, protože tak chytrého, zábavného a milého člověka jsem ještě nepotkala!“
Michaela Lebedíková, kamarádka
„Dominika je výjimečná socioložka a výzkumnice, která už brzy po příchodu na Masarykovu univerzitu překonala všechna měřítka, kterými obvykle studující poměřujeme. Ideálně se u ní propojují vlastnosti vedoucí k úspěchu - talent, pracovitost, spolehlivost a samostatnost. Odborná zručnost se u ní vzácně kombinuje s myšlenkovou kreativitou. Který pedagog by nechtěl mít takovou žákyni, který výzkumník by nechtěl mít takovou kolegyni! Je to privilegium, za které jsem jako učitel neskonale vděčný: potvrzuje, že naše pedagogická práce má smysl, a nedává nám klesat na duchu. Pevně věřím, že Dominika má před sebou skvělou budoucnost, obzvlášť pokud bude i nadále svůj intelektuální i kariérní vývoj rámovat mezinárodními aspiracemi.“
Martin Kreidl, vedoucí oceněné práce
„Při psaní její bakalářské práce jsem prožil s Dominikou chvíle, kdy všechno šlo lehce, stejně tak jako chvíle, kdy to bylo náročné. Poté, co mi řekla, že práci obhájila a navíc se skvělým hodnocením, byl jsem velmi šťastný. Když mě nedávno požádala, abych s ní jel na udílení Ceny Edvarda Beneše, byla to pro mě velká pocta. Dominika si cenu svou poctivou prací zasloužila. Jsem na ni hrdý a doufám, že si stejně dobře povede i při psaní diplomové práce a výlet do Sezimova Ústí si zopakujeme.“
Tomáš Perdoch, přítel
Natálie Terčová se zasloužila o českou stopu v mezinárodní osvětové iniciativě o správě internetu. Jaká byla komunikace s Organizací spojených národů, co v iniciativě právě připravují a čím se sama na internetu řídí?
Pohľad na Izrael a Palestínu očami odborníka s dlhoročnými skúsenosťami na Blízkom východe Mareka Čejky. Prečo Hamas zaútočil na Izrael a aký historický kontext ich obklopuje? Čo hovorí o vedení Izraelu a možných dôsledkoch pre obyvateľov regiónu?
