Univerzitní grant pomůže studentovi zkoumat psychologické operace na Twitteru

Už od začátku studia na fakultě sociálních studií se Robin Burda zajímal o blízkovýchodní země. Proto bylo jasné, jaké téma si vybere ke zpracování své bakalářské práce. V té se magisterský student bezpečnostních a strategických studií věnoval psychologickým operacím na Blízkém východě. Za svou práci dokonce získal cenu Inocence Arnošta Bláhy. V současné době výzkum z bakalářského studia rozšiřuje ve své diplomové práci. V jeho uskutečnění ho podpořila Masarykova univerzita grantem na vynikající diplomové práce.

22. 3. 2021 Tereza Čunátová


Ve své bakalářské práci se Burda věnoval propagaci na Twitteru. Foto: archiv Robina Burdy
Grant Masarykovy univerzity na diplomovou práci jste získal jako jediný student fakulty sociálních studií. Na co peníze použijete?

Chci se do hloubky věnovat Twitteru a psychologickým operacím, to jsou takové, ve kterých se předávají informace s cílem ovlivnit vybrané publikum. Potřebuju peníze na zaplacení literatury, možnosti stahovat historické tweety a využívání virtuálního počítače pro stahování dat v reálném čase. Psychologické operace se totiž vyvíjí dost překotně a spousta nových publikací není volně dostupná.

Jaké podmínky jste musel pro zisk grantu splnit?

O grantu jsem se dozvěděl na poslední chvíli a vzhledem k tomu, že jsem finanční příspěvek potřeboval, zkusil jsem o něj zažádat. Podpořil mě v tom i vedoucí mé diplomové práce doktor Josef Kraus. Grant jsem získal na základě deklarovaných výsledků práce a očekávaného přínosu. Obvykle se vztahuje na období jednoho roku. Já ale magisterské studium končím tento semestr, takže bych měl diplomovou práci dokončit už za tři měsíce. Jednou z podmínek také bylo, že má bakalářská práce musela být hodnocená známkou A, což jsem splňoval.

Ve své bakalářské práci se věnujete propagandě syrských nestátních ozbrojených aktérů na Twitteru. Jak vás tohle téma napadlo? 

Dlouhodobě se zajímám o Blízký východ, takže mi hned od začátku bylo jasné, jakou oblast budu zkoumat. V době studia mě začaly zajímat psychologické operace a propaganda, o té se navíc v posledních letech hodně mluví a je to zajímavá oblast ke zkoumání.

Na co přesně jste se v bakalářské práci zaměřil?

Zkoumal jsem funkční twitterové účty, jejichž uživatelé propagovali postoje odrážející se v syrské občanské válce – postoje provládní, protivládních rebelů a postoje Ruska a Ameriky, které tam mají své mocenské zájmy, v neposlední řadě mě zajímaly i zájmy Kurdů. Všechny účty byly v angličtině, s propagandou cílenou na Západ, protože do Sýrie odcestovaly stovky až tisíce lidí ze Západu, které chtěly bojovat na různých stranách a u různých skupin.

O jaké účty se jednalo?

Nakonec jsem identifikoval čtyři – Svobodnou syrskou armáda, kurdské milice, ISIS hunters a Ahrar al-Sham. Analyzoval jsem především jejich způsob komunikace a dosah propagandy, a nakonec z toho vzešlo docela intuitivní zjištění. Velkou roli hrála schopnost aktérů komunikovat jazykem svého publika. Totiž čím lépe uživatelé jazyk své cílové skupiny ovládali, tím větší měli dosah.

Proč jste si vybral právě výše zmíněné čtyři účty?

Kurdské milice jsou pro mě osobně nejzajímavější. Dobře zvládají vlastní propagandu, která dle mého názoru cílí především na neutrální publikum. Média je navíc zobrazují jako hrdé bojovníky proti Islámskému státu. Svobodná syrská armáda je spíš zaštiťující organizace, ale také dost důležitá. Vnímám u nich americký diskurz, ačkoli nejsou typickou proamerickou skupinou. Byli ale podporovaní CIA. Ahrar al-Sham jsem vybral hlavně kvůli tomu, že neměli uzavřený účet. U takto silných teroristických skupin to není obvyklé, protože na sociálních sítích kvůli obsahu dlouho nevydrží. Účet Ahrah al-Sham ale Twitter nesmazal. Rozhodnutí zahrnout do výzkumu proruského nestátního ozbrojeného aktéra ISIS hunters možná bylo kontroverzní, protože je to opravdu malá skupina, která navíc operuje spíš jako součást vládních sil než jako plně samostatný nestátní ozbrojený aktér. Nakonec se ale ukázali jako nejdůležitější a nejzajímavější skupina. Navzdory tomu, že je to miniaturní twitterový účet jednoho oddílu, propaganda se jim dařila. Měli ji dost propracovanou.

Jak se tedy jejich komunikace lišila?

Pro ISIS hunters nebylo vůbec těžké získat spoustu retweetů a lajků, protože na účtu měli velké procento aktivních sledujících, což podle mě není úplně obvyklé. Spousta sledujících příspěvky jen pasivně sleduje a nereaguje na ně, což často dělám i já. Jejich propaganda byla ale nejcílenější a dost jasně proruská. Měli tedy poměrně velký dosah, ale jen deset tisíc sledujících. Kurdy zase sledovalo sedmkrát více lidí, takže nebylo překvapením, že počet interakcí s jejich příspěvky byl poměrně vysoký. Do jisté míry je to dané tím, že ze všech aktérů, s kterými jsem pracoval, jsou asi nejméně kontroverzní. V médiích se o nich často mluví a v minulosti je podporovala Amerika. Kombinace těchto faktorů jim přihrála spoustu sledujících a poměrně velký dosah.

Odhalil jste nějaké komunikační vzorce?

Ve výzkumu jsem kombinoval kvantitativní a kvalitativní metodu. Pro mou práci to byla ideální volba. Při množství příspěvků přidávaných na Twitteru je totiž komunikační vzorce nejdříve nutné podložit předchozí kvalitativní analýzou prostředí i aktérů. Sémantická analýza velkého množství tweetů například ukázala, že některé skupiny nemají příliš negativně či pozitivně vyhraněnou komunikaci, zatímco u jiných jsou to právě ty extrémně pozitivní nebo negativní příspěvky, na které publikum nejlépe reaguje.

Co si lze představit pod těmi extrémně pozitivními příspěvky?

Neposuzuje to člověk, je to na konkrétním algoritmu. Představit si pod tím ale můžeme věty typu: „Podařilo se nám osvobodit město xy, místní jsou konečně v bezpečí.“ Můžou to být také slova týkající se přátelství a dobrých vztahů.

Propaganda je ve společnosti poměrně kontroverzní téma. Jak ji vnímáte vy? 

Propaganda nemusí být nutně vnímaná s negativní konotací. Dneska je to velmi zprofanované slovo, setkáváme se s ním prakticky všude. Většinou se používá spíš jako pejorativní označení tvrzení, které se nám nelíbí, což vede k tomu, že pojem už dávno neznamená to, co znamenat měl. Propaganda může být také pozitivní nástroj, který by měly využívat i západní země. V dnešní době ji už nemůžeme zcela odříznout. Nacházíme se v éře internetu a boj proti nepřátelské propagandě by měl být trochu proaktivnější.

Jak konkrétně by ji podle vás měly západní země v souladu se svými hodnotami využívat?

Propagandu spousta lidí vnímá velmi negativně, což vede k určité averzi k jejímu širšímu využití především liberálními demokraciemi. Propaganda ale nemusí nutně označovat jen lži a klamy. Když bych měl porovnat propagandu Ruska a států NATO, je zcela evidentní, že své zájmy lépe hájí Rusové, což uznávají i vysoce postavení představitelé armád západních zemí. Musíme si nalít čistého vína. Morální zásady k získání srdcí a myslí lidí nestačí, a to ani ve vlastních řadách. Je potřeba začít pracovat na lepší propagandě našich zájmů a hodnot, doma i v zahraničí.

Proč jste se rozhodl zkoumat propagandu právě na Twitteru?

Za mým rozhodnutím zkoumat propagandu zrovna na této sociální sítí stály především pragmatické důvody. Je to médium, které se dá nejlépe zkoumat. Získat informace z Twitteru je totiž poměrně snadné. Stahování dat z Facebooku, Youtube nebo Telegramu už tak jednoduché není. Twitter je zároveň médium Západu a rychlých zpráv. Významným způsobem tak poskytuje prostor pro propagandu a sdílení surových, nezpracovaných informací. To nahrává využití propagandy. Najdete tam často velmi zajímavé informace přímo z fronty nebo místa útoku.

Jakou roli hraje Twitter v ozbrojených konfliktech?

To, že pomocí Twitteru mohou aktéři sdělovat informace přímo z míst konfliktu neznamená, že musí být stoprocentně pravdivé. V této fázi nastupuje propaganda, která nahrává rychlému šíření nepravdivých informací. Když někdo používá a trenduje hashtag, pro ostatní je velice jednoduché vložit ho do svého příspěvku, svézt se na vlně popularity a rozšířit i jinak těžko šiřitelnou myšlenku. Využívání Twitteru přímo k operacím, k předávání nějakých informací z operací, mi také připadá hodně zajímavé. Možnosti jsou nepřeberné, určitě ještě nebylo využito všechno. Twitter se podle mě může ukázat ještě v daleko lepším i daleko horším světle. 

Jak to myslíte?

Hashtagy, retweety a omezená délka zpráv nahrává jejich rychlému a těžko regulovatelnému šíření. Sympatizanti i členové teroristických skupin toho v dnešní době využívají. Twitter může sloužit jako platforma k radikalizaci a šíření nenávisti. Fantazii se ovšem meze nekladou. Největší obavy mám především z možných využití Twitteru, o kterých právě ještě nevíme.

Práci jste napsal v angličtině. Chtěl jste ji tak dostat mezi širší okruh lidí?

Jelikož Sýrie pro Čechy není zas až tak strategicky důležitá, bylo jasné, že cílové publikum není v Česku. Psát bakalářskou práci v angličtině je možná paradoxně jednodušší, zejména kvůli zdrojům, protože odpadne nutnost mezikroků. Mně se navíc v angličtině píše lépe než v češtině.

Za svou bakalářskou práci jste získal Cenu Inocence Arnošta Bláhy. Potěšilo vás to?

To je docela vtipný příběh, protože jsem vůbec nevěděl, že taková cena existuje. Když mi přišel e-mail, že jsem ji vyhrál, byl to docela šok. Kvůli pandemii se bohužel neuskutečnila tradiční konference. Pro mě to ale stejně znamenalo především ocenění mé snahy a obrovské množství práce, kterou jsem bakalářce věnoval.

Robin Burda se narodil v Brandýsu nad Labem, ale většinu života strávil na Vysočině. Na fakultě sociálních studií získal bakalářský titul z kombinace oborů politologie a bezpečnostní a strategická studia (BSS). Na magisterském stupni se rozhodl pokračovat ve druhém zmíněném oboru. „Můj pradědeček generálmajor Emil Strankmüller byl za druhé světové války členem rozvědky a Moravcovy jedenáctky. Doma jsme si o tom často povídali, asi to mě motivovalo právě ke studiu BSS,“ vysvětluje Burda.

Volný čas tráví u koní, sportováním, četbou a hrou na kytaru. Při studiu zároveň pracuje v Centru sdílených služeb firmy KBC v Brně. Po získání magisterského titulu chce pokračovat v BSS i v doktorském studiu.

Mezi Burdovy volnočasové aktivity patří jízda na koních. Foto: archiv Robina Burdy

Podpora vynikajících diplomových prací

Granty na podporu vynikajících studentských prací Masarykova univerzita uděluje studentům magisterských studijních programů na výzkum související s jejich diplomovou prací. Návrh může podat pouze student, jehož bakalářská práce byla hodnocená závěrečnou známkou A, byla-li součástí předchozího úspěšně ukončeného studia. Pokud nebyla bakalářská práce součástí předchozího úspěšně ukončeného studia, návrh může podat student patřící mezi 15 procent nejlepších studentů programu podle dosaženého studijního průměru. Finanční podpora na jeden projekt činí maximálně 60 tisíc korun. Letos Masarykova univerzita podpořila celkem 31 projektů částkou jeden milion korun.

Ocenění Inocence Arnošta Bláhy

Inocenc Arnošt Bláha je považovaný za zakladatele brněnské sociologie a jednoho z klasiků tohoto oboru v Česku. Založil první sociologický časopis Sociologická revue a v roce 1945, při svém působení na Masarykově univerzitě, podal návrh na zřízení její sociální fakulty. V roce 1947 byla opravdu zřízená Vysoká škola sociální v Brně, záhy však byla zrušená. Komunistický převrat v únoru 1948 znamenal také konec Bláhovy profesní dráhy.

Stipendium, které nese jeho jméno, uděluje fakulta sociálních studií každoročně za mimořádné bakalářské práce, které nominují vedoucí kateder za jednotlivé studijní programy.

Řekli o něm 

„Skoro každý student nastupuje na vysokou školu s ambicemi, které vzápětí zkrotí realita, schopnosti nebo lenost. Robin se ale školním povinnostem věnuje s disciplínou Sparťana a tomu odpovídají i jeho výsledky: návrhy na publikace, rychlejší dokončení studia a vidina červeného diplomu. Robin je vzácná kombinace inteligence, disciplíny a sociálních schopností. Když se potkáme, debata proudí přirozeně. Ať už je řeč o školních, pracovních nebo osobních záležitostech, s Robinem se dá vždycky dobře popovídat a někdy i zafilozofovat. Jako spolužák je vždy nápomocný, ale i upovídaný, což na některých seminářích může být problém (smích).“

Martin Kuruc, kolega a kamarád

„Život strávený u koní ho naučil trpělivosti a důslednosti. Stejně jako se zvířaty, dobré vztahy mívá i s lidmi. Je oblíbený a příjemný společník, který svým optimismem dokáže zlepšit náladu. Je také velmi inteligentní, což z něj ve spojení s jeho ambiciózností dělá skvělého studenta, sportovce i přítele.“

Kateřina Häuslová, přítelkyně

„Robin Burda patří mezi nejsvědomitější a nejvíce nadšené studenty bezpečnostních a strategických studií. Jeho bakalářská práce byla výrazně nadprůměrná a já se těším na podobnou kvalitu práce magisterské. Pevně věřím, že nám Robin zachová věrnost a budeme se s ním dále setkávat a spolupracovat i v doktorském studijním programu.“

Josef Kraus, vedoucí bakalářské a diplomové práce

Více článků

Přehled všech článků

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.