Pro Kateřinu Liškovou z katedry sociologie fakulty sociálních studií není sex žádné tabu. Ve svých výzkumech se genderem a sexualitou zabývá dlouhodobě a věnovala jim také řadu odborných článků a knih. Od roku 2019 tato témata otevírá i širší veřejnosti prostřednictvím stand-upu Duo docentky. Loni uspěla také u Grantové agentury České republiky a obdržela významný Expro grant na nový pětiletý výzkum, v němž se s mezinárodním výzkumným týmem zaměří na to, jak názory expertů ovlivňovaly za socialismu pohled na ženy a děti. „Některé změny v ženskoprávní oblasti, které přinesl socialismus, byly velmi pokrokové. Naše společnost na to ale často zapomíná,“ vysvětluje Lišková.
Ke studiu sociologie Liškovou inspirovali Jan Keller a Hana Librová, jejichž knihy si při středoškolských studiích oblíbila. Sympatie k Brnu pocítila ale i díky silnému aktivistickému environmentálnímu podhoubí, v němž se angažovala. Už na gymnáziu měla totiž blízko k ochraně přírody. Jako teplická rodačka se tak v roce 1992 podílela například na studentských stávkách za čisté ovzduší. Po příchodu na Masarykovu univerzitu se její zájem postupně přesunul od environmentálních témat k sociologickým. „Nakonec jsem se zaměřila na práva žen. V tehdy nově založené neziskové organizaci Nesehnutí jsem rozjížděla kampaň Ženská práva jsou lidská práva. Tak začal můj zájem o genderová studia, v nichž jsem se profilovala,“ vzpomíná Lišková.
Dnes se věnuje především otázkám spojeným s genderem, sexualitou a intimitou. Přestože jde o témata vzbuzující vášnivé diskuze, Lišková s jejich prosazením v univerzitním prostředí neměla nikdy problém. „Když jsem psala disertaci věnující se feminismu a pornografii, získala jsem Fulbrightovo stipendium a nikdo ani okem nemrkl,“ směje se socioložka. Uznání v akademické obci napomohl podle Liškové i aktivní přístup při hledání externích grantů na její výzkumy.
Její poslední projekt mapuje historii sexuologie a emancipační tendence v Československu. Výsledky výzkumu shrnula v knize a zároveň habilitační práci Sexual Liberation, Socialist Style: Communist Czechoslovakia and the Science of Desire, 1945–89 vydané Cambridge University Press. Kniha se brzy dočká i vydání v českém jazyce.
Právě padesátá léta minulého století v Československu byla podle Liškové revoluční – silně převládala myšlenka, že by si lidé měli být rovni nejenom třídně, ale i genderově. Byly legalizované potraty, českoslovenští sexuologové jako první v Evropě zkoumali ženský orgasmus a homosexuálové přestali být trestně stíhaní. Podle Liškové panuje ve společnosti o československém socialismu řada zkreslených představ. „Před černobílým viděním preferuju spíše jemně rozlišené pochopení naší historie, které nás jako společnost může posunout dál. Je důležité si uvědomit, že socialismus nejsou jen monstrprocesy, vyvlastňování živnostníků a zemědělců. V té době se také narovnala práva mužů a žen, což významně ovlivnilo jejich životy po další desítky let,“ vysvětluje vědkyně.
Velký úspěch oslavila socioložka na konci minulého roku, kdy získala Expro grant, který její práci podpoří částkou osmadvacet milionů korun. „Odborné porotě imponovalo, že výzkum jde s dobou a pokládá otázky, které aktuálně rezonují v mezinárodní vědecké komunitě. Velmi pozitivně také hodnotili mé předchozí výzkumné zkušenosti a výsledky," popisuje Lišková.
Výzkum rozšiřující její předchozí práci zahájila letos v červenci a bude se mu věnovat pět let. S mezinárodním týmem výzkumníků a výzkumnic v něm popíše, jak experti jako například lékaři, demografové nebo psychologové radili za socialismu státu v otázkách populačního vývoje, manželství a rodiny. Podle Liškové měli experti na životy žen a dětí významný vliv formulací doporučení, jak má například vypadat zdravé mateřství, normální dětství a vývoj. Jelikož jde o komparativní projekt, tým porovná československou situaci s daty z východního Německa, Maďarska a Polska. „Jsme teprve na začátku sběru materiálu v archivech. Hledáme ještě doktoranda nebo doktorandku s dobrou znalostí češtiny nebo slovenštiny," říká Lišková s tím, že případní zájemci ji mohou zkontaktovat.
Cenné zkušenosti získala Lišková při výzkumných pobytech v zahraničí. Působila například na berlínské Technické univerzitě nebo Kolumbijské univerzitě v New Yorku. Na výuce se nyní podílí i na Univerzitě v Utrechtu. „Naučilo mě to všechno – jak dělat výzkumy i psát odborné texty. Vřele doporučuju všem, aby vyjeli do zahraničí a podívali se, jak se dělá věda jinde. Je to zkušenost k nezaplacení," tvrdí výzkumnice, která se i přes svou zálibu v cestování vždy vrací na svou alma mater, aby tam předala získané znalosti studentům. Zájem o kurz Úvod do genderových studií je každoročně enormní. „Letos jej vyučujeme spolu s kolegyněmi třetím rokem a máme zapsaných osmdesát lidí. Studující jsou šikovní a nápadití, přichází se zajímavými otázkami. Právě kvůli nim má podle mě velký smysl se vracet," říká Lišková.
Vysokoškolská pedagožka ale nevidí vše růžově. Za významný problém českých vysokých škol považuje nedostatek žen ve vyšších akademických funkcích, z nichž je možné mnohé ovlivnit. „Proto je mojí ambicí stát se profesorkou, nemám důvod zastavit se na nižší pozici," prozrazuje akademička.
O popularizaci výzkumu genderu a sexuality se zasloužil feministický stand-up Duo docentky, na němž spolupracuje s kamarádkou Lucií Jarkovskou. Poprvé vystoupily u příležitosti oslav Mezinárodního dne žen v roce 2019. Pozornost na pódiu komičky věnují historkám z výzkumu sexuální výchovy nebo také genderovým stereotypům. Poslední vystoupení neslo název Dobrá rada nad zlato. Zaměřily se v něm na to, kam se lidé historicky obraceli pro radu o sexu, jaké rady dostávali, a naopak jak se teenageři radí o sexu v současnosti. O vzrůstající oblibě projektu svědčí loni udělená Cena děkana Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity za tvůrčí čin v popularizaci vědy a výzkumu. Nedávno k ní přibyla Cena Františky Plamínkové. Uděluje ji kolektiv SdruŽeny osobnostem, které se zasadily o ženská práva. „Je to krásné, máme velkou radost, že si nás lidé všímají. Velmi mě těší, že je naše publikum věkově pestré. Vždy mě potěší, když se nám podaří oslovit širší veřejnost a na vystoupení zavítá třeba skupina starších ženských posluchaček. Ale chodí i muži. Rozhodně nejde o zábavu jen pro ženy,“ zmiňuje Lišková.
Poznatky Kateřiny Liškové přišly vhod také dokumentaristům při tvorbě pořadu Tajná historie – Sexuální dějiny českých zemí, který loni odvysílala Česká televize. Nyní spolupracuje na nové šestidílné sérii mladé tvůrkyně Kateřiny Kořínkové s názvem Kronika orgasmu. „Natáčet by se to mělo příští rok, ale už teď chystáme podklady a začínáme s přípravami. Moc se těším,“ raduje se akademička.
Kateřina Lišková se narodila roku 1976 v Teplicích. Na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity vystudovala bakalářské obory Sociologie a Sociální politika a práce. Potom pokračovala v magisterském a poté i doktorském studiu sociologie. Doktorát úspěšně dokončila v roce 2007 disertační prací Analýza feministického antipornografického diskursu. Roku 2018 pak získala titul docentka.
Mezitím v roce 2004 založila s kolegyněmi Ivou Šmídovou, Lucií Jarkovskou a Kateřinou Nedbálkovou dvouoborový bakalářský program Genderová studia, který vzešel ze studentského spolku Gender centrum. Obor se šestnáct let nato transformoval ve specializaci sociologie. Za svou akademickou kariéru Lišková pracovala na řadě výzkumů, které propojuje téma genderu, sexuality a intimity. Na fakultě sociálních studií vyučuje například předměty Úvod do genderových studií, Genderová struktura společnosti a historie ženského hnutí nebo Sociologický výzkum: Kvalitativní analýza textu. Napsala knihu Hodné holky se dívají jinam: Feminismus a pornografie a je spoluautorkou publikací Etnická rozmanitost ve škole a S genderem na trh: Rozhodování o dalším vzdělání patnáctiletých. Její nejnovější publikace shrnující výsledky posledního výzkumu nese jméno Sexual liberation, socialist style: Communist Czechoslovakia and the science of desire, 1945–1989, která získala dvě mezinárodní ocenění – Cenu Barbary Heldtové udělovanou The Association for Women in Slavic Studies a Knižní cenu Adele E. Clarkeové. Přednášela na několika zahraničních univerzitách. Aktivní byla i v neziskových organizacích Hnutí Duha a Nesehnutí, které spoluzakládala.
Volný čas tráví v kolektivu kamarádek a taky přípravami vystoupení Duo docentky. Únikem před pracovním vytížením pro ni jsou procházky v přírodě, plavání nebo poslech populárně-naučných podcastů.
„S Káčou se známe velice dlouho, určitě víc než dvacet let. Spojily nás aktivity zaměřené na gender, kdy jsme ještě jako studentky sociologie organizovaly různá promítání, debaty a semináře a založily jsme Gender centrum, ze kterého se později vyvinula genderová studia. Sblížily jsme se díky přátelství, pohledu na svět i profesní spolupráci. Když říkám podobný pohled, nemyslím tím, že se vždycky na všem shodneme, v spoustě věcí se lišíme. V čem si ale myslím, že se shodneme téměř absolutně, je přístup k práci. Je pro nás důležitá, ale nejsme workoholičky, vždycky nám zbude čas i na zábavu a relax. A dokážeme tyhle dvě věci i spojit, takže díky tomu, že jsme založily stand-up Duo docentky, můžeme teď společně podnikat výlety na zajímavá místa, tam popularizovat naši akademickou práci a feministické myšlenky, a ještě si u toho užít společně strávený čas třeba na letních festivalech. Duo docentky jsou takové tři v jednom – přátelství, práce i zábava.“
Lucie Jarkovská, spoluautorka projektu Duo docentky
„Bližší cestu jsme si k sobě našly přes témata, která nás spojovala. Já pracovala v neziskové organizaci Nesehnutí, kterou Káča spoluzakládala. Její práci jsem sledovala a spolupracovali jsme s ní jako s odbornicí z akademické sféry například na tématech genderově podmíněného násilí či sexuální výchovy. Společně jsme se také jako redaktorky podílely na feministickém magazínu Fema. Káča je pro mě blízký člověk, který mi pomohl a podpořil mě v náročných životních obdobích. Díky svým skvělým analytickým schopnostem umí moc dobře poradit. Obdivuju její inteligenci a vše, čeho dosáhla. Není typ, který se chce všem zalíbit, umí říkat tvrdě své názory, a to se mi líbí. Mám to štěstí, že jsem její přítelkyně, protože ke svým blízkým je shovívavější. Je pro mě vždycky radost se s ní vidět a dozvědět se něco zajímavého nejen z jejich výzkumů. Ráda vzpomínám, jak jsme spolu na kolech projížděly Berlín, když tam žila. A když vidím, že s Lucií Jarkovskou v Brně vystupují se stand-upem jako Duo docentky, nechybím tam.“
Kristýna Pešáková, kamarádka
„Docentka Lišková je skvělá vědkyně, která je mou inspirací v profesní i osobní rovině. Díky ní jsem měla možnost proniknout naplno do světa vědy a vyzkoušet si spoustu činností s tím souvisejících. Spolupráce s ní je vždy plná skvělých postřehů a nápadů a vždy mě posunula mílovými kroky vpřed. Kateřinu Liškovou také obdivuju za její stand-up Duo Docentky, protože mi to připadá jako perfektní spojení humoru, vědy a popularizace výzkumných zjištění. V neposlední řadě je pro mě jednou z mála na fakultě, u kterých vím, že se na ně mohu s čímkoliv obrátit, ať už jde o mou výzkumnou práci nebo osobní radu.“
Michaela Lebedíková, studentka doktorského studijního programu Mediální a žurnalistická studia
Pohľad na americké voľby očami Zuzany Ringlerovej, ktorá na Fakulte sociálnych štúdií vyučuje predmet o americkom politickom systéme. Aký je základný mechanizmus volieb a prečo má USA systém dvoch strán? Ako vplývajú swing states na výsledok prezidentských volieb, a aké sú kľúčové témy aktuálnej kampane?
Nejnovější učitelé na fakultě sociálních studií chtějí zlepšovat výuku a otevřeně přiznávají své začátečnické chyby. Jaké to je být začínajícím pedagogem?
