Arktida, klimatická změna a fakulta sociálních studií. Všechny tyto pojmy spojuje nový výzkumný projekt, na kterém od března společně pracují výzkumníci z fakulty sociálních studií, přírodovědecké a právnické fakulty. Jejich cílem je zkoumat dopad klimatické změny na přírodní prostředí Arktidy a na její geopolitický, právní a bezpečnostní vývoj. Součástí výzkumu bude i expedice na norský Svalbard, která se prozatím posunula kvůli koronaviru. „Výsledky našeho výzkumu chceme dostat nejen k akademikům, ale i ke studentům, veřejnosti a politikům. Snažíme se tak směřovat politiky ke zmírnění dopadů klimatických změn,“ uvedla hlavní řešitelka projektu z katedry mezinárodních vztahů a evropských studií Barbora Padrtová.
Arktida není jen zamrzlá pustá krajina, jak by se někteří mohli domnívat. Je to také významná oblast mezinárodní spolupráce, domov pro miliony lidí a působiště výzkumníků z desítek zemí. Arktida je regionem, kde se klimatická změna projevuje výrazněji než na většině planety. Oblast za severním polárním kruhem se otepluje asi dvakrát rychleji než klima třeba na rovníku. Právě vliv klimatické změny v Arktidě řeší nový mezioborový projekt, na kterém pracují vědci z katedry mezinárodních vztahů a evropských studií spolu s přírodovědci a právníky Masarykovy univerzity.
Projekt není mezioborový jen na papíře. Výzkumníci jsou rozdělení do několika pracovních skupin a v každé jsou zástupci všech tří zapojených fakult. „Zatímco přírodovědci se zaměřují na rizika a výzvy pro arktické ekosystémy, my z fakulty sociálních studií jim jdeme naproti z druhé strany a řešíme třeba dopady oteplování na těžbu nerostných surovin, námořní dopravu nebo turismus,“ vysvětlila Padrtová. Ve výzkumu budou sociální vědci užívat například výzkumné rozhovory, rešerše literatury nebo analýzu dokumentů. Všemi pracovními skupinami prostupuje tým z právnické fakulty, který zkoumá vliv klimatické změny na právní normy v arktických státech.
Na základě získaných dat vědci vypracují doporučení pro zmírnění dopadů klimatické změny na přírodní prostředí a místní obyvatele Arktidy. Podle Padrtové jsou současné výkyvy počasí v Arktidě extrémní. Například letos v červnu naměřili na Sibiři rekordní teplotu plus 38 stupňů Celsia. V zimě bývá ve stejné oblasti teplota až mínus 68 stupňů. Změna klimatu je v Arktidě patrná hlavně na úbytku ledovců. Jejich úplná ztráta by například pro obyvatele Svalbardu znamenala i ztrátu jediného zdroje pitné vody. „Nechceme bádat pro bádání, ale doufáme, že náš výzkum bude mít vliv i na politiky. Chceme jim poskytnout podklady k odpovědnému rozhodování, které povede ke zmírnění dopadů klimatické změny,“ sdělila brněnská výzkumnice.
V posouvání vědeckých výsledků za hranice univerzity směrem k politikům by mělo pomoct založení centra ARCTOS (Arctic Centre for Human-to-Environment Oriented Studies), jež bude zásadním výsledkem projektu. Centrum má přispět k rozvoji interdisciplinárního výzkumu Arktidy na Masarykově univerzitě. Nová instituce vznikne na podzim a jejími členy budou všichni vědci zmiňovaného projektu. „Máme vizi, že se do centra v budoucnu zapojí i další fakulty, například ekonomicko-správní nebo fakulta informatiky. Věříme, že centrum bude unikátní instituce, kterou se bude moct univerzita prezentovat i v zahraničí,“ uvedla Padrtová.
Důležitost podobných výzkumů pro budoucnost Arktidy a planety obecně zdůrazňuje i biolog Josef Elster z Centra polární ekologie Jihočeské univerzity. „Člověk se významně podílí na všech globálních procesech, které se na naší planetě odehrávají. Jsme za ně zodpovědní. Jenom dobrá znalost těchto procesů nám umožní zmírnit dopady našeho počínání, abychom zachovali planetu pro další generace,“ vysvětlil Elster. Podle něj můžeme Arktidu přirovnat k lakmusovému papírku, který nejrychleji reaguje na procesy spojené s globální změnou klimatu. Díky tomu je Arktida jakousi mezinárodní laboratoří, ve které mohou vědci komplikované procesy změn klimatu studovat.
V Arktidě například v poslední době dochází k sesuvům půdy nebo rychlému tání permafrostu spojeného se vznikem lavin. „Střídání extrémních klimatických událostí významně ovlivňuje celý ekosystém. Některé původní organizmy ze systému mizí, jiné nově přichází,“ popsal Elster. Klíčem k řešení problémů spojených s posunem klimatu je podle něj přeměna společnosti, vzdělání a věda.
Proto má i nový mezioborový projekt na fakultě sociálních studií zásadní význam. „Příkopy mezi sociální a přírodní vědou je potřeba cíleně zasypávat. Věda musí sloužit člověku. Velmi těsná spolupráce sociálních vědců a přírodovědců je nutnou podmínkou pro řešení globálních problémů,“ shrnul Elster, který mimo jiné pomáhal vybudovat výzkumnou stanici Masarykovy univerzity v Antarktidě a později zakládal českou vědeckou základnu v Arktidě.
Nový projekt na fakultě sociálních studií pojímá klimatickou změnu v Arktidě komplexně. Součástí výzkumu bude například i studium vlivu klimatické změny na transformaci vojenských sil v arktických zemích, což jsou USA, Rusko, Norsko, Dánsko, Kanada, Island, Finsko, Island a Švédsko. Klimatická změna podle Padrtové může ovlivňovat, zda státy nakupují spíše útočné či obranné zbraně, nebo jak ozbrojené síly zvyšují své rozpočty. Jak přesně ale klimatická změna souvisí s podobou armád bude Padrtová schopná říct až na konci výzkumu v prosinci 2022.
Kromě proměny armád budou vědci z fakulty sociálních studií analyzovat například konfliktní potenciál arktické oblasti, která je známá bohatými zásobami ropy a zemního plynu. „Studujeme Arktidu z hlediska zájmů jednotlivých zemí o zásoby nerostných surovin nebo dopravní trasy. Zkoumáme, zda může být energetika příčinou konfliktu v Arktidě, případně za jakých podmínek,“ vysvětlil člen výzkumného týmu Martin Jirušek z katedry mezinárodních vztahů a evropských studií.
Výsledkem této části projektu by měl být model, který umožní předpovědět riziko vzniku konfliktu o suroviny v Arktidě. Při výzkumu se vědci zaměří především na zahraniční politiku a zájmy Ruské federace. „Nedílnou složkou naší části výzkumu je i rozbor právních následků případného konfliktu. Proto v pracovní skupině spolupracujeme s právnickou fakultou,“ doplnil další člen týmu Tomáš Vlček.
Důležitou oblastí výzkumu bude pro brněnské vědce norské souostroví Svalbard (Špicberky) v Severním ledovém oceánu. Na Svalbardu budou například sledovat, jak se příroda vypořádává s dřívější ruskou těžbou uhlí u města Pyramiden. „Rusové poblíž dolu vybudovali domy, silnice, veškerou infrastrukturu. Na stavbu dovezli hlínu ze Sibiře a zavlekli tak do Arktidy nepůvodní rostliny. Nyní je místo opuštěné a my můžeme pozorovat, jak lidská činnost ovlivnila tamní životní prostředí,“ vysvětlila Padrtová. Jednou z částí projektu bude také instalace „lapačů“ na turistických místech Svalbardu. „Lapače jsou něco jako lepící páska, která zachytí vše, co má turista na botě. Můžeme tak zkoumat, jaké mikroorganismy se do Arktidy prostřednictvím turismu zanáší,“ popsala expertka.
Na Svalbard měli už letos v létě vyrazit výzkumníci z fakulty sociálních studií a přírodovědecké fakulty. Pandemie nového koronaviru však terénní část výzkumu posunula. Pokud bude situace příznivá, dostanou se vědci na Svalbard nejdříve za rok. „Cesta byla důležitá pro rozjezd dalších aktivit. Přírodovědci potřebovali nainstalovat přístroje na sběr dat, my jsme zase měli dohodnuté výzkumné rozhovory s místními,“ okomentovala Padrtová komplikace projektu, jenž je nyní ve fázi příprav a rozdělování úkolů. Instalaci přístrojů se přírodovědci pokusí vyřešit přes kolegy, kteří teď na Svalbardu působí. Některé rozhovory budou muset výzkumníci vést na dálku. „Na citlivější otázky lidé často nechtějí odpovídat přes online platformy, takže uvidíme, co se nám podaří získat,“ shrnula výzkumnice. Věří však, že do ukončení projektu stihnou cíl výzkumu naplnit.
Výstupy projektu chtějí výzkumníci dostat nejen k akademikům a politikům, ale také ke studentům a širší veřejnosti. „Pokud chceme nějakou změnu v přemýšlení o klimatické změně, musíme začít u vzdělávání. Průběžné výsledky projektu proto s kolegy zapracujeme do našich kurzů, například do mého předmětu Arctic Geopolitics. Věřím, že když se studenti doví o dopadu klimatických změn v Arktidě, budou pak v otázkách klimatu uvědomělejší,“ vysvětlila vědkyně.
Barbora Padrtová
Barboru Padrtovou při studiu mezinárodních vztahů zajímaly především vztahy USA a Ruska. Postupně si začala všímat, že se v amerických a ruských strategických dokumentech objevuje téma Arktidy. Od té doby se začala Arktidě věnovat a nyní je přední českou expertkou v této oblasti. Například pro ministerstvo zahraničních věcí vypracovala spolu s kolegyní rozsáhlou výzkumnou zprávu, kde se zabývá způsoby, jakými se Česká republika může zapojit do vývoje Arktidy.
Padrtová je také členkou Mezinárodního arktického vědeckého výboru (IASC), který sdružuje vědce studující oblast Arktidy z třiadvaceti zemí světa. Brněnská expertka působí v pracovní skupině Social and Human, jež řeší společenské aspekty arktického regionu. V roce 2018 Padrtová reprezentovala Česko na Arcitic Science Ministerial Meeting (setkání ministrů Arktické rady) v Berlíně, kde spolu s dalšími vědci připravovala podklady a doporučení pro politiky arktických zemí.
Svou roli Padrtová vidí především v přeformulování špičkových vědeckých výsledků do takové podoby, aby jim rozuměli i politici a širší veřejnost. „Přírodovědci se pochopitelně soustředí na přínos svých výsledků v přírodních vědách, jejich výsledky mají ale potenciál i pro společnost. Myslím, že sociální vědy jsou skvělým komunikačním mostem a dokážou přetransformovat výstupy přírodních věd do srozumitelnějšího jazyka,“ vysvětlila výzkumnice.
Univerzita na dvou pólech
Nejznámějším polárním výzkumem Masarykovy univerzity je ten v Antarktidě, kde má univerzita od roku 2006 svou vlastní výzkumnou stanici. Barbora Padrtová a její tým ale dokazují, že univerzita je aktivní i na opačné straně zeměkoule. Na Svalbardu využívají vědci například výzkumnou stanici Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, která vznikla před šesti lety.
Fakulta sociálních studií
Právnická fakulta
Přírodovědecká fakulta
Interdisciplinární projekt podpořila Grantová agentura Masarykovy univerzity. Výzkum začal v březnu 2020 a potrvá do konce prosince 2022.
Pohľad na americké voľby očami Zuzany Ringlerovej, ktorá na Fakulte sociálnych štúdií vyučuje predmet o americkom politickom systéme. Aký je základný mechanizmus volieb a prečo má USA systém dvoch strán? Ako vplývajú swing states na výsledok prezidentských volieb, a aké sú kľúčové témy aktuálnej kampane?
Nejnovější učitelé na fakultě sociálních studií chtějí zlepšovat výuku a otevřeně přiznávají své začátečnické chyby. Jaké to je být začínajícím pedagogem?
