Jednou jsem se chytla pádla a už ho nepustím, říká závodnice na dračích lodích

Pracovníci fakulty sociálních studií ji nejčastěji hledají v jedné z kanceláří děkanátu, kde pracuje jako personální referentka. Málokdo ale ví, že se Eva Dopplerová věnuje také zajímavému a pro Brno už tradičnímu sportu – závodění na dračích lodích.

Eva Dopplerová pracuje na fakultě sociálních studií už od jejího vzniku. Její činnost obsahuje všechno, co souvisí se zaměstnáváním na fakultě a s pracovním životem. „Řeším získávání zaměstnanců, jejich výběr, adaptaci a částečně i hodnocení a jejich další rozvoj. V neposlední řadě taky formování jejich vztahu k fakultě,“ vysvětluje Eva Dopplerová.

Volný čas však tmavovlasá a štíhlá brunetka věnuje velkému koníčku – závodění na dračích lodích. Když o nich mluví, očima jí probleskává a ozývá se zvonivý smích. Její nadšení pro sport lze z jejího výrazu snadno vyčíst.

Komunita dračích závodníků ji uchvátila

Poprvé se Dopplerová se závoděním setkala zhruba před pěti lety, když ji do prostředí Brněnských draků přivedla kamarádka. Právě komunita a společenství lidí bylo to, co ji nejvíce okouzlilo. „Hrozně se mi líbilo, jak se k sobě všichni chovali, i celková atmosféra sportu byla skvělá,“ popisuje personální referentka. Toto setkání tak pro ni bylo prvním impulzem k tomu, aby se sportu začala věnovat.

Začátky ale nebyly jednoduché. Pro začátečníka je těžké naučit se už jen správně držet pádlo a stíhat správný rytmus pádlování. Dopplerová takovým tréninkem strávila celý první rok.

Vůbec nejtěžší pro ni ale bylo vzdát se kouření. „Nedalo se to udýchat. Byla to pro mě obrovská změna, ale zvládla jsem to,“ svěřuje se závodnice.

Za krásným sportem se skrývá spousta dřiny

Že při pádlování na dračích lodích záleží na fyzické kondici, se nedá zpochybnit. Kromě pravidelných hodinových tréninků, na které Dopplerová chodí dvakrát týdně, tráví ještě další dva dny v posilovně. „Začala jsem pravidelně sportovat a trošku víc dbám na životosprávu. Ale nějak moc to nedramatizuju,“ směje se.

Neskrývá, že za krásným sportem je spousta dřiny, námahy a bolesti. Při pádlování na dračích lodích se totiž zabírá především do zad, a proto nejsou časté bolesti výjimkou. I proto si myslí, že pro začátečníka může být hodně náročné se do tréninků zapojit.

Zároveň ale vysvětluje, že pro začínající pádlaře mají na trénincích vždycky prostor a pochopení. „Vždycky na začátku sezóny máme dvoudenní soustředění, kde si celý tým opakuje techniku. Rozfázováváme tam celý pohyb, aby se to naučili i začátečníci. Na každém tréninku se začátečníkům věnuje také kapitán, který jezdí na kormidle. Snaží se je opravovat a bere je i na menší loď, aby se všechno rychleji naučili,“ vysvětluje personální referentka.

V docházce jsme poctiví, na tréninku se scházíme všichni

Tým Brněnských draků, se kterým Eva Dopplerová závodí, čítá okolo pětadvaceti lidí. „Na trénink se scházíme všichni. Někdy se do lodí ani nevejdeme, někdy se střídáme, ale chodíme poctivě všichni,“ popisuje pravidelnou rutinu.

Klasická dračí loď totiž pojme dvacet pádlařů – deset na pravé a deset na levé straně, takže se na ni ani celý tým nevejde. „Je tam taky náš bubeník. A na závodech pořadatel dodává i kormidelníka, pokud posádka nemá svého. My si na důležité závody vozíme vlastního, protože při dlouhých tratích se jezdí na otáčky a jízda tak závisí na umění kormidelníka, který musí vše vybalancovat,“ vysvětluje Dopplerová.

Dodává, že v týmu jsou výhodou lidé, kteří dokážou pádlovat oběma rukama a mohou tak snadno nahradit chybějící členy posádky. Kromě toho při závodech záleží i na genderové skladbě posádky. Zatímco Český pohár dračích lodí, nejvyšší soutěž v České republice, se jezdí v osmi ženách a dvanácti mužích, na závodech Dragon Boat Grand Prix pádlují pouze čtyři ženy. V ligových závodech se také jezdí na delší vzdálenosti.

Děti si nejdřív myslely, že jsem se zbláznila

Dopplerovou v jejím sportovním nadšení podporuje i rodina a přátelé. Zpočátku byly ale jejich reakce rozpačité. „Bylo to trošku vtipné, protože děti si nejdříve myslely, že se jim maminka úplně zbláznila. Ale zvykly si a chodí mi fandit vždycky, když to jen jde,“ líčí úsměvný start své závodnické kariéry.

Její dcera už je dospělá, ale syn s ní na závodech tráví víkendy. Děti závodníků udržují dobré vztahy a atmosféra u vody tomu nahrává. „Pořadatelé se snaží připravit příjemné zázemí i pro diváky. Kamarády proto zvu pravidelně. Kdo má čas, přijde, a kdo přišel jednou, chodí pořád,“ popisuje přitažlivou sílu dračích lodí.

Dopplerová tvrdí, že její posádka jí nezměnila život, ale způsob trávení volného času. „Nejsme spolu jen na trénincích a závodech, ale máme hodně společných akcí. Slavíme společně narozeniny, jezdíme lyžovat nebo v létě na vodu. Tahle různorodá skupina, jak říká náš kapitán, je hlavně skvělá parta. A to je základ našeho úspěchu,“ myslí si závodnice.

Nominace na cenu rektora

Závody v sezóně absolvuje Dopplerová pravidelně. „O Český pohár dračích lodí závodíme každé dva týdny, někdy jsou to i dvoudenní závody. Závody Grand Prix jsou jednodenní a je to spíš takové zpříjemnění,“ vyjmenovává rozdíly mezi soutěžemi. Další sport prý přidat nechce, dračí lodě jí zaberou maximum volného času. Jako vrcholové soutěžení to ale pořád nevnímá. „Pro mě je to hlavně relax, uvolnění a příjemná atmosféra,“ dodává.

Tým Brněnských draků loni zvítězil v Českém poháru dračích lodí. Ve stejné sezóně pak Eva Dopplerová startovala také na Mistrovství světa klubových posádek dračích lodí v Račicích, kde se svým týmem získala druhé místo v závodní kategorii Master 40+ Women na 200 metrů.

V roce 2014 byla také členkou národní ženské posádky, která získala zlato na Mistrovství Evropy v Račicích v kategorii Senior A Women na 2000 metrů. „Každý tým si na začátku sezóny stanoví, která soutěž je pro něj prioritní a podle toho potom volí i účast na jednotlivých závodech. Pokud se tým závodící v Národním poháru účastní závodů Grand Prix, musí jezdit ve složení 8 plus 12. Brněnští draci chtěli v roce 2015 vyhrát Národní pohár, protože hlavní cenou byla loď. A to se nám i podařilo,“ vysvětluje Dopplerová týmovou strategii.

Úspěchy týmu pak dává na vrub sepjetí v kolektivu. „Nejsme nejmladší a ani nejhubenější, a přesto se nám zatím daří porážet daleko mladší posádky. Je to o soudržnosti a zodpovědnosti jednoho vůči druhému,“ uzavírá.

Za své úspěchy byla Eva Dopplerová nominovaná i na Cenu rektora Masarykovy univerzity za významný sportovní výkon. Návrhy se teprve vyhodnocují a vyhlašovat se budou na Dies Academicus 11. května. „I kdybych nevyhrála, samotná nominace mě nesmírně těší,“ říká závodnice.

Fotogalerie

Video

Eva Dopplerová mluví o svém koníčku. Video: Kateřina Picková