Letní tipy vyučujících: Pobývejte v přírodě a načerpejte síly

Martin Jirušek – Mezinárodní a teritoriální studia (katedra mezinárodních vztahů a evropských studií)

Z vlastní zkušenosti bych studentům doporučil věnovat se na nějaký čas aktivitám a tématům, které nijak nesouvisejí se školou nebo jejich studijním oborem. Hlava si musí občas odpočinout, a i když studenta jeho obor baví, není na škodu si od něj dát pauzu. O to čerstvější a s lepší náladou se k němu pak vrátí. Akademických textů znají studenti spousta a ve volném času je lepší sáhnout po jiné literatuře. Pro mozek to funguje jako spánek po náročném dni. V tomto jsou skvělé například cestopisy nebo biografie, ve kterých se dá najít spoustu souvislostí se studijním oborem, aniž by měl člověk pocit, že se učí něco nového. Nahradit koukání do počítače při učení sledováním televize jako odpočinek moc nefunguje. A protože platí tisíckrát omílané „ve zdravém těle zdravý duch" a letní počasí k tomu vysloveně vybízí, doporučuju studentům, aby vyrazili ven a hýbali se. Aktivní odpočinek, jako protiváha vysedávání u učení, je důležitý. Zvlášť, když jsme velkou část jara byli mnohem méně aktivní, než jsme běžně zvyklí. Takže se hýbejte a uvidíte, že po sportu z vás budou i lepší studenti.

Irena Kašparová – Sociální antropologie (katedra sociologie)

O prázdninách by studenti měli mít čas hledat v běžném životě to, co se v semestru naučili, například v událostech kolem sebe nebo v četbě, která není primárně zaměřená na prohlubování znalostí v akademii, ale v moudrosti života. K tomu mohou pomoci třeba následující knihy, které i mně aktuálně leží přečtené či rozečtené na nočním stolku: Sto dní štěstí, kterou napsal Fausto Brizzi, čtenáře zavede do současné Itálie, O kráse od Zadie Smith do současné Anglie, Dalajlamova kočka od Davida Michieho do Indie a Tibetu. Všechny knihy mají co říct každé Češce či Čechovi, jsou to silné příběhy, plné života a jeho prožívání, takže vlastně i plné sociální antropologie. Kam vyrazit v létě? Určitě do Prahy, do Českého Krumlova nebo Kutné Hory, kde chybějící cizinci rozhodili svou absencí mnohaletou a zažitou dynamiku města. Dívejte se, poslouchejte, navštěvujte, povídejte si a nasávejte tento pohyb, tuto změnu, proměnu a reakce na ni v různých koutech ulic, podniků, u různých lidí a v přírodě.  Všímejte si samoty ve městě a pospolitosti v přírodě a užívejte svobodu a léto.

Michal Tkaczyk – Mediální studia a žurnalistika (katedra mediálních studií a žurnalistiky)

Prázdniny jsou období, kdy si rádi dopřáváme odpočinek. Možnosti cestovat jsou letos sice omezené, ale neplatí to pro mnoho evropských zemí, včetně mého rodného Polska. Za návštěvu určitě stojí poměrně málo známá Mazurská jezerní plošina, což je malebná turistická oblast na severovýchodě Polska. Na své si tam přijdou zejména ti, kteří mají rádi pobyt v přírodě, cykloturistiku, relaxaci u vody a taky vodní sporty jako třeba jachting. Možnost putovat několik dnů po jezerech, navštěvovat každý den jiný přístav či kemp je tím, co mě na Mazurech oslovuje nejvíc. Čas na palubě, kdy zrovna dobře nefouká, si rád zpříjemňuju četbou knížek, na které nezbyl čas ve zpravidla hektickém semestru. Letos bude jednou z nich určitě kniha českého sociologa Daniela Prokopa, Slepé skvrny, kterou mám už nějakou dobu rozečtenou. Kniha na základě sociologických dat diagnostikuje několik vybraných problémů, kterým čelí česká společnost. Poukazuje také na to, jak moc záleží na konkrétní metodice sběru dat, na způsobu formulace otázek v dotazníku, případně na volbě konkrétních ukazatelů.

Zdeňka Dohnalová – Sociální práce (katedra sociální politiky a sociální práce)

Letošní léto bude pro mnohé z nás neobvyklé, už proto, že jarní semestr stále není u konce. Mnozí se vyrovnáváme s myšlenkou nedokončené práce. Přesto bych přála všem studentkám a studentům a všem kolegyním a kolegům, aby si našli čas na odpočinek a mohli trávit čas podle svých představ. Z období letních prázdnin, která jsem ve svém životě prožila, si většinou dopodrobna nepamatuju velké zážitky jako jsou zahraniční dovolené, ale malé zážitky, které pro mě dělají léto létem. Vůni mokrých plavek, které po celodenním koupání věším na prádelní šňůru; cestu do centra Brna jenom proto, abych si u stánku mohla koupit oblíbenou kávu; četbu knížky, na kterou jindy není prostor. A čas strávený s lidmi, které mám ráda. Kdybych měla doporučit místo, které stojí za návštěvu, zvolila bych moji oblíbenou lokalitu nedaleko Brna, a to Sloupsko-šošůvské jeskyně. Nabízejí zcela jiný pohled na svět, který nás obklopuje a v letních vedrech také osvěžující chlad.

Iva Šmídová – Genderová studia (katedra sociologie)

Je zajímavé sledovat webové stránky Národního kontaktního centra Gender a věda, jejichž autoři zveřejňují seriál Jedna velikost nesedí všem. Také mi padla mi do oka kniha od Caroline Criado Perez Invisible Women, která pojednává o tom, jak se ženy stávají ve společnosti neviditelnými. Na deštivé dny doporučuju seriál Mrs. America, je i na Netflixu a zabývá se druhou vlnou feminismu v USA. Doporučuju i sérii online přednášek, které pořádá Svobodná univerzita Berlín. Když jsem se účastnila naposledy, byla tématem etika péče v době koronaviru. Na seminářích mohou studenti slyšet přednášet přední jména feministické scény a výzkumu, například Carol Gilligan.

Lubomír Kopeček – Politologie (katedra politologie)

Přes léto bych doporučil striktně akademickou literaturu vypustit, pokud samozřejmě není potřeba pro opravu nějaké zkoušky. Osobně mám rád nejen v létě knihy směřující k literatuře faktu. Mým oblíbeným autorem je například britský historik Niall Ferguson, nedávno jsem dočetl jeho Britské impérium: Cesta k modernímu světu. Podobně se dá doporučit třeba Richard Pipes a jeho Dějiny ruské revoluce. V současné době mi leží u postele několik biografií Václava Havla. Faktograficky nejzajímavější je od Daniela Kaisera, ale lépe se čte Havel Michala Žantovského, i když je autor občas až příliš upovídaný.

Jan Činčera – Environmentální výchova (katedra environmentálních studií)

O prázdninách si všichni najdeme čas na toulání po přírodě. Ta česká je protkaná naučnými stezkami. Snaží se nás poučit, v čem je místo zajímavé a jedinečné. Pokud se budete chtít podívat na naučné stezky jinýma očima, doporučuju publikaci od Sama Hama Environmental Interpretation: A Practical Guide for People with Big Ideas and Small Budgets. Proč je tolik informačních tabulí, které nikdo nečte? Jak bychom je mohli zpracovat jinak? Jaký příběh okolní příroda vypráví? Na konci srpna pořádá ekocentrum Kaprálův mlýn u Ochozu u Brna veletrh environmentální výchovy na téma klimatické změny. Je to dobrá příležitost, jak spojit prázdniny, přírodu a poznání.

Lenka Lacinová – Psychologie (katedra psychologie)

Doporučuju studentům trávit co nejvíce času venku v přírodě. Empirické studie totiž konzistentně prokazují, že pobyt v zeleni, u vody či na slunci pomáhá snižovat úroveň stresu, zlepšuje náladu a také zmírňuje negativní emoce jako je vztek a hněv, zlepšuje kvalitu spánku. Myslím, že je důležité si přes léto udělat nějaký čas opravdové volno a cíleně zapomenout na pracovní záležitosti. V tomto čase je pak fajn se začíst klidně znovu a opakovaně do jakékoli osvědčené oblíbené knihy, pro mě to bývá Pán prstenů nebo Láska za časů cholery. Je také důležité být více aktivní a jakkoli se hýbat. Pak se k případnému neukončenému zkouškovému budete vracet s osvěženou hlavou a protaženým tělem.