Miluju příběhy, a to nejenom ty knižní, říká studentka, která vydala vlastní knihu

Už na základní škole trávila volné chvíle psaním do šuplíku. A když jí bylo devatenáct let, objevila se na pultech knihkupectví její první kniha. S románem Futurum, který se odehrává v postapokalyptické Praze, uspěla studentka fakulty sociálních studií v literární soutěži Hvězda inkoustu. Soutěž pořádá nakladatelství Fragment, vítězům pak jejich rukopis vydá. „S výhrou jsem nepočítala, text jsem tiskla den před koncem soutěže. Poslala jsem ho expresním balíčkem do Prahy, bylo štěstí, že ho stihli vůbec doručit,“ vzpomíná s úsměvem Petra Podolová, která se kromě psaní věnuje také dobrovolničení, kde využívá svých znalostí ze studia psychologie.

24. 1. 2022 Kateřina Rakúsová


<span class="TextRun SCXW221352054 BCX4" data-contrast="auto"><span class="NormalTextRun SCXW221352054 BCX4">Kniha Futurum vyšla </span><span class="NormalTextRun SCXW221352054 BCX4">Petře</span><span class="NormalTextRun SCXW221352054 BCX4"> </span><span class="SpellingError SCXW221352054 BCX4">Podolové</span><span class="NormalTextRun SCXW221352054 BCX4"> </span><span class="NormalTextRun SCXW221352054 BCX4">v září roku 2020</span><span class="NormalTextRun SCXW221352054 BCX4">. Je určená pro </span><span class="NormalTextRun SCXW221352054 BCX4">dospívající</span><span class="NormalTextRun SCXW221352054 BCX4"> čtenáře, kteří se v ní dočtou </span><span class="NormalTextRun SCXW221352054 BCX4">o postapokalyptické Praze </span><span class="NormalTextRun SCXW221352054 BCX4">o sto let později</span><span class="NormalTextRun SCXW221352054 BCX4">.</span><span class="NormalTextRun SCXW221352054 BCX4"> Foto: archiv Petry </span><span class="SpellingError SCXW221352054 BCX4">Podolové</span></span><span class="EOP SCXW221352054 BCX4" data-ccp-props="{&quot;201341983&quot;:0,&quot;335559739&quot;:200,&quot;335559740&quot;:276}"> </span>

Jaké to bylo držet poprvé v ruce svou knihu?

Bylo to neuvěřitelné. Splnil se mi tím můj dětský sen. Psala jsem už odmala, tehdy jsem svoje první „knihy" psala do školních sešitů tužkou, a nutno říct, že rozdíl mezi školním sešitem, kde je neohrabaně popsaných pár stran, a opravdovou knihou, je značný. Z wordového dokumentu je najednou kniha, na kterou si lze sáhnout, listovat v ní. Vidět ta slova vytištěná na jednotlivých stranách, to je něco, co se těžko popisuje.

Čím rukopis porotu zaujal?

Do finále se dostaly tři soutěžní texty, mezi nimi i ten můj. Nedovedu říct, co bylo to „něco", co jej nakonec posunulo na vítěznou příčku. Možná hrál roli styl psaní, možná viděli porotci v mém příběhu potenciál. Pamatuju si, že porotcům Martinu Bečanovi a Lence Dostálové se zamlouval podzemní svět Prahy, který jsem v knize popisovala.

O čem vlastně Futurum je?

Příběh se odehrává v postapokalyptické Praze roku 2120. Z města zbyly jen ruiny a prach. Hlavním nádražím se prohání vlak, který nikdy nezastavuje, a v pražském podzemí vznikl nový svět. Praha má v románu mnoho tváří a podob, přežít tam není vůbec jednoduché. Své o tom ví Dam, který hledá svou kamarádku Dany. Asi před rokem se ztratila a on ji hodlá najít stůj co stůj.

Mezi oblíbené aktivity Petry Podolové patří také trávení času s blízkými a kamarády. Někteří z nich ji přišli podpořit i na křest její knihy v Praze. Foto: archiv Petry Podolové

Jak příběh vznikal?

Čerpala jsem ze svých předchozích literárních pokusů. První zárodky Futura se začaly rýsovat, když mi bylo dvanáct. Původně se jednalo o tři samostatné příběhy, které jsem propojila do jednoho celku. Obecně vznikají příběhy v mé hlavě dost náhodně, prostě se objeví. Nápad přijde mimoděk a pak už je samozřejmě na řadě vědomá a složitější práce, kdy si hraju se slovy a snažím se dát svým myšlenkám konkrétnější formu.

V psychiatrické léčebně se setkávám se silnými příběhy

Zajímáte se o psychologii. Ve stejný měsíc, kdy kniha vyšla, jste začala psychologii také studovat. Ovlivnilo to nějak vaše psaní?

Myslím, že studium každého oboru určitým způsobem mění pohled na svět. Při mém nástupu na fakultu sociálních studií byly práce na Futuru už hotové, i tak si ale myslím, že se v knize tu a tam něco z psychologie promítlo. Pokud se mi podaří vydat další román, určitě se promítnou mé znalosti do textu více. Obor se mi začíná více dostávat pod kůži a je součástí mého každodenního života.

A jak jste zatím se studiem spokojená?

Baví mě, jen bych někdy ocenila výuku zaměřenou trochu praktičtěji. Oceňuju kvalitní pedagogy. Látku přednáší opravdoví znalci oboru. Vypíchla bych například předmět zaměřený na kritickou psychologii s profesorem Zbyňkem Vybíralem, který mě velice bavil a změnil můj pohled na některé slavné psychologické experimenty. Letos jsem se navíc konečně podívala na fakultu prezenčně, teď si užívám především setkávání se spolužáky a přáteli.

Petra Podolová studuje od září 2020 psychologii. Je nadšená z odborníků, kteří na katedře učí, naopak jí chybí praktické předměty, které by více přiblížily práci psychologa. Foto: archiv Petry Podolové

Své znalosti z psychologie využíváte i ve volném čase jako členka dobrovolnické organizace Spolu. Čemu konkrétně se tam věnujete?

Chodím do kognitivního týmu, v němž s pacienty v psychiatrické léčebně zkouším různé kognitivní aktivity. Je to skvělý doplněk ke studiu, spoustu věcí například z oblasti klinické psychologie si tak vyzkouším v praxi.

Co například s pacienty zkoušíte?

Hravou formou trénujeme jejich paměť a pozornost. Na oddělení chodíme spolu s mojí parťačkou s různými doplňovačkami, křížovkami, ale taky třeba s deskovými hrami nebo pexesem.

V léčebně se musíte setkávat se silnými lidskými příběhy. Není to inspirace k psaní?

Na našem oddělení se nám pacienti moc nesvěřují, ale i tak člověk občas něco pochytí. Rozhodně to jsou silné příběhy. Nějakým způsobem mě asi ovlivnit mohou. Člověk je vnímá a pak se jimi může inspirovat, někdy více a někdy méně. V mých textech se ale paradoxně promítají spíše maličkosti z každodenního života.

Křest knihy se konal kvůli pandemické situaci za nestandardních podmínek v jedné z pražských kaváren. Foto: archiv Petry Podolové

Pracujete aktuálně na nějakém dalším románu?

Ano, námětů mám hodně, dva z nich začínám rozpracovávat. V psaní ale nejsem zatím nijak daleko, takže v blízké době se nic nechystá. Určitě bych ale chtěla na námětech více pracovat, protože psaní bych se ráda věnovala i nadále a doufám, že Futurum nebude mojí poslední knihou.

Máte nějakou radu pro ty, kteří by také rádi vydali knihu?

Žádná univerzální asi neexistuje. Začínající autoři by měli být především trpěliví a vytrvalí. Doporučila bych jim hodně číst, protože čtením jiných knih do sebe člověk pasivně nasává mnoho užitečných poznatků. Cest, kterými se dá dnes vydat kniha, je spousta. Můžete se přihlásit do soutěže, kde ale můžete být limitovaní tématem. Obrátit se lze i přímo na nakladatelství, člověk musí ale počítat s tím, že z redakce mu odpověď dorazí třeba až za několik měsíců. Pokud máte dost peněz, dá se vydat kniha také na vlastní náklady. Další možností je třeba Wattpad, jelikož pomocí této platformy může nakladatelství začínající autory samo oslovit.

V devatenácti letech vydala Petra Podolová postapokalyptický román Futurum. Aktuálně studuje program Psychologie na fakultě sociálních studií, psaní se věnuje i nadále. Foto: archiv Petry Podolové

Petra Podolová

Petře Podolové je 21 let. Pochází ze Zlínského kraje, konkrétně z okolí Holešova, kam chodila na gymnázium. Studuje program Psychologie na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity. Už odmala miluje čtení – dříve byla vášnivou fanynkou fantasy žánrů a dystopických knih, dnes dává přednost klasické literatuře a psychologickým románům. K původním dvěma žánrům se však stále ráda vrací. Její oblíbenou knižní sérií je Harry Potter, z klasické literatury si oblíbila Pěnu dní. Nevyhýbá se ani divadelním hrám, obzvláště ráda má Járu Cimrmana. Ve volném čase ji baví také fotografování a střih videí, zajímá se rovněž o antickou mytologii.

Hvězda inkoustu

Hvězda inkoustu je literární soutěž, kterou od roku 2017 pořádá nakladatelství Fragment. Může se jí se zúčastnit každý autor starší patnácti let. Odměnou pro vítěze je vydání knihy a peněžitá odměna. Téma pro třetí ročník, kterého se zúčastnila Podolová, bylo Praha 2120.

Kniha si našla řadu nadšených čtenářů, které silný příběh dvou hlavních postav uchvátil. Foto: archiv Petry Podolové

„Petra je velmi nadaná, inteligentní a cílevědomá dívka. Plní si postupně své sny a přání. Znám se s ní od gymnázia, už tehdy jsem z ní vycítila velké spisovatelské nadání. Jakákoliv slohová práce psaná její rukou byl naprostý originál. Ještě teď se bavím, když si vzpomenu na její vyprávění či přetváření tragédie Hamleta v hodině literatury. Vždy chtěla napsat knížku a Futurum je skvělé, vystihuje originalitu jejího psaní a její osobnost.“

Nikola Hönigová, kamarádka z gymnázia

„Petra je takové sluníčko, které s sebou vždy přináší dobrou náladu. Nikdy nešetří úsměvem. Je to jedna z mých nejbližších spolužaček, parťačka, díky které se dá vysokoškolské studium příjemněji zvládat. O její knize jsem se dozvěděla nedávno a byla jsem ohromená. Jsem na ni hrozně pyšná. Sama toužím knihu také napsat, Petra je pro mě v tomto velkou motivací. Futurum si plánuju nadělit jako odměnu na konci zkouškového a velmi se těším, neboť téma knihy mě velmi oslovilo. Samozřejmě si pak co nejrychleji poběžím k Pétě pro podpis.“

Kateřina Křivánková, spolužačka z vysoké školy

„Slečnu Podolovou jsem poznal v roce 2016, kdy se stala studentkou školy, na které působím jako učitel. O její osobnosti můžu však něco říct až s odstupem dvou let, neboť do té doby jsem neměl to štěstí ji učit, pouze jsem slýchal o jejích úspěších v literárních a historických soutěžích. O dva roky později jsem už dostal příležitost učit studentku, která mě v mnohém inspirovala. Petra je velmi iniciativní, empatickou a zodpovědnou dívkou, která má dar přinášet kreativní nápady i potřebnou konstruktivní kritiku. Spolupráce s ní pro mě byla velmi obohacující. Má velké literární nadání a moc ráda čte. Musím přiznat, že občas jsem měl pocit, že toho stihla přečíst více než já, a to se považuju za nadprůměrného čtenáře, který je navíc o nějaký ten tok starší. Na závěr bych si ještě dovolil „vypíchnout“, že jsem měl tu čest být také u jejího úspěchu ve středoškolské odborné činnosti. Už v mladém věku se stala vzorem pro studenty naší školy. Nezbývá než konstatovat, že má velký potenciál a určitě o ní ještě uslyšíme.“

Jakub Chudárek, učitel ze střední školy

„Naše Peťula odmalička milovala a miluje knížky. Když začala sama číst, četla kdekoliv a kdykoliv. Věděli jsme, že si píše nějaké příběhy, ale o účasti v soutěži Fragmentu jsme se dozvěděli, až když jela s rukopisem na poštu. Bylo to den před uzávěrkou – hospodaření s časem není její silnou stránkou. Jsme rádi, že v soutěži uspěla a splnila si jeden ze svých snů. Je to človíček s velkým srdíčkem, ať se jí sny plní i dál.“

Miluše Podolová, maminka

Více článků

Přehled všech článků

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.