Vedoucí katedry politologie Stanislav Balík je vášnivý skaut už sedmadvacet let. Letní prázdniny tráví často s dětmi na skautských táborech nebo v lesní škole. Pro jeho sestřih vlasů mu ve skautu říkají Ježek a díky častému vystupování v televizi ještě přidávají příjmení Bludovský. Skauting pro něj přitom není jen volnočasová aktivita, ale životní styl.
Svůj život po práci zasvětil Stanislav Balík skautingu. Do skautu se přihlásil už jako dítě, když mu bylo dvanáct let. „Skautem jsem od února roku 1990, kdy mohl skauting po dlouhé době zákazu zase začít svobodně působit, takže dnes už je to sedmadvacet let,“ říká. Za tu dobu prošel řadou stupňů skautské výchovy – od skauta, přes rádce družiny, zástupce vedoucího oddílu, vůdce oddílu až po vůdce střediska.
Šéf katedry politologie žije v Brně, ale v jeho skautském životě město podle něj nehraje zásadní roli. „Skautingu se člověk věnuje neustále, skautem jste napořád. Prakticky to znamená, že trávím přibližně tři týdny o prázdninách na táboře a v lesní škole jako vedoucí, v lesní škole trávím čas také o některých víkendech mimo letní prázdniny,“ uvádí Balík. Mimo to se přes rok také účastní ještě různých střediskových rad nebo občasných skautských akcí.
Stejně jako každý skaut má i Stanislav Balík svou přezdívku. „Mým skautským jménem je Ježek kvůli mému sestřihu vlasů, a to fakticky už od roku 1990, kdy jsem se skautingem začal,“ říká. Jelikož ale není jediným skautem, který je v České republice pod jménem Ježek známý, jeho jméno ostatní skauti čas od času zpřesňují. „Je to do jisté míry dané také tím, že vystupuju na celostátní úrovni. Někdy mi proto říkají Ježek Bludovský,“ usmívá se skaut.
Vede i lesní školu a rád odpočívá s rodinou v přírodě
Šéf katedry politologie považuje skauting za velmi zajímavý a také atraktivní způsob, jak užitečně žít nejen pro sebe, ale i pro ostatní lidi ve společnosti. „Skauting mi dal hodně, ať už je řeč o praktických dovednostech nebo o některých životních hodnotách,“ popisuje Balík. Ke skautingu se snaží proto vést i své dvě dcery.
Skautskou lilii, nejznámější ze symbolů skautů, nosí na klopě saka při výuce na fakultě i při vystoupeních v televizi. „Dokazuje to, že skauting není jenom zábava nebo výplň volného času pro děti, ale že to je skutečně cesta životem nebo životní styl,“ zamýšlí se.
Vedle působení mezi skauty vede Balík také Jesenickou lesní školu, což je společenství skautů organizující různé vzdělávací akce, jako jsou například zdravotnické nebo lesní kurzy. „Ve své podstatě je to instituce, která připravuje a vychovává nové skautské vedoucí a jejich zástupkyně a zástupce,“ vysvětluje Balík.
Skauting však není jediná aktivita, které se Balík ve svém volném čase věnuje. „Snažím si odpočinout při aktivitách s mojí rodinou, na kterou bych ovšem někdy chtěl a potřeboval mít trošku víc času, než kolik mám v současné době,“ líčí. Mezi jeho další aktivity, kterým se rád věnuje, patří jízda na kole a rodinné procházky lesem. Dále také rád hraje squash.
V práci řeší studijní programy, učí a publikuje. Často také vystupuje v televizi
Pracovní náplň vedoucího katedry se podle Stanislava Balíka odvíjí od fáze akademického roku, popřípadě semestru. Na katedře politologie se stará o obsah studijních programů, vyučuje a často také vystupuje v médiích, kam si jej zvou, aby komentoval politické dění.
Organizuje výuku a dbá na rozvoj studijních programů, především má na starost záležitosti spojené s jejich obsahem. Druhou částí jeho práce na fakultě je akademická činnost. „Vedoucí kateder také učí, publikují, účastní se konferencí a přednášek, takže v tomto ohledu mám svou práci stejnou jako každý běžný vysokoškolský vyučující,“ popisuje. Poslední složka práce šéfa katedry je organizační. „K mé práci patří tedy vytvořit podobu studia a také podmínky, aby mohli bez problémů fungovat členové katedry, například aby se jednotliví vyučující nemuseli starat o materiální a technické vybavení, aby měli co nejlepší platové ohodnocení a tak podobně,“ říká.
Stanislava Balíka je také možné často vidět při jeho vystoupeních v televizi, kde komentuje dění odehrávající se na české politické scéně. „Je to cesta, přes níž akademik pomáhá plnit univerzitě takzvanou třetí roli, která v sobě skrývá vztah ke společnosti,“ vysvětluje. Podle něj nemá univerzita existovat sama pro sebe, nemá se zavírat ve slonovinové věži, naopak má se snažit pomáhat společnosti, aby porozuměla sobě samé. „Přítomností v médiích máme příležitost právě tuto službu plnit,“ míní.
Balík je rád, že je katedra politologie výrazně vidět a slyšet v médiích. „Katedra je v tomto ohledu mimořádně pilná a do televize chodí řada mých kolegů,“ říká Balík. Na jiných školách podle něj bývají aktivní a jsou viditelní v médiích například jeden nebo dva politologové, kdežto na brněnské politologii se jedná o významnou část katedry.
Jako vedoucí katedry politologie nemá Stanislav Balík tolik času na volnočasové aktivity, kolik by si přál. Na druhou stranu ho však těší, že může žít život, jaký žije. „Jsem nesmírně rád, že je moje práce zároveň i mým koníčkem, jakkoli chápu, že to někdy nemusí být například právě pro mou rodinu úplně nejpříjemnější,“ přiznává.