Z Brna do New Yorku. Student mezinárodních vztahů je mládežnickým delegátem OSN

Dorozumí se devíti jazyky, absolvoval stáž na slovenském zastoupení Evropské komise a věnuje se dezinformacím a fake news. Student mezinárodních vztahů na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity Dominik Porvažník je od září mládežnickým delegátem Organizace spojených národů za Slovensko, odkud pochází. Při svém ročním mandátu by se rád zaměřil na udržitelný rozvoj a dezinformace. „Chci sdělovat mladým lidem na Slovensku, co je Organizace spojených národů, udržitelný rozvoj a mediální gramotnost. Rád bych, aby se příští rok do výběrového řízení mládežnických delegátů nepřihlásilo dvaatřicet zájemců, ale aspoň dvakrát tolik ,“ říká student.

Dominik Porvažník v minulosti řídil simulovaná jednání delegace Organizace spojených národů a o organizaci a jejím chodu mnohé věděl. Přesto nečekal, že porota vybere jako mládežnického delegáta právě jeho. „Spolu se mnou se přihlásili studenti, kteří se angažují v mnoha projektech a studují prestižní zahraniční univerzity. Myslím si, že porotcům se líbila agenda, kterou jsem navrhnul,“ říká student. Svou roli při výběru mohlo hrát také to, že jedním z požadavků bylo věnovat se Agendě 2030, programu Organizace spojených národů stanovujícího sedmnáct cílů udržitelného rozvoje.  Delegát si jako svá stěžejní témata vybral právě udržitelný rozvoj, mediální gramotnost a fake news.

Porvažník pochází ze Slovenska, kde studoval bilingvální slovensko-anglické gymnázium.  Když se ale rozhodoval, kam se přihlásí na vysokou školu, rozhodl se svou rodnou zemi opustit. „Na Masarykovu univerzitu jsem dostal velmi dobré reference a rozhodně nelituju, že jsem se rozhodl pro ni. S fakultou sociálních studií jsem nadmíru spokojený a mám obrovskou podporu od vyučujících,“ říká Porvažník, který studuje magisterský stupeň oboru mezinárodní vztahy.  

Program mládežnických delegátů funguje na Slovensku díky Radě mládeže Slovenska už od roku 2007. Od roku 2013 byl sice pozastaven, v roce 2018 program ale Asociace krajských rad mládeže znovu spustila. Porota každoročně vybere zástupce, který na jeden rok reprezentuje mládež v Organizaci spojených národů. Delegát se zároveň se snaží v Organizaci spojených národů prosazovat potřeby slovenské mládeže a také mladým lidem na Slovensku přiblížit agendu organizace, která je pro ně často velmi abstraktní. Do letošního ročníku se na Slovensku přihlásilo dvaatřicet zájemců.  „Program měl nejen na sociálních sítích velkou propagaci. Samotného mě překvapilo, že se nehlásí ještě víc uchazečů,“ míní Porvažník. Nízný zájem o program ale není pouze na Slovensku, v Česku se do letošního ročníku přihlásilo kolem padesáti zájemců, v Rakousku asi šedesát.   

Od výběrového řízení v Bratislavě až na první misi do New Yorku

Program je určený mladým lidem ve věku osmnáct až čtyřiadvacet let. Přijímací řízení na Slovensku je dvoukolové. „Do prvního kola jsem musel zaslat svůj životopis, agendu, které bych chtěl svůj mandát věnovat, a esej v anglickém jazyce na jedno z témat o udržitelném rozvoji,“ říká Dominik Porvažník. Do druhého kola poslala výběrová komise nejlepších pět zájemců, se kterými vedla osobní půlhodinové rozhovory.  

Porvažník je delegátem od září roku 2018 do září roku 2019 a stihl už absolvovat jednu zahraniční misi. „Spolu s dalšími mládežnickými delegáty z jiných zemí jsme se zúčastnili programu, který pro nás organizoval hlavní koordinátor mládežnických delegátů. Někteří z nás také vypomáhali na svých národních misích,“ říká delegát, který strávil tři týdny na základně Organizace spojených národů v americkém New Yorku.  

Kromě připraveného programu Porvažník spolu s dalšími delegáty organizoval doprovodné akce zaměřené především na mládež. „Spolu s delegáty zemí Visegrádské čtyřky a Bulharska jsme pozvali hosty z různých mezinárodních organizací jako Mezinárodní organizace práce nebo Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj a také hosty ze zemí, které reprezentujeme. Diskutovali jsme s nimi o programech, které ve střední a východní Evropě dělají pro snížení nezaměstnanosti mladých lidí. S mládežnickými delegáty z Německa jsme zase organizovali diskusi na téma práva na soukromí v digitální době,“ popisuje program své mise Porvažník.   

Spolupráce mládežnických delegátů z různých zemí je podle Porvažníka více otevřená než v běžné politice, nicméně spojenectví, která už fungují, delegáti na mládežnické úrovni často kopírují. „Necelý týden po mém zvolení mě kontaktovali zástupci z Polska, Maďarska a Česka, tedy zemí Visegrádské čtyřky, a nabídli mi, že bychom mohli spolupracovat,“ dodává slovenský delegát.

Přestože se rozhodně nejedná o poslední zahraniční cestu, kterou Porvažník při svém mandátu absolvuje, rád by se věnoval spíše práci na rodném Slovensku. Zaměřit se chce na osvětu mezi mladými lidmi o tom, co je Organizace spojených národů, agenda udržitelného rozvoje a mediální gramotnost. Kromě Evropského centra na Slovensku ho oslovují také studenti, kteří by chtěli, aby jejich školu navštívil. „Rád bych pořádal přednášky o mediální gramotnosti a fake news, ale také bych jim chtěl říct něco o sobě a svém programu v Organizaci spojených národů, aby se příští rok přihlásilo alespoň dvakrát více uchazečů,“ říká student o tom, jak by chtěl svůj mandát využít.  

Mládežnické delegáty vybírají v osmatřiceti zemí světa

Počet delegátů, které jednotlivé země do programu vyšlou, se různí. Organizace spojených národů v tomto dává státům možnost volby. „Průměr jsou dva delegáti za jednu zemi, obvykle muž a žena. Některé země mají delegátů víc a při navštěvování misí se střídají. Ale ani to neplatí vždy, například Mexiko vyslalo na misi, které jsem se zúčastnil, všech šest svých delegátů,“ vysvětluje Porvažník.  

Počet delegátů se neodvíjí ani od velikosti země. „Například Dánsko, velikostí podobné Slovensku, má delegátů šest,“ dodává Porvažník, který Slovensko reprezentuje sám.  

Velmi malé zastoupení mezi delegáty má africký kontinent. I na řešení tohoto problému se zástupce Slovenska při své první misi podílel. „S dalšími mládežnickými delegáty jsme si všimli, že státy Afriky jsou velmi podreprezentované, své zastoupení mezi mládežnickými delegáty mají jen asi dvě země. Spolu s delegátem z České republiky Patrikem Plavcem jsme proto uspořádali setkání reprezentantů Africké unie, Rwandy a mládežnického delegáta z Čadu a bavili se o programech v Africe, které jsou zaměřené na podporu mládeže při zapojování se do veřejného dění, ať už v politice, dobrovolnictví nebo školství a zdravotnictví,“ vysvětluje student.  

Podoby programu jednotlivých zemí se mnohdy liší v pravomocech, které delegáti mají. Někteří jsou součástí národní mise a jejich pozice se blíží funkci skutečných pracovníků, jiní jsou ve svých možnostech značně omezení. „Při mé misi v New Yorku jsme měli v komisi zaměřené na sociální, humanitární a kulturní oblasti pronést projev. Zatímco můj proslov mi koordinátor celý odsouhlasil, některým delegátům jejich zástupci projevy neschválili a nemohli je pak přednést, případně museli velkou část vyškrtat,“ dokládá rozdíly přístupu států Porvažník.

Možnosti delegátů se odvíjí také od rozpočtu, který od své domovské země dostanou. „Delegáti z Německa mají například na svou agendu celkem vysoký rozpočet. Jsou ale také země, které svým delegátům nedají skoro žádné peníze,“ dodává student.

Znalost cizích jazyků pomáhá budovat lepší vztahy

Problematice dezinformací a fake news, kterou se chce zabývat i v Organizaci spojených národů, se Porvažník věnuje dlouhodobě. „Myslím si, že je to celogenerační problém, který se zdaleka netýká jen mladých lidí. I ti, kteří jsou vzdělaní, někdy podlehnou emocím a uvěří něčemu, co tak úplně neodpovídá realitě. Bojovat proti dezinformacím je někdy těžké, i já sám často cítím, jak jsem pohodlný, a ne všechno se mi chce ověřovat,“ říká student, který od léta spolupracuje na projektu bojujícímu proti dezinformacím Zvol si info.  

Při své práci v Organizaci spojených národů Porvažník využívá také toho, že se dorozumí devíti jazyky. Kromě rodné slovenštiny a blízké češtiny mluví plynně anglicky, francouzsky, maďarsky a italsky. „Z velké části je to díky prostředí, ve kterém jsem vyrůstal. Moje matka má maďarské kořeny, odtud tedy maďarština. Angličtinu ovládám, protože jsem studoval na bilingválním gymnáziu, kde jsem se později začal učit také francouzsky. K italštině jsem se zas dostal díky Erasmu v Itálii, kam jsem při studiu vyjel,“ shrnuje student, který kromě toho umí také polsky, rusky a španělsky.

Jazyková vybavenost se mu hodí i při jeho působení v organizaci. „Myslím si, že schopnost mluvit alespoň trochu rodným jazykem ostatních delegátů mi usnadňuje budování lepších vztahů s nimi,“ říká Porvažník.

Přestože si vyzkoušel práci v mnoha odvětvích, jasno o své budoucí profesi zatím student brněnské univerzity nemá. „Působil jsem na stážích na slovenském zastoupení Evropské komise, na slovenském Ministerstvu zahraničních věcí nebo v kanceláři slovenského prezidenta. Jsem rád za všechny příležitosti, které jsem dostal a mohl tak poznat výhody a nevýhody různých prací. Momentálně chci úspěšně naplnit mandát delegáta OSN, zvládnout státnice a nadále se angažovat ve veřejném dění,“ dodává student.