„Asi nemusím zakrývat, že před vás předstupuji roztřesený a plný trémy,“ přiznal hned v úvodu svého slavnostního proslovu Balík. Možná právě nervozita přispěla k autentičnosti a lidskosti jeho projevu. Vyzdvihl hodnotu kvalitní poctivé každodenní práce svých kolegů, ale i lidí, jejichž práce je z jeho pohledu mnohdy nedoceňovaná. Poděkoval katederním rozvrhářům, správcům předmětových katalogů i těm, kteří pořádají akce pro studenty a zapojují je tak do akademického života i mimo klasickou výuku. „Při vší péči o revizi našeho stávajícího každodenního fungování bych byl ale rád, abychom uměli aspoň čas od času zvednout hlavu a hledět ke hvězdám. Abychom uměli vidět mezi stromy les, abychom neztráceli ze zřetele hlavní smysl našeho snažení, jímž je vytváření společenství učitelů a studentů, rozvíjení svobodného bádání a v moderním pojetí navíc služba společnosti, národu, regionu, v němž univerzita působí,“ přeje si Balík.

Vzpomněl také na prvního děkana fakulty sociálních studií Iva Možného který fakultu roku 1998 zakládal a který Balíka v mnohém inspiroval. „Největší výzvou je najít rovnováhu mezi soustředěním se pouze na provoz a pouhým sněním. A to se právě profesoru Možnému dařilo,“ tvrdí Balík.

Historii fakulty neopomněl ve svém proslovu ani rektor Masarykovy univerzity, Martin Bareš. „S nostalgií jsem se těšil na místnosti této budovy, ve které jsem i já prožil své studentské roky. Chtěl bych také poděkovat vedení fakulty, že přesto, že vznikla až v roce 1998, drží se univerzitních tradic,” uvedl.

Stanislava Balíka do funkce zvolil akademický senát na zasedání prvního dubna. O post děkana fakulty sociálních studií také psycholog Zbyněk Vybíral, devět z jedenácti senátorů však hlasovalo pro Balíka. „Novému děkanovi přeji ve výkonu funkce hodně štěstí, pevné odhodlání a jménem celého senátu jsem přesvědčen o správnosti jeho budoucích rozhodnutí,“ uvedl předseda akademického senátu Otto Eibl.