Když Vergara Granda přemýšlela, do jaké země půjde studovat, táhlo ji to do Francie, Německa nebo Nizozemska. „Říkala jsem si, že země v západní Evropě pro mě představují jistotu. Nakonec mi ale došlo, že by bylo dobré, kdybych šla studovat do země, o které nevím vůbec nic. Považovala jsem to za velkou životní výzvu. Proto jsem si nakonec vybrala Českou republiku,“ popisuje studentka fakulty sociálních studií.
Její vřelou a přátelskou povahu čekal po příjezdu do Česka šok. „Jako Latinoameričanka jsem hodně otevřená k lidem. Když jsem poprvé přijela do Česka, reakce místních mi připadaly chladné, bez emocí. Jakmile jsem ale Čechy poznala hlouběji, zjistila jsem, že nejsou chladní, ale naopak velmi příjemní lidé,“ pochvaluje si Ekvádorka.
Přestože má za sebou dva roky studia a nyní ji čeká poslední ročník, budovu fakulty sociálních studií si stihla užít jen v prvním semestru, než přišel koronavirový lockdown. Od té doby studovala v online režimu. „Naštěstí jsem si v prvním semestru našla spoustu přátel, se kterými jsem v neustálém kontaktu. Nejvíc mi na online výuce chybělo, že jsem nemohla s přáteli mezi kurzy posedět v atriu a dát si kávu,“ popisuje studentka. Jinak jí online výuka nedělala problém, jelikož si dokázala své studijní povinnosti dobře zorganizovat. Z absolvovaných kurzů na katedře mezinárodních vztahů a evropských studií ji zatím nejvíce oslovily Humanitarian Intervention a Arctic Geopolitics. „Zajímám se o politiku různých zemí, i o tu českou,“ říká Vergara Granda. Z nabízených předmětů vyzkoušela například také psychologii nebo francouzštinu.
Najít si v Brně bydlení nedělalo přátelské Ekvádorce problém. „Hned po svém příjezdu jsem bydlela na kolejích v Komárově, pak jsem se s přáteli přestěhovala na okraj města, do Obřan. Tam jsem strávila oba lockdowny a díky naší partě to bylo skvělé,“ popisuje studentka, která se v posledním roce studia rozhodla přesunout blíže do centra Brna. „Žiju teď s těmi nebližšími, moje nejlepší kamarádka nyní bydlí hned vedle. Mí přátelé jsou sice každý jiný, ale pasujeme k sobě skvěle, ráda s nimi trávím čas,“ svěřuje se Vergara Granda.
Pobyt v cizí zemi jí nedělá potíže i díky tomu, že mluví hned několika jazyky. Kromě angličtiny ovládá španělštinu, portugalštinu a francouzštinu. Navíc má už se studiem v zahraničí zkušenosti. Když jí bylo osmnáct, studovala v Belgii poslední ročník střední školy. „V Ekvádoru není zvykem, aby tak mladá žena odjela sama do zahraničí. Studovat v jiném než mateřském jazyce pro mě tehdy byla velká výzva. Naštěstí se nové jazyky učím velmi lehce, takže jsem se na evropské poměry rychle adaptovala,“ vypráví studentka.
Jakožto vegetariánka sice Vergara Granda neochutnala typické české pokrmy, zato je ale nadšená z počtu vegetariánských restaurací v Brně. „Když jsem odjížděla z Ekvádoru, měla jsem trochu strach, že v Česku nebude příliš možností, kde se najíst bezmasých jídel. Ani v Ekvádoru moc takových restaurací není. Byla jsem pak příjemně překvapená. Ochutnala jsem například kynuté knedlíky s jahodami, byly vynikající,“ popisuje Ekvádorka.
Ve volném čase ráda tráví čas s přáteli, sportuje a vaří. Mimo to také cestuje po České republice. Ještě před zahájením studia na Masarykově univerzitě navštívila Prahu, Olomouc či Karlštejn. Nyní doufá, že se podívá do Českého Krumlova nebo Českého ráje.