Zahraniční studenti na FSS: Z Minsku rovnou do Brna

Ještě zkraje minulého roku studovala lingvistiku a orientální studia na univerzitě ve své rodné zemi. Od podzimního semestru 2020 je ale dvacetiletá Běloruska Elizaveta Matusevich hrdou studentkou Masarykovy univerzity. K přechodu na fakultu sociálních studií ji nalákal bakalářský anglický program International Relations and European Politics spolu s nabídkou speciálního stipendia pro běloruské studenty. „Připadalo mi to jako skvělá příležitost změnit svůj život. Předchozí studium mě nenaplňovalo, připadala jsem si na špatném místě. Proto jsem sebrala odvahu a rozhodla se tuto šanci využít, aniž bych věděla, co mě čeká,“ popisuje Matusevich.

2. 8. 2021 Karolína Tomečková

Elizaveta Matusevich má za sebou první rok bakalářského studia. Na život v Brně si rychle zvykla, dokonce tam chce zůstat i kvůli magisterskému studiu. Foto: archiv Elizavety Matusevich

Když dostala běloruská studentka Elizaveta Matusevich po vstupním pohovoru zprávu o přijetí na fakultu sociálních studií, pocítila záchvěv štěstí. K tomu, aby se přestěhovala do Česka, zbývalo už jen zařídit bydlení a opatřit potřebnou dokumentaci včetně víza, na jehož vyřízení čekala přibližně měsíc a půl. I když ji po příjezdu překvapilo, jak je Brno v porovnání s dvoumilionovým Minskem malé, záhy si jej zamilovala. „Líbí se mi, že je to útulné město s fascinující architekturou, kde je vše důležité po ruce. Navštívila jsem už i Prahu, a ačkoliv jde o nádhernou evropskou metropoli, zůstávám věrná Brnu,“ usmívá se zahraniční studentka.

Studijní zaměření na mezinárodní vztahy a evropskou politiku si vybrala, jelikož věří, že jí poskytne kvalitní zázemí pro budoucí zaměstnání. „Uvažuju nad tím stát se velvyslankyní. Už po pár měsících strávených na fakultě sociálních studií vnímám, že se můj zájem o mezinárodní politiku významně prohloubil,“ přibližuje mladá nadšenkyně, která ambicemi nešetří. Právě diplomacii vnímá jako významný nástroj k napravení aktuálně vyostřené situace mezi Běloruskem a prozápadně orientovanými evropskými zeměmi. „Česko i sousední státy jsou pro nás důležité, proto je potřeba vzájemně pečovat o naše vztahy. Upřímně si přeju, aby se Bělorusko stalo součástí velké a přátelské evropské rodiny,“ říká studentka.

Ze začátku dalo Matusevich trochu zabrat, než se v českém školním systému zorientovala. Problémy jí působila zejména práce s univerzitním informačním systémem, postupem času si na něj ale zvykla a dnes na něj nedá dopustit. Velkou novinkou pro ni byla také možnost sestavit si rozvrh podle vlastních studijních preferencí a časových možností. „Na předchozí škole jsme měli pevně předepsaný rozvrh, takže student si nemohl vybrat, jaké předměty by chtěl studovat. Množství a variabilita kurzů, které Masarykova univerzita nabízí, je s Běloruskem nesrovnatelné,“ vysvětluje studentka.  

Jako cizinku ji na Češích překvapilo, že jsou zpočátku vůči neznámým lidem ostražití a nepřístupní. Postupně si k nim ale proklestila cestu a nyní s místními dobře vychází. Foto: archiv Elizavety Matusevich

Z předmětů, které doposud absolvovala, si nejvíce pochvaluje ty se zaměřením na mezinárodní politiku a globální problémy. Jako jeden z nejzdařilejších kurzů vyzdvihuje Arctic Geopolitics, který si zapsala hned v prvním semestru studia. „Vyučující Barbora Halašková má obrovský zápal pro severské oblasti, dokázala bych její povídání poslouchat hodiny,” hodnotí studentka. Velký dojem v ní zanechal také seminář English for Political Science. „Byl příjemně interaktivní! Bavilo mě se spolužáky diskutovat o politických problémech a poslouchat jejich názory, ale i pracovat samostatně na zadaných prezentacích a dalších úkolech,“ dodává Matusevich. Pro zpestření výuky si zapsala španělštinu a základy českého jazyka. Studium jazyků je jejím velkým koníčkem, pomáhá jí příslušnou kulturu pochopit více do hloubky. O to důležitější je to v Česku, kde častokrát naráží na nezdary při komunikaci v angličtině. „Například návštěvy pošty mi dávají vždy zabrat a musím používat ruce i nohy, abych se s pošťáky dorozuměla,“ směje se studentka.

Při výběru studia v zahraničí zvažovala i jiné možnosti, lákala ji například Litva nebo Polsko. Česko ale nakonec zvítězilo, čehož nelituje. Foto: archiv Elizavety Matusevich

Komunita zahraničních studentů na Masarykově univerzitě je pestrá, Matusevich se do ní díky své společenské povaze rychle začlenila. A to i přesto, že se kvůli distanční výuce se spolužáky setkávala pouze virtuálně. „I když jsme každý z jiného kouta světa, vzájemně se podporujeme a obohacujeme. Mám ráda své spolužáky, jsme si blízcí,“ tvrdí Běloruska. Budování nových přátelských vazeb jí pomáhá od stesku po domově. „Mám velkou rodinu a samozřejmě mi všichni chybí. I přes velkou vzdálenost jsme ale vnitřně propojení,“ nezoufá Matusevich. S příbuznými zůstává v kontaktu alespoň přes sociální sítě.

V Česku se cítí mnohem svobodněji než ve vlastní zemi. Zprávy z domova ji zraňují a zanechávají v ní strach z budoucnosti. „Politická krize má zničující dopad na naše lidi, náš národ, mě a moji rodinu. Nemáme pocit, že jsme obyvateli nezávislé, demokratické a bezpečné země,” říká a dodává, že má v úmyslu udělat vše, co je v jejích silách, aby své zemi pomohla.

Dokázat se v zahraničí bez problémů dorozumět považuje za významnou dovednost. Také proto si přivydělává doučováním angličtiny a turečtiny. Foto: archiv Elizavety Matusevich

Na spřádání plánů je po jednom roce stráveném na fakultě sociálních studií možná brzy, Matusevich si však už teď pohrává s myšlenkou v Brně pokračovat i na magisterském stupni. Kromě mezinárodních vztahů ji láká novinařina, ráda totiž převádí zajímavé příběhy na papír. „Chci využít co nejvíce příležitostí, abych v životě něco dokázala. Proto jsem vděčná Masarykově univerzitě za to, že mi umožnila tu studovat a být součástí české komunity,“ zakončuje Matusevich.

Jejím naprostým favoritem mezi zeměmi, kam měla možnost opakovaně zavítat, je Spojené království. Foto: archiv Elizavety Matusevich

Zahraniční studenti a mezinárodní prostředí k fakultě sociálních studií neodmyslitelně patří. A to i přesto, že se hloučky anglicky diskutujících studentů, jindy postávající před budovou fakulty, musely načas přesunout na Teamsy. V našem seriálu Zahraniční studenti na FSS představujeme čtyři studenty ze zahraničí, kteří se rozhodli ze své rodné země přesídlit do Brna a získat vysokoškolský titul na fakultě sociálních studií.

Úvodní díl seriálu, který popisuje novinky v anglicky vyučovaných programech, si můžete přečíst zde

Elizaveta Matusevich

Před příchodem do Česka studovala na Fakultě mezinárodních vztahů Běloruské státní univerzity v Minsku. Její studijní obor se zaměřoval na Turecko a jeho kulturu, politiku a jazyk. Pro změnu univerzity se rozhodla ve třetím ze čtyř ročníků bakalářského studia. Aktuálně navštěvuje bakalářský anglický program International Relations and European Politics na Masarykově univerzitě v Brně, kde také žije. Dříve krátce studovala i na anglické Univerzitě v Kentu.

Duší je nadšenou cestovatelkou. Kdykoliv se jí naskytne příležitost vycestovat do zahraničí, neváhá ani vteřinu a vyráží. Plánů má spousty, jakmile to situace umožní, chce navštívit například Španělsko, Francii, ale i Irán nebo Tunisko, kde žijí její přátelé. Cestování vnímá jako důležitou součást osobního rozvoje.

Ve volném čase ráda sportuje. „Nepohrdnu žádným druhem pohybu od boxu přes jízdu na koni po snowboarding. Často chodím i do posilovny.  Hlavní pro mě je, abych zůstala v kondici,“ vysvětluje Matusevich.

Stipendium pro běloruské studenty

Jako jedna z prvních loni Masarykova univerzita zareagovala na těžkou situaci Bělorusů po srpnových volbách. Vedení univerzity se ohradilo proti násilí a perzekucím vůči Bělorusům vyjadřujícím nesouhlas v souvislosti s tamními prezidentskými volbami. Vše nasvědčuje tomu, že volby nebyly svobodné a spravedlivé a nebyla dodržena základní demokratická pravidla. S cílem pomoci tamním studentům vyhlásil rektor Martin Bareš v srpnu minulého roku speciální stipendijní program. Konkrétně jde o příspěvek na bydlení ve výši patnácti tisíc korun měsíčně. Do konce roku nabídky využilo osm studentů různých oborů, z toho dva studenti fakulty sociálních studií. Univerzita celkem vyplatila 315 tisíc korun, které získala z Fondu vzdělávací politiky ministerstva školství. Na podporu běloruských vědců dále Masarykova univerzita nabídla grantový program až do výše jednoho milionu korun ročně.

Řekli o ní

„Znám Elizavetu téměř deset let a za tu dobu jsme prožily mnoho životních situací, které naše přátelství posílily. Nikdy jsem nepotkala nikoho veselejšího. Její energie a nasazení pro práci a koníčky mě neustále motivuje. Je nesmírně odvážná, pracovitá a aktivní. Ráda získává nové znalosti a zkušenosti. Život vnímá jako místo plné příležitostí pro každého. Všechny lidi kolem sebe inspiruje k tomu, aby dosáhli svých cílů a nikdy se nevzdali. Není pochyb o tom, že vytrvalost a ctižádostivost jsou jejími nejsilnějšími stránkami. Nikdy nezapomenu na to, jak jsme si pomáhaly při přípravě na zkoušky ve škole. Já jsem byla dobrá v matematice a Liza zase vynikala v ruštině. I když nyní žijeme každá v jiné zemi, jsme si pořád blízké a já věřím, že naše pouto přetrvá i nadále.“

Arina Karnilova, nejlepší kamarádka a bývalá spolužačka z Běloruska

„Pokud bych měl popsat Elizavetu pár slovy, pak bych použil spojení vzácná a hlavně citlivá intelektuálka. Posledních pár měsíců jsem měl příležitost trávit s ní hodně času. Brzy jsme se stali skvělými přáteli. Liza je chytrá, laskavá, plná znalostí a zvídavá. Je také starostlivá a vždy odhodlaná druhým přispěchat na pomoc. Velmi ji obdivuju za její píli dokončit úspěšně všechny projekty a úkoly, v čemž je mi velkou inspirací. I když se škole věnuje intenzivně, neleží jen v knihách, naopak tráví spoustu času i se svými přáteli. To, co však považuju za její nejcennější vlastnost, je upřímnost.“

Omar Chenenaoui, spolužák z programu International Relations and European Politics

„Jsem na svou dceru velmi hrdá. Jít sama studovat do jiné země je velká výzva, já bych to nedokázala. Elizaveta je ale cílevědomá, má silnou vůli a jde hrdě za svými sny. Přitom je to v hloubi duše jemná a křehká dívka. Všude, kam přijde, si udělá spoustu přátel, protože je komunikativní. Miluje také zvířata, už od dětství jezdí na koni. Elizavetu nepovažuju jen za svou dceru, je i mou nejlepší přítelkyní. Moc mi chybí a už se těším, až se zase v létě shledáme.“

Natallia Matusevich, matka Elizavety

Více článků

Přehled všech článků

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.