Hra Nekrm Kachnu! Kamarádi se ptali, jak si vyzkoušet boj s dezinformacemi
Studenti ze spolku Fakescape představili novou karetní hru Nekrm Kachnu!, která má zájemcům zábavným způsobem osvětlit práci novináře.
Vakcíny způsobují neplodnost, obsahují čipy a embrya mrtvých dětí. Tato a podobná tvrzení, která se objevují na sociálních sítích a dezinformačních webech, vyvrací nová kampaň na podporu očkování s názvem Zpátky do života. Cílí především na ty, kteří očkování stále ještě zvažují. „Pokud se dezinformace dostanou k lidem, kteří váhají, a oni jim uvěří, přikloní se pak spíše ke skupině, která vakcíny odmítá,“ vysvětlil politolog Miloš Gregor z katedry politologie fakulty sociálních studií. Na projektu spolupracuje nezisková organizace Podané ruce a Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity.
Ampulka s očkovací látkou, boxerské rukavice nebo novorozeňata s ocáskem na výrazném barevném pozadí se snaží přesvědčit veřejnost o benefitech očkování. Autoři projektu Zpátky do života, kteří pomocí barevných grafik vyvrací dezinformace o vakcínách a covidu-19, by rádi zvýšili proočkovanost v Česku.
Jedním z důvodů, proč lidé zastávají odmítavý postoj vůči očkování, je podle koordinátorky projektu Simony Kumpanové ze společnosti Podané ruce velké množství nepravdivých informací, které se o vakcínách šíří. „Hledali jsme možnost, jak pomoct s osvětou. Zdálo se nám logické zaměřit se právě na dezinformace a začít je vyvracet,“ vysvětlila důvod vzniku kampaně koordinátorka.
Na projektu se podílí také Miloš Gregor z katedry politologie fakulty sociálních studií, který se dezinformacím dlouhodobě věnuje a v minulosti o nich vydal společně s kolektivem dalších autorů i knihu. „Velice aktuálním příkladem toho, jak dokáží být dezinformace nebezpečné, je úmrtí folkové zpěvačky Hany Horké, která uvěřila dezinformacím. Žena se záměrně nakazila covidem, pak na něj zemřela. Věřila, že to pro ni bude lepší než očkování,“ uvedl akademik.
S projektem začali jeho tvůrci loni v listopadu. Zatím lze kampaň spatřit jen na sociálních sítích. Podklady k příspěvkům zpracovávají studenti fakulty sociálních studií. „Mají na starost také návrh komunikační strategie,“ doplnil Gregor.
Například student bezpečnostních a strategických studií Martin Zilvar analyzuje dezinformační weby a diskuse na sociálních sítích. „Nejsložitější na celém projektu je asi fakt, že ani nejuznávanější studie často lidi nepřesvědčí. Dezinformace se šíří daleko rychleji než pravda, což nás hodně limituje," myslí si student.
Do grafické podoby zpracovává podklady od studentů ilustrátorka a grafička Pavlína Boxanová, která spolupracuje s neziskovkou externě. „Pokouším se vystihnout podstatu tématu, nedělat vizuální sdělení příliš komplikovaná,“ vysvětlila umělkyně.
V nadcházejících dnech začne Zpátky do života fungovat i offline. Autoři projektu připravují letáky, reklamní plochy a informační brožuru, která vyjde v tištěné i elektronické podobě. Kampaň platí Podané ruce, aktuálně jednají s možnými sponzory, kteří by projekt podpořili peněžitým darem.
Nezisková organizace provozuje v Brně dvě očkovací centra a jejich mobilní očkovací týmy vyjíždí do čtyř krajů – Jihomoravského, Pardubického, Královéhradeckého a na Vysočinu. „Velkou přidanou hodnotu kampaně vidím v tom, že ji vede organizace, která má s očkováním bohatou zkušenost. Pokud projekt lidi osloví, rovnou si mohou vyhledat místa, kde se nechat očkovat,“ řekl Gregor.
Tvůrci kampaně spolupracují také s Nadací Charty 77 a brněnskými senior pointy, kontaktními místy pro seniory. „Nejcitlivější skupinou, na kterou dezinformační weby cílí, jsou právě senioři. Proto tato spolupráce,” vysvětlila Kumpanová. S jakými dezinformacemi se senioři setkávají, zjišťuje neziskovka prostřednictvím dotazníků. Respondenti jsou z řad očkovaných i neočkovaných, lživé informace se totiž dostávají podle dat Podaných rukou k oběma skupinám. Na základě výsledků dotazníkového šetření pak mohou tvůrci kampaň efektivněji zacílit.
Senioři ale nejsou jediní, kteří mohou lživým informacím uvěřit. Podle Gregora nejčastěji důvěřují nepodloženým informacím lidé s nízkou důvěrou ve stát a instituce. V případě koronavirové pandemie pak spatřuje velký problém i v komunikaci vlády. „Pokud vládní činitelé jednají chaoticky a hygienické stanice nestíhají informovat nebo dávají nejasné informace, není to příliš vhodné prostředí pro to, aby byla většina společnosti přesvědčená o potřebnosti očkování,“ upřesnil.
S jeho názorem souhlasí i Kumpanová, jako příklad uvádí kampaň Tečka ministerstva zdravotnictví. Tečka byla podle ní falešným příslibem, který nakonec mnoho lidí od očkování odradil. Správným krokem podle ní nebyla ani kampaň, která zobrazovala reálné snímky pacientů z nemocnic. „Osobně si myslím, že náš projekt je výjimečný v tom, že se vyhýbá negativitě – uvědomujeme si, že všechny kolem nás svírá strach o vlastní zdraví, naše blízké. Právě informováním a vzděláváním v problematice toho můžeme hodně dokázat,” zakončila koordinátorka projektu.
Projekt vznikl v listopadu loňského roku, spolupracuje na něm společnost Podané ruce a Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity. Hlavním cílem tvůrců projektu Zpátky do života je vyvracet dezinformace o očkování, přesvědčit nerozhodnuté lidi k vakcinaci, a to prostřednictvím poutavých obrázků s texty. Na očkovací kampani spolupracuje také Nadace Charty 77 a brněnské senior pointy. Projekt podporuje primátorka města Brna Markéta Vaňková.
Zpátky do života není jediným projektem fakulty sociálních studií, který bojuje s dezinformacemi. Mezinárodně oceňovaný spolek Fakescape působí na fakultě už čtvrtým rokem, jeho mentory jsou politologové Miloš Gregor a Petra Mlejnková. Členové spolku navštěvují školy po celém Česku a zábavnou formou se snaží zvýšit povědomí o mediální gramotnosti. Projekt se v roce 2019 umístil na druhém místě v celosvětové soutěži P2P Digital Challenge, v loňském roce získal první cenu v celoevropském kole Ceny Karla Velikého pro mladé Evropany.
Studenti ze spolku Fakescape představili novou karetní hru Nekrm Kachnu!, která má zájemcům zábavným způsobem osvětlit práci novináře.
Podané ruce jsou nezisková organizace působící v Jihomoravském, Olomouckém a Zlínském kraji, která funguje už přes třicet let. Ředitelem společnosti a zároveň i jejím zakladatelem je Jindřich Vobořil. Zaměstnanci neziskovky pomáhají lidem v boji se závislostmi. V roce 2020 se začali věnovat i epidemii koronaviru. Organizace provozovala největší testovací centrum v Česku, pracovníci Podaných rukou také očkují a zabývají se výzkumem protilátek. „Jako zdravotní bratr jsem zažil v domově seniorů chřipkovou epidemii. Umřela nám půlka domova, měli jsme mrtvé i ve výtahu pro zaměstnance, pohřební služba je nestačila odvážet. Věděl jsem, že musíme udělat něco, aby se situace neopakovala,” uvedl Vobořil v brožuře, která vyšla loni a shrnuje dosavadních třicet let organizace.
Studentka sociální práce Zuzana Vrbecká pomáhá, kde to jen jde – v testovacím centru na brněnském výstavišti, v domově seniorů, ale i v online prostředí.
Jak fungují novináři v Evropském parlamentu? Jak se dělá rozhovor? Co obnáší práce moderátora v České televizi? Jak udržet novináře v bezpečí? Multimediální den na fakultě sociálních studií na téma Evropská unie a novináři letos prostřednictvím těchto i mnoha dalších workshopů a programu návštěvníkům přiblížil práci novinářů.
K začátku semestru a září se často pojí i nástup na stáže či praxe. Jak to s praxemi na jednotlivých katedrách fakulty sociálních studií je a kde je vhodné je hledat tak, abyste před začátkem nového semestru měli všechno vyřízené?