Výzkumníci stráví více času bádáním a méně papírováním

Výběr správného grantu pro výzkum je náročný úkol. Donedávna museli vědci z fakulty sociálních studií sami vyřizovat většinu administrativy. „Při přípravě žádostí vyvstane hodně otázek, na které se poměrně složitě hledá odpověď. Často je potřeba obracet se s různými otázkami na spoustu různých míst,“ popsala složitý proces výzkumnice Hana Macháčková. Proto letos vzniklo na fakultě nové Oddělení pro výzkum a projektovou podporu, které vědcům získávání grantů usnadní. Kromě toho už nebudou muset sami evidovat odborné publikace.

Vědečtí pracovníci vkládají do vyhledávání peněžní podpory svých výzkumů velké úsilí. „Neustále se s tím potýkám. Nikdy nevím, jestli mi neuniká nějaká zajímavá výzva,“ sdělil pracovník Mezinárodního politického ústavu na fakultě sociálních studií Jan Holzer.

Aby vědcům usnadnil práci a zefektivnil získávání peněz na výzkum, sloučil proděkan pro výzkum a doktorské studium na fakultě sociálních studií Martin Vaculík dvě pracoviště, která se v minulosti zabývala granty. Na začátku roku vzniklo na fakultě Oddělení pro výzkum a projektovou podporu, které vědcům pomůže s vyhledáváním nových grantů a vhodných partnerů i s podáním jejich žádostí. „Chci, abychom poskytovali kvalitní služby, což pro mě znamená, že na oddělení budou odborníci s aktivním přístupem, kteří pracují efektivně,“ shrnul Vaculík své představy o fungování nového oddělení.

Sami výzkumníci změnu vítají. Nebudou už muset sami hlídat grantové výzvy a budou se moc více soustředit přímo na samotný výzkum. „Vědci jsou bez pochyby zatíženi velkým množstvím administrativy. Nové oddělení může fungovat jako filtr mezi námi a donátory,“ popsal konkrétní přínos Holzer. Macháčková z Institutu výzkumu dětí, mládeže a rodiny zase doufá, že změny ulehčí práci s hledáním náplní a požadavků, které je třeba splnit v různých grantových schématech.

Proděkan věří, že se vědci zapojí do nových výzev

Jedním ze sloučených pracovišť je Oddělení pro výzkum a doktorské studium, kde vědci hledali podporu při získávání peněz z grantových projektů zaměřených na výzkumnou činnost. Oddělení se však zabývalo zejména administrativou. „Na pozici koordinátora projektové podpory nebyla věnovaná žádná pozornost například aktivnímu vyhledávání grantových příležitostí nebo analýze jejich vhodnosti pro naše výzkumníky, proto měla pro fakultu jen malý přínos,“ sdělil Vaculík.

O poznání úspěšnější v práci s granty byl Úsek projektové podpory, kde se dařilo získávat peníze z operačních programů Evropské unie. „Jednou z mých motivací pro sloučení pracovišť bylo přenést know-how a zkušenosti z Úseku projektové podpory i do práce s výzkumnými projekty,“ osvětlil Vaculík, který věří, že vznik nového oddělení v budoucnu přinese vyšší úspěšnost žádostí o výzkumné granty a přispěje k rozšíření portfolia grantových výzev, do kterých se vědci z fakulty sociálních studií zapojují.

Úsek projektové podpory se zaměřoval zejména na získávání peněz, které neputovaly do výzkumu. Jeho zaměstnanci pracovali například na rozšíření mezinárodního povědomí fakulty a vzdělávání akademických pracovníků, které je součástí projektu nazvaného Masarykova univerzita 4.0. V jejich náplni práce je i vybudování specializovaných učeben, které poslouží například k politologickým výzkumům. Zpracovali také podklady pro "nábytkovou výzvu", ze které fakulta získá peníze na modernizaci seminárních místností a knihovny. Všechny tyto aktivity budou spravovat i nadále, ovšem nově pod hlavičkou Oddělení pro výzkum a projektovou podporu.

V čele oddělení bude odbornice na grantové projekty

Sloučení pracovišť vedlo k několika personálním změnám. Funkce koordinátora pro grantovou podporu výzkumu zanikla, zároveň ale vznikla pozice pracovníka projektové podpory. Jeho hlavním úkolem bude aktivně vyhledávat zajímavé grantové příležitosti pro vědecké pracovníky. „Musí být také schopný nastudovat jednotlivé výzvy a říct, jestli se pro naše výzkumníky hodí nebo ne a jaká rizika jsou s nimi spojená,“ popsal svoji vizi Vaculík.

Nová je i funkce vedoucí Oddělení pro výzkum a projektovou podporu. Do čela sloučeného pracoviště nastoupí Jitka Wolfová, která doposud působila na Úseku projektové podpory. Výběrové řízení vyhrála především díky svým zkušenostem s řízením evropských projektů a dobrým předpokladům k vedení týmu. Na fakultě sociálních studií se granty zabývá už osm let. 

Nastupující vedoucí Oddělení pro výzkum a projektovou podporu se domnívá, že největším přínosem změn bude vznik jednoho kontaktního místa pro výzkumníky. Vědci nebudou muset přemýšlet, koho při psaní nebo práci na projektu oslovit. „Počítám, že se ještě více než doposud zkoordinujeme i s ostatními pracovišti, především s ekonomickým a personálním oddělením. Naší hlavní ambicí je být dobrým servisním pracovištěm, kde na jednom místě najdou všechny zásadní informace,“ nastínila Wolfová.

Výzkumníci vítají, že už nebudou muset složitě dohledávat informace na několika různých místech. „Situací, kdy člověk potřebuje poradit při psaní žádostí, není málo. Vyvstávají otázky o náplni grantů a podobě žádostí, ale i o úspěšnosti různých uchazečů. Vznik jednoho konkrétního místa, kde lze hledat odpovědi na různé otázky, je pro mě přínosem“ zhodnotila vědkyně Macháčková.

Evidenci převezmou knihovnice

Změny se nedotknou pouze pracovišť spojených s výzkumem a doktorským studiem. Fakultní knihovna po zaniklém Oddělení pro vědu a doktorské studium převezme správu evidence odborných publikací. Vaculík se domnívá, že právě knihovníci mají pro tuto práci nejlepší kvalifikaci a zajistí, aby záznamy byly v pořádku. „V knihovně bude evidence v nejlepších, odborných rukou, takže se těším na to, že zapisování publikací bude efektivní a bez chyb. Za nepřesně zaznamenané publikace totiž fakulta nezíská peníze, a dokonce může dostat pokutu," upozornil proděkan.

Záznamy o publikacích v současnosti vkládají do Informačního systému Masarykovy univerzity jejich autoři, v příštích měsících by knihovníci měli převzít administrativu a záznamy vkládat sami. Změny by měly vést k tomu, že zapisování informací do systému bude rychlejší a přesnější. Autorům publikací také odpadnou starosti s papírováním.

Zatímco někteří vědci, jako třeba Holzer z katedry politologie, nevidí vkládání publikací jako velkou zátěž, jiní se na změnu těší. „Když bude publikace evidovat knihovna, určitě to vědcům ušetří čas a energii a pomůže jim to vyhnout se případným chybám,“ sdělila Macháčková. 

Knihovníci věří, že autorům publikací čas i starosti s papírováním ušetří. „V knihovně je dobrou praxí ulehčit práci autorům, vědcům i vyučujícím a poskytnout jim v maximální možné míře servis v administrativních oblastech, kterou je i evidence publikací,“ uvedla vedoucí knihovny Irena Šléglová.

Do evidence publikací se zapisují dokumenty, na jejichž základě fakultu sociálních studií a celou univerzitu hodnotí Úřad vlády České republiky. „Záznamy těchto dokumentů každoročně odesíláme do rejstříku informací o výsledcích vědy a výzkumu a jsou podkladem pro získávání finančních prostředků," zdůraznila Šléglová. Evidence kromě toho slouží i jako podklad pro hodnocení jednotlivých akademických pracovišť uvnitř fakulty.

V knihovně v současnosti vzniká úplně nové oddělení, které bude kontrolovat a v případě potřeby opravovat či doplňovat záznamy o publikacích v Informačním systému Masarykovy univerzity. Knihovníci budou také pomáhat s citačními analýzami, tedy hodnocením kvality a významu publikací, které je součástí habilitačních řízení a řízení ke jmenování profesorem. Tříčlenné pracoviště se zapojí i do reakreditace. „Agendu evidence publikací bude mít ve své kompetenci kolegyně Blanka Farkašová, habilitace a akreditaci budou mít na starost Dana Mazancová a Martina Nedomová, které se této problematice věnují systematicky už od loňského roku,“ upřesnila vedoucí knihovny. Na nové oddělení knihovny se zájemci mohou obracet přes speciální e-mail infoveda@fss.muni.cz.