Velvyslanci na FSS: S digitalizací jsme připravení Česku pomoci, říkají pobaltští diplomaté

Předposledními hosty kurzu How do they see us? The Czech Republic and its European partners byli ambasadoři z pobaltských zemích. Na fakultu sociálních studií tak zavítala lotyšská velvyslankyně Gunta Pastore, estonská ambasadorka Gita Kalmet a litevský velvyslanec Laimonas Talat-Kelpša Všichni tři velvyslanci se shodují, že vzájemné vztahy jejich zemí s Českem jsou velice dobré. „Měli bychom ale určitě více spolupracovat, být více vidět. Ostatně i to je důvod, proč jsme přijali pozvání na univerzitu,” uvedl litevský diplomat.

16. 5. 2022 Michaela Srpová


Velvyslanci z pobaltských zemí přednášeli studentům katedry mezinárodních vztahů a evropských studií. Foto: Lucia Farkašová

Click here for an interview in English

Ambassadors at FSS: We are ready to help the Czech Republic with digitization, say Baltic diplomats

The lecture of Baltic diplomats was the second to last of this semester’s series of lectures given by European ambassadors as a part of the course How do they see us? The Czech Republic and its European partners. The Latvian ambassador Gunta Pastore, the Estonian ambassador Gita Kalmet and the Lithuanian ambassador Laimonas Talat-Kelpša visited the Faculty of Social Studies last week. All three ambassadors consider the relations with the Czech Republic to be very good. “However, we should cooperate more, be more visible. In fact, that is also the reason why we accepted the invitation to come to the university,” said the Lithuanian diplomat.

What topics have you dealt with so far as ambassadors in the Czech Republic?

GK, Estonia: Our biggest priority right now is of course the situation in Ukraine. It is what takes up most of our time. The Czech Republic is a great partner in this matter. We share your views, and that is why we also like to follow and support your steps.

LT, Lithuania: I completely agree. However, if we talk about the situation before the invasion of Ukraine, we dealt with the Vrbětice case, for example. All Baltic states expressed solidarity with the Czech Republic and supported the Czech government in this difficult diplomatic situation. We were also the first ones to ask Russian diplomats to leave our countries. The situation in Belarus connected with the president Lukashenko was also a matter which we paid close attention to.

What do our countries have in common?

GP, Latvia: I see a lot of similarities. One of them is surely history. We have a similar historical experience with Russia, which is also the reason why we are the front liners in supporting Ukraine. Both of our countries are very active in the European Union. We have been its members for eighteen years now, and so, as long-term members, we should be taken seriously, no matter how big we are as countries.

GK, Estonia: That is true. Estonia was very scared when it entered the European Union, we were afraid of the big countries. Now, that has changed. What is happening in Ukraine, paradoxically, helped us, the countries on the east, to find our true voice and be heard. Now it is us who lead the support coming from the European Union and the North Atlantic Alliance.

LT, Lithuania: There are a lot of similarities. From the specific diacritic we use in written language to beer consumption. We also buy tanks from the Czech Republic.

Digitization cannot work without public trust

Where we differ a lot, on the other hand, is the level of digitization. The Baltic countries are frequently talked about in connection with digitization while the Czech Republic lags behind, according to experts. What is your key to success?

GK, Estonia: Everything depends on the public trust towards digitization. Technology is the same everywhere, the real change must happen in the society. When the President of the Czech Senate Miloš Vystrčil visited Estonia in autumn, he was not impressed by our technical solutions, but the trust people have in the electronic solutions. In the end, what steps your country takes in order to move forward in digitization is up to you. However, Estonia is always here to help you.

GP, Latvia: I completely agree. Latvia was the first country to create the so-called e-parliament when the pandemic started. We have a lot of experience in digitization and we are more than happy to share.

LT, Lithuania: First of all, it is important to take notice of a problem and start finding the possible solutions. That is a matter of technology. After that, you need to make sure that the solution is available at the government level for the whole population, that it is available to everyone. But as we said, in the end, everything depends on trust. People simply must want to use the technological solutions.

In general, where do you see the biggest issues in digitization?

LT, Lithuania: In most countries, the biggest issue is the fact that the collected data are not integrated, they are not connected. They are owned by individual institutions that do not want to share them. That has to change.

GK, Estonia: I see it the same way. To own data means to have great power. Nevertheless, we should be able to share them. For example, I think that international e-prescriptions are amazing. If the Czech Republic started using them, it would surely help loads of people who are traveling between our countries.

Our task is to help Ukraine

You mentioned that the Czech Republic and the Baltic states have a similar historical experience with Russia. In your opinion, how should the conflict evolve?

GK, Estonia: The withdrawal of Russian tanks from Ukraine’s territory would be a great success. But of course, it is not only about this one step…

LT, Lithuania: Yes, the withdrawal of Russian tanks is the first step. To acquire lasting peace, though, we have to investigate all war crimes. Those who have committed them must be accordingly punished, including Putin. I hope that Russian citizens will cooperate with us in this respect.

GP, Latvia: Ukraine simply must win.

Are you afraid that the war could spread to your countries?

GP, Latvia: If Ukrainians continue to defend themselves with such courage, and we will continue to help them, the war will be over and there will be no reason to worry. Our task right now is primarily to help Ukraine.

GK, Estonia: Exactly, because right now Ukraine is fighting for all of us, for Europe.

LT, Lithuania: And what is more, we are already a part of this war. The Czech Republic has already accepted more than three hundred thousand refugees, Lithuania around fifty thousand, Latvia approximately thirty thousand and Estonia around twenty-four thousand. By accepting refugees, introducing sanctions, supplying arms and providing humanitarian aid, we share the cost and the burden of this war.

What do you think about the steps the Czech Republic has taken in helping war refugees?

GP, Latvia: We can only applaud you. The former Dean of Masaryk University and current Prime Minister Petr Fiala is doing a fantastic job in handling the situation.

LT, Lithuania: The Czech Republic is truly doing amazing work. Not only do you receive refugees efficiently, but you also mobilize the support in the European Union and in the North Atlantic Alliance.

Jakým otázkám jste se ve funkci ambasadorů v Česku zatím věnovali?

GK, Estonsko: Naší hlavní prioritou je teď samozřejmě dění na Ukrajině, kterému věnujeme většinu svého času. Česko je v tomto ohledu skvělým partnerem. Sdílíme s vámi vaše názory, a proto pak také rádi následujeme a podporujeme vaše kroky.

LT, Litva: S tím naprosto souhlasím. Pokud se ale bavíme o situaci před invazí na Ukrajinu, zabývali jsme se třeba kauzou Vrbětice. Všechny pobaltské státy vám vyjádřily svou solidaritu a podporovaly českou vládu v této nelehké diplomatické situaci. Také jsme byli první, kdo požadoval odchod ruských diplomatů z našich zemí. Pozornost jsme věnovali i situaci v Bělorusku spojenou s tamním prezidentem Alexandrem Lukašenkem.

Co mají naše země společného?

GP, Lotyšsko: Podobností spatřuju hned několik. Jednou z nich je určitě historie. Máme podobnou historickou zkušenost s Ruskem, což je také důvodem, proč jsme v první linii pomoci Ukrajině. Obě naše země jsou velice aktivní v Evropské unii, jejímiž členy jsme už osmnáct let. Jako dlouholetí členové bychom měli být tedy bráni vážně, nehledě na naši velikost.

GK, Estonsko: To je pravda. Estonsko bylo při vstupu do Evropské unie hodně zakřiknuté, měli jsme z velkých zemí strach. Teď se to změnilo. Dění na Ukrajině nám jakožto východním zemím paradoxně pomohlo najít společný hlas, který jde opravdu slyšet. Jsme to my, kdo stojí v čele podpory, která přichází z Evropské unie a Severoatlantické aliance.

LT, Litva: Je toho mnoho – od háčků v psaném jazyce až po spotřebu piva. Od České republiky také nakupujeme tanky.

Digitalizace se neobejde bez důvěry veřejnosti

V čem se ale naopak velice lišíme, je úroveň digitalizace. Zatímco s pobaltskými zeměmi je toto téma velice často spojované, Česká republika podle expertů v této oblasti značně zaostává. Jaký je váš klíč k úspěchu?

GK, Estonsko: Vše záleží zejména na důvěře veřejnosti v digitalizaci. Technologie jsou totiž všude stejné, opravdová změna musí nastat ve společnosti. Když předseda vašeho Senátu Miloš Vystrčil na podzim navštívil Estonsko, nebyl ohromený našimi technickými řešeními, ale důvěrou, kterou obyvatelé k elektronickým řešením mají. Jaké kroky nakonec vaše země podnikne, abyste se v digitalizaci posunuli, je na vás. Estonsko je ale vždy připravené pomoci.

GP, Lotyšsko: Naprosto souhlasím. Lotyšsko bylo první zemí, která vytvořila takzvaný e-parlament, když začala pandemie. Máme tedy v otázce digitalizace spoustu zkušeností a rádi se o ně podělíme.

LT, Litva: Nejprve je nutné si problému všimnout a začít hledat jeho možná řešení – to je otázkou technologie. Poté musíte zajistit, aby měla vláda příslušné řešení k dispozici pro celé obyvatelstvo, aby bylo dostupné všem. A nakonec vše záleží na už zmiňované důvěře. Lidé musí sami chtít technologická řešení využívat.

Diplomaté diskutovali se studenty například o válce na Ukrajině. Foto: Lucia Farkašová

Kde jsou podle vás v digitalizaci obecně největší nedostatky?

LT, Litva: Ve většině zemí je největším problémem to, že sbíraná data nejsou sjednocená, nejsou propojená. Vlastní je jednotlivé instituce, které se o ně nechtějí dělit. Tohle se musí změnit.

GK, Estonsko: Vidím to stejně. Vlastnit data znamená mít velkou moc. Měli bychom je ale dokázat také sdílet. Úžasné jsou podle mě například mezinárodní e-recepty. Kdyby je Česko začalo využívat, pomohlo by to nepochybně spoustě lidem, kteří cestují mezi našimi zeměmi.

Naším úkolem je pomoci Ukrajině

V rozhovoru už padlo, že Česko a pobaltské státy mají podobnou historickou zkušenost s Ruskem. Jak by se měl podle vás teď konflikt vyvíjet?

GK, Estonsko: Velkým úspěchem by byl odsun ruských tanků z území Ukrajiny. Pochopitelně to ale není jen o tomto kroku...

LT, Litva: Ano, odsun vojsk je jen prvním krokem. Abychom dosáhli dlouhotrvajícího míru, musíme důsledně vyšetřit válečné zločiny. Ti, kteří zločiny spáchali, musí být řádně potrestaní, včetně Putina. Doufám, že s námi v této věci budou spolupracovat i ruští obyvatelé.

GP, Lotyšsko: Ukrajina zkrátka musí vyhrát.

Bojíte se, že se válka rozšíří i do vašich zemí?

GP, Lotyšsko: Pokud se Ukrajinci budou nadále statečně bránit a my jim budeme dál pomáhat, válka skončí a nebude důvod, se bát. Naším úkolem je teď především pomoci Ukrajině.

GK, Estonsko: Ano, bojuje teď totiž za nás všechny, za celou Evropu.

LT, Litva: My už součástí války navíc dávno jsme. Česko přijalo už přes tři sta tisíc uprchlíků, Litva okolo padesáti tisíc, Lotyšsko zhruba třicet tisíc a Estonsko kolem dvaceti čtyř tisíc. Právě přijímáním uprchlíků, uvalováním sankcí a poskytováním zbraní a humanitární pomoci si mezi sebe rozdělujeme tíhu války.

Jak hodnotíte dosavadní kroky České republiky v souvislosti s pomocí válečným uprchlíkům?

GP, Lotyšsko: Můžeme jen tleskat. Bývalý rektor Masarykovy univerzity a nynější předseda vlády Petr Fiala zvládá situaci výborně.

LT, Litva: Česká republika opravdu odvádí skvělou práci. Nejen, že efektivně přijímá uprchlíky, ale také mobilizuje pomoc v celé Evropské unii a Severoatlantické alianci.

Časopis Atrium přináší čtenářům krátké rozhovory s evropskými velvyslanci.

Click here for the text in English

Gunta Pastore

Gunta Pastore has been the ambassador of Latvia to the Czech Republic for four years now. She has worked in diplomacy for more than twenty-five years. Pastore got a degree in Water Management at the Latvian University of Agriculture and then graduated from History and Political Science at the University of Latvia. There, she also got her doctorate degree in International Relations. In the past, she worked for example as a counselor at the Latvian embassy in Sweden.

Gita Kalmet

Gita Kalmet is an Estonian diplomat and former actress. She finished her studies at the Estonian Academy of Music and Theatre and then graduated from the Estonian School of Diplomacy. For more than ten years, she worked for the Estonian Ministry of Foreign Affairs. She has worked as an ambassador in the Netherlands and Canada. In August 2021 she became the Estonian ambassador to the Czech Republic.

Laimonas Talat-Kelpša

Laimonas Talat-Kelpša is a Lithuanian diplomat. He got a bachelor’s degree in International Relations and Political Science at the Vilnius University. At the master’s degree level, he focused on Comparative Politics. During his career in diplomacy, he worked for example as an Adviser to the Lithuanian President on National Security and Foreign Policy. He started working as an ambassador to the Czech Republic in October 2020.

How do they see us? The Czech Republic and its European Partners

The course How do they see us? The Czech Republic and its European partners is now taught at the Department of International Relations and European Studies for the second time. Ambassadors of European countries to the Czech Republic take part in the lectures. The aim of the course is to provide the students with an insight into the practice of international diplomacy in an interactive and original way. Therefore, students have the unique opportunity to meet the representatives of different countries in person and actively participate in discussions. The students of English programs can also sign up for the course. This semester, thirteen European ambassadors accepted the invitation.

Pozvání na fakultu sociálních studií přijali velvyslanci (zleva) Gita Kalmet, Laimonas Talat-Kelpša a Gunta Pastore.

Gunta Pastore

Gunta Pastore zastává už čtvrtým rokem funkci lotyšské velvyslankyně v Praze. Diplomacii se věnuje více než 25 let. Na Lotyšské zemědělské univerzitě vystudovala obor vodohospodářství, poté absolvovala historii a politologii na Lotyšské univerzitě, odkud má také doktorát z mezinárodních vztahů. Dříve působila například jako poradkyně na lotyšském velvyslanectví ve Švédsku.

Gita Kalmet

Gita Kalmet je estonskou diplomatkou a bývalou herečkou. Úspěšně dokončila studia na konzervatoři v Talinnu, posléze vystudovala Estonskou školu diplomacie. Více než deset let pracovala pro estonské ministerstvo zahraničních věcí, jako velvyslankyně působila také v Holandsku a Kanadě. Ambasadorkou v České republice je od srpna loňského roku.

Laimonas Talat-Kelpša

Laimonas Talat-Kelpša je litevským diplomatem. Na Vilniuské univerzitě získal bakalářský titul z mezinárodních vztahů a politologie, na magisterském stupni studia se věnoval komparativní politice. Ve své diplomatické kariéře působil například jako poradce litevského prezidenta pro národní bezpečnost a zahraniční politiku. Velvyslancem v České republice se stal v říjnu roku 2020.

How do they see us? The Czech Republic and its European partners

Kurz How do they see us? The Czech Republic and its European Partners se vyučuje na katedře mezinárodních vztahů a evropských studií už druhý semestr. Přednášek se účastní velvyslanci z evropských zemí působící v Česku. Cílem kurzu je zasvětit studenty do praxe mezinárodní diplomacie interaktivní a originální formou prostřednictvím takzvaného pohledu zevnitř (insider’s view). Studenti tak mají jedinečnou příležitost osobně se setkat s představiteli jednotlivých zemí a aktivně se zapojovat do diskuze. Kurz si mohou zapsat i studenti anglických programů. Tento semestr přijalo pozvání celkem třináct evropských velvyslanců.

Přednášky jsou určené studentům mezinárodních vztahů a evropských studií, navštívit je ale může i veřejnost. Pozvání nakonec přijala také rumunská velvyslankyně Maria-Antoaneta Bárta, která celou sérii přednášek zakončí.

Další články ze seriálu Velvyslanci na FSS


Více článků

Přehled všech článků

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.